Lípa Svatopluka Čecha (Liteň)

Památný strom Lípa Svatopluka Čecha (Liteň)
Lípa Svatopluka Čecha, Liteň kolem roku 1940
Obec	Liteň
Souřadnice	49°54′18,1″ s. š., 14°8′54,07″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa Svatopluka Čecha byl památný strom v městysi Litni v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Po poškození kořenů v roce 1914 postupně odumíral a torzo bylo vyvráceno prudkým deštěm 21. srpna 1941.

Vznik názvu

Socha Svatopluka Čecha v místě zaniklé lípy

Lípa nesla jméno spisovatele Svatopluka Čecha, který v Litni strávil část dětství. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec a v letech 1853–1856 byl ředitelem panství Josefa Františka Doubka v Litni^[1] Do dětství se vrátil v básnické sbírce Ve stínu lípy^[2] vydané poprvé roku 1879 v časopise Květy, do kterého Čech přispíval. Staletá lípa stála poblíž jižní kaple novorománského kostela svatého Petra a Pavla a fary. Fungovala jako určitý kulturní rozcestník mezi hospodou a kostelem. V Čechově básni Ve stínu lípy se zde schází osm sousedů a vypráví své životní příběhy.^[3] Básnická sbírka byla již za autorova života velice populární pro svůj vlastenecký a idylický obsah.^[4] Na počet básníka a jeho vlastenectví byly lípy na různých místech Čech symbolicky nazývány lípa Svatopluka Čecha. Tak tomu bylo i v Litni, kde byl ještě za života Svatopluka Čecha připomínám jeho pobyt v mládí. O úctě liteňských obyvatel k Čechovi svědčí, že Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.^[5] Lípa v Litni oficiálně za památnou vyhlášena nebyla, zanikla dlouho před vydáním zákona o ochraně přírody. Při úpravách kanalizace v roce 1914 byly poškozeny její kořeny v roce 1919 počala usychat, takže z ní zůstalo jen torzo spodní části kmene.^[6] 21. 8. 1941 při prudkém dešti se kmen vyvrátil a byl odstraněn. Zlomek kmene je vystaven v muzeu.^[7] Název místa se ale trvale vžil. Park mezi kostelem sv. Petra a Pavla a farou, kde lípa stála, byl nazván Sady Svatopluka Čecha. V Litni vzniklo ve 20. letech 20. století Sdružení pro úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni, jehož předsedou byl MUDr. Josef Honzík, jednatelem Jan Samek a pokladníkem Boh. Vildman,^[8] usilující o úpravu sadů a vytvoření pomníku Svatopluka Čecha. Spolupracovalo s Jednotou Svatopluka Čecha a obě korporace se pravidelně obracely na veřejnost s žádostí o příspěvek na pomník. O celospolečenském významu záměru svědčí zájem významných československých deníků jako Národní listy a Národní politika.^[9] Po deseti letech se záměr zdařil a 5. 6. 1938 byl v blízkosti lípy postaven pomník Svatopluka Čecha.^[10] V budově bývalé fary proti kostelu je umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Jméno jeho básně nese i restaurace Ve stínu lípy vedle liteňské školy. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž zastavení v Sadech Svatopluka Čecha připomíná básníkův vztah k Litni a jeho dílo.^[7] Další zastavení připomínají Čechův pobyt v Litni v domě správce panství v zámku nedaleko od kostela. Dům je dodnes nazýván Čechovna^[11] Právě zde se Svatopluk Čech seznamoval s otcovou knihovnou. Šťastná léta dětství v Litni byla jedním z důvodů, proč děj básně Ve stínu lípy umístil právě do míst, která z dětství důvěrně znal.^[12]

Galerie Ve stínu lípy v Litni

• 

  Restaurace Ve stínu Lípy v Litni

• 

  Pomník Svatopluka Čecha v parku před kostelem sv. Petra a Pavla

• 

  Panely naučné stezky v Sadech Svatopluka Čecha připomínají i báseň Ve stínu lípy

• 

  Místo děje básně Ve stínu lípy v současnosti (2014)

• 

  Restaurace Ve stínu lípy a budova fary (Muzeum Svatopluka Čecha)

• 

  Pamětní deska na domě správce panství Liteň nazývaném Čechovna. Nápis ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 - 1856

• 

  Zvětšenina dopisu Sv. Čecha v restauraci Ve stínu lípy

Odkazy

Reference

Literatura

• ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s. (čeština) 
• Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 277–293. 
• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
• KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
• NOVÁK, Arne. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946. Dostupné online. Kapitola Sv. Čech a básníci školy národní, s. 339–350. 
• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první. [online]. první. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-01-10]. Kapitola první. Průprava literární a prvotiny básnické, s. 1–48. Dostupné online. (česky) 
• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. (česky) 
• STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. (česky) 
• STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 

Související články

• Lípy Svatopluka Čecha
• Svatopluk Čech
• Ve stínu lípy
• Naučná stezka Liteň
• Liteň
• Liteň (zámek)
• Čechovna
• Významný strom
• CHKO Český kras
• Seznam památných stromů v okrese Beroun

Externí odkazy

• Lipový totem. Třebaň a Liteň tyden.cz
• Dílo Ve stínu lípy ve Wikizdrojích