Lísková (Svatava)

Lísková
Jezero Medard v místě zaniklé Lískové
Jezero Medard v místě zaniklé Lískové
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecSvatava
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°10′58″ s. š., 12°37′9″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíČistá u Svatavy (6,87 km²)
Nadmořská výška420–450 m n. m.
Lísková
Další údaje
Zaniklé obce.cz323
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lísková (německy Haselbach) je zaniklá vesnice, část obce Svatava v okrese Sokolov. Nacházela se v nadmořské výšce 420–430 m na návrší při levém břehu řeky Ohře. Vesnicí protékal potok Haselbach, který nejspíš dal vesnici její název.[1] Není zde evidována žádná adresa. V roce 2011 zde nikdo nežil.

Území zaniklé Lískové leží v katastrálním území Čistá u Svatavy o výměře 6,87 km².[2]

Historie

První písemná zmínka je z roku 1454, kde se hovoří o osadě Haselpach. Vesnice Lísková vznikala jako několik německých kolonizačních dvorců a chalup. Patřila k sokolovskému panství Šliků a je zapsána ve šlikovském urbáři z roku 1525, tehdy již s deseti zemědělskými usedlostmi. Po porážce na Bílé hoře utekl majitel sokolovskému panství Jan Albín Šlik z Čech. Po pobělohorských konfiskacích získal sokolovské panství, k němuž Lísková patřila, rod Nosticů.[3]

Severním okrajem vesnice procházela stará poštovní silnice z Německa do Čech. Z Lískové vedla do Svatavy, kde stávala významná poštovní stanice.[3]

Český název dostala vesnice v roce 1947.[4] Již v roce 1946 se musely z Lískové vystěhovat některé rodiny, neboť jejich poddolované domy hrozily zřícením. Téměř celá vesnice byla do roku 1950 vystěhována, poslední dům byl stržen roku 1956. V letech 1850–1877 byla Lísková osadou Svatavy, roku 1877 se stala samostatnou obcí.[5]

V roce 1952, již vylidněná, se stala osadou obce Svatava a poté zanikla.[6]

Hornictví

Již roku 1590 se saský kronikář Peter Albinus zmiňuje o podzemním požáru uhlí na kopci Hannemann mezi Lískovou a Citicemi, kde se později uhlí dobývalo. V sokolovské Horní knize je zápis z 25. září 1760, jímž je povoleno K. J. Klugovi dobývat uhlí na třech místech. Vedle nalezišť u Královského Poříčí a u Tisové se hovoří o lokalitě u Lískové, tedy kopci Hannemannu. Topograf Jaroslav Schaller se v roce 1847 zmiňuje o odkrytí bohatých ložisek uhlí na vrchu Hannemann. Rozvoj vesnice nastal v 19. století v souvislosti s dobýváním hnědého uhlí. Při silnici do Svatavy vznikla místní část Hammel, směrem k vesnici Citice hornická kolonie pro horníky z dolu Fischer. V roce 1871 byla vybudována těžní jáma Felicián. Tento důl patřil za první republiky k nejdůležitějším v sokolovském revíru a pracovalo v něm téměř 500 horníků. K Lískové patřilo i sokolovské seřaďovací nádraží mezi stanicemi Sokolov a Citice. Nejvýznamnějším dolem v Lískové byl hlubinný důl Anežka s dvěma zdaleka viditelnými těžními věžemi na Lískovském kopci.[3]

Zrušením kdysi samostatné obce a vystěhováním lidí z jejího území se uvolnil prostor dalšímu postupu povrchové hnědouhelné těžby, konkrétně lomu Medard. Dolová činnost zcela změnila původní krajinu.[3] Těžební činnost v lomu Medard byla ukončena 31. března 2000.[7] Již v průběhu těžby se prováděla rekultivace svahů a následovalo napouštění zbytkové jámy. Plánované výšky hladiny jezera Medard bylo dosaženo v roce 2016.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 872 obyvatel, z nichž bylo 117 Čechoslováků, 743 Němců a 12 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 837 obyvatel, k evangelické 24 obyvatel, osm k církvi československé, jeden k církvi izraelitské a dva byli bez vyznání.[9]

Na počátku 20. století již pracovala většina obyvatel v okolních uhelných dolech.[3] Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Zůstat mohli pouze odborníci, nepostradatelní pro chod dolů. První odsun pětadvaceti německých obyvatel byl proveden 1. července 1946, celkem bylo odsunuto sto původních obyvatel.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů Lískové[6]
Rok186918801890190019101921193019501961
Počet obyvatel266320577826760872933322-
Počet domů3742485251637544-

Odkazy

Reference

  1. ↑ FRIESER, A. Übersichtskarte des Falkenau-Elbogen-Karlsbader Braunkohlenrevieres, doplněná k datu 1.1.1929. Praha: Hornicko-hutnické nakladatelství Prometheus, 1931. 
  2. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Čistá u Svatavy [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f PROKOP, Vladimír st. I tudy kráčely dějiny. Z historie zaniklých a těžbou uhlí vážně zasažených míst Sokolovského revíru. Sokolov: Sokolovská uhelná a.s., 2001. ISBN 80-238-7153-6. Kapitola Lísková, s. 132–144. 
  4. ↑ Vyhláška č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
  5. ↑ PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 735. 
  6. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 11. 
  7. ↑ Horníci definitivně opustili Medard [online]. Sokolovská uhelná, 2010-12-17 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Medard je v současnosti největším rekultivačním jezerem v Česku. Ekolist.cz [online]. Ekolist.cz, 2020-06-02 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Haselbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 238. 

Literatura

  • JISKRA, Jaroslav; MÜLLER, Miroslav. Svatava: z historie význačné hornické a průmyslové obce. 1. vyd. Svatava: Obec Svatava, 2005. 227 s. ISBN 80-239-5693-0. Kapitola Lísková (Haselbach), s. 168–172. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jezero Medard únor 2021 (6).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Medard, rekultivační jezero ve vyuhlených lomech Medard a Libík, v místě zaniklé vesnice Lísková, okres Sokolov