Lípa svobody

Lípa svobody nebo též lípa republiky je velmi časté označení památných, pamětních a významných stromů, z nich byla většina vysazena během 20. století. Především pak k příležitosti založení Československé republiky (tyto stromy pocházejí obvykle z roku 1919), k 50. jubileu (vysazeny kolem roku 1968) nebo při oslavách osvobození na konci druhé světové války.

Výročí sta let od vzniku republiky připomínají projekty Lípy republiky 1918–2018^[1] a Stromy svobody 1918–2018^[2], který organizuje Nadace Partnerství s podporou společnosti Post Bellum, Českou radou dětí a mládeže, Fórem dárců, Agenturou ochrany přírody a krajiny, společností Arboeko^[3] a dalšími. Cílem projektů je zmapovat tyto lípy po celém území České republiky, potřebné nechat ošetřit a ke stému výročí vysadit nové.

Seznam lip svobody (lip republiky)

Seznam není kompletní.

Umístění	Obrázek	Okres	Druh	Výsadba	Popis
Borovany		České Budějovice		21. dubna 1919	Žižkovo náměstí
Brněnské Ivanovice		Brno-město		28. října 1945	v malém parčíku vymezeném ulicemi Glocova – Tuřanská – Zezulova
Brťov-Jeneč		Blansko		1. květen 1919	u hasičské zbrojnice
Bubeneč		Praha			Krupkovo náměstí
Cerhovice		Beroun
Čejov		Pelhřimov		5. květen 1919
Česká Lípa		Česká Lípa		1947	vysazena při oslavách osvobození (podle kamene pod lipou r. 1945)
České Budějovice		České Budějovice		1919-1920	před Mariánskými kasárnami^[4]
Domažlice		Domažlice		13. duben 1919	vysazena v horní části náměstí, zanikla vlivem automobilové dopravy
Domažlice		Domažlice		13. dubna 2006	nahradila lípu původní
Doudleby nad Orlicí		Rychnov nad Kněžnou		13. duben 1919
Dubá		Česká Lípa		2018	vysazena ke 100. výročí vzniku Československa 28. 10. 2018
Dubany		Pardubice		1918
Holenice		Semily		1919
Kamenice nad Lipou		Jindřichův Hradec	lípa velkolistá	1919	Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Kamenice nad Lipou).
Janské Lázně		Trutnov		28. říjen 2018	u Stezky korunami stromů^[5]
Jehnice		Brno-město		duben 1919	nám. 3. května; jednu nebo dvě lípy zasadili členové TJ Sokol-Jehnice a dali podnět ke zbudování pomníku obětem první světové války, pokáceno 1937 při úpravách pomníku^[6]
Jeseník		Jeseník		17. listopad 1989	na kraji města
Jindřichov		Žďár nad Sázavou		1920	na kraji vsi
Kostelec nad Orlicí		Rychnov nad Kněžnou		17. listopad 2019	na Palackého náměstí u budovy ZUŠ^[7]
Královo Pole		Brno-město		6. říjen 1918	původně zvaná Husova lípa, v neděli v 10 hodin dopoledne (za velké účasti občanstva, městské rady, zástupců 47 spolků a okolních sokolských jednot) Sokol Královo Pole vysadil v městském parku Husovu lípu a odevzdal ji do ochrany obce, zasazen pamětní kámen, opatřeno železným plůtkem, při rekonstrukci r. 2006 kámen ztracen, nahrazen smírčím kamenem s maltézským křížem, ten po protestech občanů nahradila replika původního pamětního kamene^[8]
Krč		Praha		1918	Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Krč).
Kyjovice		Opava		11. květen 1919	zanikla 4. červen 2010 v 15:20
Letohrad		Ústí nad Orlicí		13. duben 1919
Libínské Sedlo	(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0	Prachatice		1968
Loucká		Kladno
Miličín		Benešov		4. květen 1919
Milín		Příbram		13. duben 1919
Mladeč		Olomouc		1919
Moravské Knínice		Brno-venkov
Nedvědice pod Pernštejnem		Brno-venkov		28. říjen 1918	vyhlášena jako památný strom roku 1996
Náchod		Náchod		13. duben 1919 v 15:30	vyhlášena jako památný strom roku 1996
