Lžičník tatranský

Lžičník tatranský
Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	lžičník (Cochlearia)
Binomické jméno
Cochlearia tatrae Borbás, 1895
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae) je nízká, bíle kvetoucí vytrvalá bylina, tatranský endemit rostoucí hlavně na území Slovenska (slovensky lyžičník tatransky) a částečně i Polska (polsky warzucha tatrzańska). Rostliny tohoto druhu jsou považovány za zranitelné, jejich další existence může být snadno lidským nebo přírodním zapříčiněním ohrožena.

Rozšíření

Na Slovensku je lžičník tatranský znám z asi 30 lokalit v Západních, Vysokých a vzácně i Belianských Tatrách. Nejvitálnější rostliny rostou ve vrcholových partiích Lomnického štítu, kde mají výraznou tendenci k rozšiřování. V Polsku je jeho populace čítající okolo 600 jedinců rozptýlena na 12 místech okolo Morskieho oka v polských Tatrách. V roce 1968 byla pokusně zaseta semena na příhodná místy v Nízkých Tatrách, ovšem novou populaci se založit nepovedlo.

Ekologie

Roste ve vlhkých skalních štěrbinách nebo vlhké suti vytvořené hlavně z mylonitu a žuly. Nejčastěji se vyskytuje na severních stranách ledovcových kotlů v blízkosti sněhových polí v alpínském a subniválním a ojediněle i v montánním vegetačním stupni. Dobře se mu daří ve vlhkých mechových polštářích, kde semena dobře klíčí a vyrůstají vícečetné kolonie.

Popis

Lžičník tatranský je rostlina vytrvalá s krátkým vícehlavým oddenkem, z něhož vyrůstá vícero lodyh; ty nejsou ani v době kvetení a tvorby plodů obvykle vyšší než 15 cm. Přízemní listy v růžici mají řapíky okolo 4 mm dlouhé a jejich okrouhlé až srdčité čepele, celistvé a jen na bázi vykrojené, jsou průměrně velké 14 × 15 mm. Spodní lodyžní listy jsou tvarově obdobné jako přízemní, střední mají kratičké řapíky a jejich čepele jsou vejčité až kopinaté, horní lodyžní listy jsou přisedlé, někdy poloobjímavé a po obvodě zubaté. Všechny listy jsou mírně masité a ve středu čepele jsou promáčklé, připomínají tak lžičku.

Hroznovité květenství je na počátku kvetení stěsnáno a postupně se prodlužuje. Oboupohlavné květy jsou bez listenů. Čtyři vyduté vejčité kališní lístky asi 3 mm dlouhé jsou zelené a mají světlý blanitý okraj. Elipsovité až obvejčité korunní lístky s krátkým nehtem jsou také čtyři, bývají velké 6 × 3 mm a jsou smetanově až krémově žluté. Šest čtyřmocných tyčinek má na volných nitkách žluté prašníky, semeník nese krátkou čnělku s hlavičkovitou bliznou a v květu jsou boční nektaria. Druh je hexaploid 2n = 6x = 42.

V čase zralosti je plodenství tvořeno elipsovitými až vejčitými šešulkami na stopkách rostoucích obvykle šikmo vzhůru. Šešulky bývají dlouhé asi 5,5 a široké 4 mm a oba konce mají zúžené, stopky jsou asi o čtvrtinu delší. Hnědá zploštěná, široce elipsoidní semena jsou jemně bradavičnatá a bývají velká 2 × 1,5 mm.

Ohrožení

V obou státech jsou jeho populace považovány Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) za poměrně stabilní, polské se navíc nacházejí v polském Tatranském národním parku. Roztříštěně rostoucí druh je ohrožen hlavně rekreačními aktivitami, pasoucími se zvířaty a případnými sněhovými lavinami či půdními erozemi. Je zapsán v obou národních "Červených seznamech ohrožených rostlin" a organizací IUCN je vyhodnocen jako zranitelný (VU).

Odkazy

Reference

Literatura

• GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Cochlearia tatrae [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-07-09]. S. 551–555. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
• Monitoring gatunków i siedlisk przyrodniczych: Warzucha tatrzańska [online]. Główny Inspektorat Ochrony Środowiska, Warszawa, PL [cit. 2014-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15. (anglicky) 
• IUCN Red List of Threatened Species: Cochlearia tatrae [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
• KOCHJAROVÁ, Judita; VALACHOVIČ, Milan; BUREŠ, Petr et al. The genus Cochlearia in the Eastern Carpathians and adjacent area. S. 355–364. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. The Linnean Society of London, UK, 2005 [cit. 09.07.2014]. Roč. 151, s. 355–364. Dostupné online. ISSN 1095-8339. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lžičník tatranský na Wikimedia Commons