Lü Siao-ťün

Lü Siao-ťün
LuXiaojun.png
Osobní informace
Datum narození27. července 1984 (38 let)
Místo narozeníChuang-š', Čína
ObčanstvíČínaČína Čína
Sportovní informace
Sportvzpírání
Váhová kategoriedo 81 kg
Účast na LOH2012, 2016, 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlato2012 Londýndo 77 kg
zlato2016 Rio de Janeirodo 77 kg
zlato2020 Tokiodo 81 kg
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato2009 Kojangdo 77 kg
zlato2011 Paříždo 77 kg
zlato2013 Vratislavdo 77 kg
zlato2018 Ašchabaddo 81 kg
zlato2019 Pattayado 81 kg
stříbro2010 Antalyado 77 kg
Mistrovství Asie ve vzpírání
zlato2011 Tchung-lingdo 77 kg
zlato2020 Taškentdo 81 kg
stříbro2008 Kanazawado 77 kg

Lü Siao-ťün (čínsky pchin-jinem Lǚ Xiǎojūn, znaky 吕小军; * 27. července 1984, Chuang-š', Čína) je čínský vzpěrač. Na Letních olympijských hrách v Londýně získal zlatou medaili ve váhové kategorii do 77 kg celkovým výkonem 379 kg (175 kg v trhu a 204 kg v nadhozu), což znamenalo světový rekord ve dvojboji i v trhu.[1]

Na olympiádě v roce 2016 obsadil druhé místo za ázerbájdžánským reprezentantem Nijatem Rahimovem. V roce 2022 byl Rahimov diskvalifikován za obcházení dopingové kontroly a Lü se stal dodatečně olympijským vítězem.[2]

Po změně váhových kategorií v roce 2018 soutěží v kategorii do 81 kg. Vytvořil v ní šest světových rekordů. V roce 2021 zvítězil na tokijské olympiádě výkonem 374 kg ve dvojboji.[3] Ve věku sedmatřiceti let se tak stal historicky nejstarším olympijským vítězem ve vzpírání.

Je i pětinásobným mistrem světa a vítězem Asijských her z roku 2014.

Odkazy

Reference

  1. Čínský vzpěrač Lu Siao-ťün má zlato, k tomu i dva světové rekordy, Idnes.cz
  2. Olympijský šampion Rahimov dostal osmiletý trest za doping, přijde i o zlato. Sport.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. 
  3. Číňané naplňují pověst siláků, ve vzpírání mají už čtvrté mužské zlato. Česká televize [online]. 2021-07-31 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Germany (3-2 aspect ratio).svg
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Flag of Egypt 1922.svg
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
Flag of Egypt (1922–1953).svg
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of South Korea (1997–2011).svg
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
LuXiaojun.png
Autor: Yilin Yang, Licence: CC BY 3.0
Lu Xiaojun interviewed by Yilin Yang in Switzerland.