Lü Siao-ťün
Lü Siao-ťün | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 27. července 1984 (38 let) |
Místo narození | Chuang-š', Čína |
Občanství | Čína |
Sportovní informace | |
Sport | vzpírání |
Váhová kategorie | do 81 kg |
Účast na LOH | 2012, 2016, 2020 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | 2012 Londýn | do 77 kg |
zlato | 2016 Rio de Janeiro | do 77 kg |
zlato | 2020 Tokio | do 81 kg |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
zlato | 2009 Kojang | do 77 kg |
zlato | 2011 Paříž | do 77 kg |
zlato | 2013 Vratislav | do 77 kg |
zlato | 2018 Ašchabad | do 81 kg |
zlato | 2019 Pattaya | do 81 kg |
stříbro | 2010 Antalya | do 77 kg |
Mistrovství Asie ve vzpírání | ||
zlato | 2011 Tchung-ling | do 77 kg |
zlato | 2020 Taškent | do 81 kg |
stříbro | 2008 Kanazawa | do 77 kg |
Lü Siao-ťün (čínsky pchin-jinem Lǚ Xiǎojūn, znaky 吕小军; * 27. července 1984, Chuang-š', Čína) je čínský vzpěrač. Na Letních olympijských hrách v Londýně získal zlatou medaili ve váhové kategorii do 77 kg celkovým výkonem 379 kg (175 kg v trhu a 204 kg v nadhozu), což znamenalo světový rekord ve dvojboji i v trhu.[1]
Na olympiádě v roce 2016 obsadil druhé místo za ázerbájdžánským reprezentantem Nijatem Rahimovem. V roce 2022 byl Rahimov diskvalifikován za obcházení dopingové kontroly a Lü se stal dodatečně olympijským vítězem.[2]
Po změně váhových kategorií v roce 2018 soutěží v kategorii do 81 kg. Vytvořil v ní šest světových rekordů. V roce 2021 zvítězil na tokijské olympiádě výkonem 374 kg ve dvojboji.[3] Ve věku sedmatřiceti let se tak stal historicky nejstarším olympijským vítězem ve vzpírání.
Je i pětinásobným mistrem světa a vítězem Asijských her z roku 2014.
Odkazy
Reference
- ↑ Čínský vzpěrač Lu Siao-ťün má zlato, k tomu i dva světové rekordy, Idnes.cz
- ↑ Olympijský šampion Rahimov dostal osmiletý trest za doping, přijde i o zlato. Sport.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Číňané naplňují pověst siláků, ve vzpírání mají už čtvrté mužské zlato. Česká televize [online]. 2021-07-31 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lü Siao-ťün na Wikimedia Commons
- Lü Siao-ťün v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Olympijská vlajka
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
Autor: Yilin Yang, Licence: CC BY 3.0
Lu Xiaojun interviewed by Yilin Yang in Switzerland.