Lütfi Paša
Lütfi Paša | |
---|---|
Narození | cca 1488 |
Úmrtí | 27. března 1564 (75-76 let) Didymoteicho |
Tituly a úřady | |
30. osmanský velkovezír | |
Období | 1539 - 1541 |
Předchůdce | Ayas Mehmed Paša |
Nástupce | Hadım Sulejman Paša |
Panovník | sultán Sulejman I. |
Národnost | albánská |
Vyznání | Sunnitský islám |
Dynastie | Osmané (po sňatku) |
Manžel/ka | Șah Sultan |
Děti | Esmehan Baharnaz Sultan Neslihan Sultan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lütfi Paša, osmanskou turečtinou: لطفى پاشا,(cca 1488 – 27. března 1564) byl osmanský politik a velkovezír říše za vlády sultána Sulejmana I. v letech 1539 až 1541.
Život
Lütfi byl Albánec z Vlory. V útlém mládí se dostal do paláce sultána Bayezida, kde dostal důkladnou výchovu o islámských vědách.
Stal se guvernérem provincie Kastamonu, což byla jeho první služba mimo palác, a následně se stal guvernérem Karamanu. Lütfi Paša zanechal spoustu informací o svém životě ve své knize Asafname. Nicméně nesepsal žádné detaily a data o etapě života, kdy ještě nesloužil v paláci. Účastnil se bitev u Vídně (1529). Ve svých knihách se zamýšlel na tím, zda sultáni, kteří nebyli čistými Araby, by měli nést titul chálífy. Tím si ve své době velmi ublížil a ohrozil své postavení.
V letech 1534–5 se stal třetím velkovezírem za vlády Sulejmana I. V této době již o něm bylo známo, že sloužil ve válkách Selima I. ve východní Anatolii se Safíovci a poté proti Mamelukům v Sýrii a Egyptě. Se Sulejmanem bojoval v bitvě o Bělehrad v roce 1521 a o Rhodos v roce 1522.
V roce 1539, po smrti Ayase Mehmeda Paši, se stal velkovezírem Osmanské říše (po třech letech od smrti Ibrahima Paši). V roce 1541 zmlátil svou ženu (sultánova sestra Şah-Huban Sultan) po její stížnosti na jeho příliš kruté tresty pro cizoložníky. Sultánka se s ním poté se svolením bratra rozvedla, sultán jej sesadil z pozice a jako nového velkovezíra jmenoval Hadım Sulejmana Pašu.
Dílo
Napsal dvacet jedna děl hlavně o náboženských tématech; 13 z nich napsal arabsky a 8 turecky. Dvě z jeho děl, první s názvem Asafname, byla o různých pohledech na státníky a dílo Tevâriḫ-i Âl-i ‘Os̱mân popisovalo osmanskou historii včetně jeho vlastních zkušeností za vlády sultánů Bayezida II., Selima I. a Sulejmana I.
V populární kultuře
Postava Lütfiho Paši se objevuje v tureckém televizním seriálu Velkolepé století (2011–2014), kde jej ztvárnil herec Mehmet Özgür.
Velkovezíři Osmanské říše | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ayas Mehmed Paša | 13. července 1539 – duben 1541 Lütfi Paša | Nástupce: Hadım Sulejman Paša |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lütfi Pasha na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lütfi Paša na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Grafik aus dem Klebeband Nr. 1 der Fürstlich Waldeckschen Hofbibliothek Arolsen
Illustration aus: Georg Greblinger: Wahre Abbildungen der Türckischen Kayser vnd Persischen Fürsten / so wol auch anderer Helden und Heldinnen von dem Osman / biß auf den andern Mahomet. Johann Ammon, Frankfurt 1648
Motiv: "Lutzis Bassa" (Lütfi Pasha)