Lčovice

Lčovice
Zámek ve Lčovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vimperk
Obec s rozšířenou působností	Vimperk (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°6′53″ s. š., 13°51′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	139 (2024)[1]
Rozloha	5,77 km²[2]
Katastrální území	Lčovice
Nadmořská výška	566 m n. m.
PSČ	384 81
Počet domů	89 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Lčovice 64 384 81 Čkyně info@lcovice.cz
Starostka	Ivo Müller
Oficiální web: www.lcovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lčovice
Další údaje
Kód obce	561649
Kód části obce	24252
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lčovice (dříve a v místním nářečí Elčovice^[4]) jsou obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží zhruba devět kilometrů severovýchodně od Vimperka a šest kilometrů jihozápadně od Volyně. Žije zde 139^[1] obyvatel.

Nejstarší historicky doložená zmínka o Lčovicích je z roku 1321, kdy se uvádí jistý Zbraslav ze Lčovic (Sbraslao de Ebizouiz). Na místě dnešního zámku byla v té době vybudována gotická tvrz.

Roku 1360 připadla ves jako odúmrť koruně a král ji věnoval Bočkovi z Velhartic. Přesto se ještě v roce 1397 připomíná Jan ze Lčovic jako purkrabí na strakonickém hradě.

Po několika dalších majitelích získal Lčovice na konci 14. století rod vladyků z Čestic. Poslední mužský člen rodu, Přech, odkázal statky Lčovice a Čestice své dceři Janě, která se na začátku 17. století provdala za Bernarta z Hodějova. Za jejich vlády byla zřejmě stará tvrz přestavěna na renesanční zámek.

Bernart a jeho bratr Jan Jiří zemřeli za stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl zámek, dvůr i ves Lčovice a čestický statek zkonfiskovány.

V roce 1622 je koupil Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a zámek přestavěl a rozšířil. V roce 1629 vypuklo na panství nevolnické povstání, které bylo tvrdě potlačeno.

Jindřichův syn, František Michal Hýzrle, prodal Lčovice v roce 1694 hraběnce Anně Marii Althanové, rozené z Aspermontu, která zanedlouho postoupila statek manželce svého syna Anně Marii, rozené Lažanské. Z této doby se zachoval popis zámku s hlubokým příkopem a mostem, „pěkným mázhausem, velkou síní, palácem s tabulnicí a 11 pokoji, komorami, kaplí, lékárnou a dalšími světnicemi“.

V roce 1719 si panství pronajímal bývalý volyňský hejtman Vilém Adam Foltýn.^[5]

Od roku 1768 vlastnil lčovické panství rod Sickingenů, za nichž byl přestavěn zámek v pozdně barokním slohu. V roce 1791 hraběnka Františka Sickingenová odevzdala lčovické panství svému bratru hraběti Františku Sweerts-Šporkovi.

V následujících letech se majitelé panství a zámku často měnili. Nejvýznamnějším z nich byl architekt Josef Zítek (Národní divadlo, Rudolfinum, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech), který se v roce 1881 oženil s Bertou, dcerou dosavadního vlastníka lčovického velkostatku Jana Adolfa Lipperta a v roce 1883 Lčovice od tchána koupil.

Mezi lety 1850–1921 Lčovice patřily jako osada obce k Malenicím v okrese Strakonice. V letech 1922–1963 byly obcí v okrese Strakonice (1922–1930), poté v okrese Vimperk (1950) a později v okrese Prachatice. Od roku 1964 do 31. prosince 1991 patřily jako část obce ke Čkyni a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí.^[8]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.^[9]

Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen původní gotickou tvrzí s dvěma metry silným zdivem. Ve výklenku v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím.

V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple Nejsvětější Trojice (1669) zakončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i grotta s částečně dochovanými nástěnnými malbami.

Mezi majiteli zámku byl i architekt (a pozdější baron) prof. Josef Zítek, který se oženil s dcerou majitelky zámku Bertou Lippert.

Před rokem 1989 zámek sloužil jako rekreační zařízení ROH pro zaměstnance podniku ČKD Praha. O letních prázdninách byl areál zámku vyhrazen pionýrským táborům. Dnes je budova zámku i přilehlý zámecký park soukromým majetkem a není běžně veřejnosti přístupná. Zámek i park jsou však památkově chráněné objekty.

Slavnostně otevřeno současně s tratí č.198 dne 14.10 1893. Za zmínku stojí, že v roce 1905 zde projel císař František Josef I. u příležitosti císařských vojenských manévrů. V době, kdy vlastnil zámek Josef Zítek, stavitel Národního divadla, se na nádraží vozily bedny se sýry, které se ve Lčovicích vyráběly. Sýry měly na reklamním štítku zelený čtyřlístek a uprostřed písmeno E.^[10] Nebo také to že se v roce 1980 objevilo ve filmu Trhák. Po roce 1989 upadl na trati provoz a nádraží začalo chátrat, v roce 2011 byl na budovu od SŽDC vydán demoliční záměr. Zastupitelstvo obce s tímto záměrem nesouhlasilo a tak budovu v r. 2017 obec odkoupila. Budova vyžadovala rozsáhlou rekonstrukci na kterou obec neměl peníze a tak je od r. 2017 budova nádraží v soukromém vlastnictví^[10] Současný majitel budovu zrekonstruoval a pořádá v ní kulturní akce^[11]

• Kaple svatého Antonína Paduánského
• Kaple svatého Jana Nepomuckého
• Kaple svatého Václava

• 
  Brána zámku
• 
  Oranžerie
• 
  Kaplička svatého Václava

• August Sedláček: Hrady zámky a tvrze Království českého XI/276, ARGO 1997, ISBN 80-7203-140-6
• Ladislav Svoboda a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, ARGO 2000. ISBN 80-7203-279-8
• František Kašička ; Bořivoj Nechvátal ; Kresby Kateřina Kábrtová: Tvrze a hrádky na Prachaticku, Okresní muzeum v Prachaticích 1990, ISBN 80-900058-2-9
• Karel Tříska a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5., Jižní Čechy, Praha, Svoboda, 1986

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lčovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Lčovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Státní správa