Ohrobec		Praha-západ		5. duben 1919	4 lípy
Opatovice I		Kutná Hora		1991
Pavlice		Znojmo		1. květen 1919
Petřvald		Karviná		5. květen 1946
Přední Kopanina	(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0	Praha			Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Přední Kopanina).
Ročov		Louny		1938
Ronov nad Doubravou		Chrudim		1. květen 1919	poražena 14. října 1940 na příkaz nacistů^[9]
Řečkovice		Brno-město		30. květen 2010	vysazena při oslavách 110 let Sokola v Brně-Řečkovicích, vysazena starostou Brno-Řečkovice a Mokrá Hora PaedDr. Ladislavem Filipim, starostou TJ Sokol Řečkovice Ing. Jiří Růžičkou, Mgr. Ľudovítem Kováčem, farářem Církve československé husitské a P. Jackem Kruczikem, farářem Církve římskokatolické, farnosti sv. Vavřince v Řečkovicích^[10]
Řečkovice		Brno-město		28. říjen 1932	vysazena školními dětmi v sadě u kostela, v den 14. výročí vyhlášení ČSR, již neexistuje^[11]
Slatina		Brno-město		1968	Přemyslovo náměstí, park^[12]
Staré Město		Uherské Hradiště		13. duben 1919 ve 13:30	také zvána jako Česká lípa svobody, vysazena před radnicí, uschla asi roku 1923
				podzim 1923	vysazena před sokolovnou, odstraněna v 50. letech 20. století při rozšiřování silnice
				1968	vysazena u Památníku Velké Moravy, živá, ale územní plán města počítá s pokácením
				1996	vysazena u domu s pečovatelskou službou k příležitosti 80 let založení Československa
Střelské Hoštice		Strakonice		9. květen 1946
Suchdol	(c) Jiří Antonín Votýpka, CC BY 3.0	Praha			Suchdolská 360/61, před budovou základní školy Mikoláše Alše, pasována 28. října 2014 u příležitosti 96. výročí vzniku Československa společně s Vrbou zapomenutou.^[13]
Sušice		Klatovy			Před radnicí
Turnov		Semily	lípa malolistá	11. květen 1919	U Střední uměleckoprůmyslové školy Skálova ulice
Týn nad Vltavou		České Budějovice		1918	na Vinařického náměstí
Týn nad Vltavou		České Budějovice		1968	na nábřeží, na pravém břehu Vltavy, poblíž železného mostu
Uhry		Havlíčkův Brod		1. květen 1919	u cesty na sever z Uher
Újezd nad Lesy		Praha		podzim 1919	Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Újezd nad Lesy).
Újezd nad Lesy		Praha		1968	Ježkův park
Velká Bíteš		Žďár nad Sázavou	lípa malolistá	21. duben 1919	Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Velká Bíteš).
Velká Bíteš		Žďár nad Sázavou		27. října 1968	u pomníku svatého Jana Nepomuckého
Vícov		Prostějov		1. květen 1919	pomník s nápisem „SOKOL 1919 1945“
Vilémovice		Havlíčkův Brod		1990
Vsetín		Vsetín		25. květen 1919
Zábřeh - Skalička			Šumperk	1. květen 1919	V pátek 16. května 1919 přinesl týdeník Moravský Sever zprávu tohoto znění: „Skalička. V den národního svátku práce odpoledne 1. května zasadili jsme i u nás »lípu svobody«. Slavnosti zúčastnila se celá obec: místní Odbor N.J., hasičský sbor, politická organizace sociálně demokratická se svým praporem a četně hostí z okolí. Průvod, zahájený dlouhou řadou školních dětí, prošel za zvuků hudby dědinou a zabočil na připravené místo před školou, kde lípa zasazena. O významu slavnosti promluvil místní učitel. Žáci přednesli případné básně a pěkně dvojhlasně zazpívali. Tvůrcům naší samostatnosti, presidentu Masarykovi a našim hrdinným legionářům, provoláno hřímavé »Na zdar«. V povznesené náladě rozcházeli se účastníci. Jistě zůstane jim několik těch pěkných chvilek dlouho v paměti“.
Žihobce		Klatovy			před zámkem