LGBT práva ve Finsku

Duhová mapa Finska

Ve Finsku se obecně ze strany státu dostává lesbám, gayům, bisexuálům a translidem obrovské ochrany. Stejnopohlavní sexuální styk je tu legální od r. 1971, homosexualitu Finsko vyřadilo ze seznamu nemocí r. 1981 a od r. 1995 zde platí ohledně sexuální orientace anti-diskriminační zákony. Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku se sjednotil r. 1999 a v témže roce přestala být trestná propagace homosexuality. Od r. 2005 je naopak trestná diskriminace na základě genderové identity. Manželství stejnopohlavních párů zde bylo uzákoněno r. 2017, jemuž mezi lety 2002 a 2017 předcházelo uzákonění registrovaného partnerství.

V r. 2002 Finsko uzákonilo registrované partnerství[1], které dává homosexuálním párům stejná práva jako mají manželé, mimo adopčních práv, možnosti změny příjmení a přístupu k umělému oplodnění (to bylo zpřístupněno pro lesbické páry r. 2007 a možnost osvojit si dítě svého partnera se uzákonila r. 2009). Veřejná podpora práv homosexuálů v zemi vzrůstá od r. 2000.[zdroj?] Podpory se jim dostává i napříč politických spektrem, kdy 5 z 8 politických stran zvolených po Finských parlamentních volbách r. 2007)[2][3][4][4][5], přiznalo možnost legalizace stejnopohlavních manželství po Finských parlamentních volbách 2011 Vedly se i spekulace zda téma homosexuálních manželství se stane hlavním politickým tématem, nicméně srpnový průzkum r. 2010 ukázal, že pouze 20 % respondentů jej považuje za klíčové.[5] V souladu s výsledky volebních kalkulačky zveřejněného novinami Helsingin Sanomat by 93 zákonodárců podpořilo právo stejnopohlavních párů na osvojení dítěte z ústavní péče, zatímco 93 bylo proti.[6] V důsledku vytvořené koalice s Křesťanskými demokraty v nové vládě získala post ministryně vnitra Päivi Räsänen[7], což zapříčinilo to, že se návrh zákona o genderově-neutrálních manželství nestal součástí vládní platformy.[8] I tak jej ale Svaz levice podpořil při vládní schůzi spolu s dalšími politickými stranami vládní koalice, mezi něž patřila Národní koaliční strana, Sociálně demokratická strana Finska, Svaz levice, Zelený svaz a Švédská lidová strana.[9] V březnu 2012 se zpracovaný návrh zákona o genderově-neutrálních manželstvích dostal k prvnímu čtení do parlamentu,[zdroj?] kdy jej podpořilo 76 ze 199 zákonodárců. V březnu 2013 jej odmítla i Parlamentní komise pro právní záležitosti. Nicméně návrh se nakonec znovu dostal do parlamentu v prosinci 2013 díky petici s více než 160 OOO podpisy získaných mezi polovinou března a polovinou září téhož roku, což se stalo také jakýmsi impulsem pro rozhodnutí parlamentu v počátku r. 2014.[zdroj?]

S odvoláním se na rodinné aspekty se téma rozšiřování LGBT práv stalo ožehavým následovaným ohromným počtem odchodů lidí z Luteránské církve dle zpráv rozhlasu Yleisradio z října 2012.[10][11] Osoby, které chtějí podstoupit změnu pohlaví, musejí zároveň projít sterilizací, čímž je Finsko kritizováno za krácení práva transsexuálních osob na rozmnožování. Z toho důvodu se také tato problematika dostala na stůl Ministerstvu sociálních věcí a zdravotnictví.[12] V r. 2011 Pekka Haavisto, otevřený homosexuální člen finského parlamentu, kandidoval na post prezidenta v rámci Finských prezidentských voleb 2012. V prvním kole 22. ledna 2012 získal 18,8 % hlasů a postoupil do druhého kola se Saulim Ninistem, který jej porazil o 37,4 % hlasů.[13] V prosinci 2013 Finská zdravotnická agentura zrušila svůj výslovný zákaz přijímat krev od mužů majících sex s muži, kteří projdou 1roční zkušební lhůtou.

Historie

Pochod Helsinki Pride Parade 2010

Homosexualita byla ve Finsku dekriminalizována r. 1971, deklasifikována jako nemoc r. 1981 a legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku sjednocen na 16 let r. 1999. Diskriminace na základě sexuální orientace je trestná od r. 1995 a na základě genderové identity od r. 2005. Transvestitismus není považován za nemoc od r. 2011.

Stejnopohlavní soužití ve Finsku

Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní manželství ve Finsku.

Počátek 21. století

Registrované partnerství je ve Finsku (finsky: rekisteröity parisuhde; švédsky: registrerat partnerskap) možné uzavírat od r. 2002. Návrh zákona dávajícího homosexuálním párům podobná práva a povinnosti jako mají manželské heterosexuální páry přijal parlament v září 2001 v poměru hlasů 99:84.[14] V květnu 2009 parlament novelizoval zákon o registrovaném partnerství a umožnil homosexuálním párům osvojit si dítě svého v rámci registrovaného partnerství.[15] Registrované partnerství, přístupné pouze stejnopohlavním párům, používá pro registraci a rozvodové řízení podobná ustanovení jako mají občanské sňatky. Zákon rovněž dává homosexuálům stejná imigrační práva v případě, že jeden z partnerů je cizinec.[16]

Podle průzkumu zveřejněného magazínem Kotimaa 11. března 2010 mělo stejnopohlavní manželství 46 % podporu v parlamentu, zatímco 54 % bylo proti.[17] Nicméně 4 z 8 politických stran v parlamentu – Sociálně demokratická strana Finska, Zelený svaz, Svaz levice a Švédská lidová strana[18] – oficiálně deklarovaly svojí podporu stejnopohlavního manželství. Národní koaliční strana předložila svojí agendu homosexuálních manželství na parlamentní schůzi v červnu 2010 s vyjádřením místopředsedy parlamentu Bena Zyskowicze, který prohlásil svojí nedůvěru v přijetí zákona v nadcházejících 4 letech poukazujících na fakt, že většina členů parlamentu je proti.[19] Středová strana Finska nezaujímá k otázce stejnopohlavních manželství žádný postoj, je ale proti adopcím.[20] Strana Křesťanských demokratů a Praví Finové[21]zaujímají k otázce otevřeně negativní postoj.

Vývoj po r. 2010

Podle statistiky z r. 2011 zveřejněné novinami Helsingin Sanomat 90 členů parlamentu z 200 celkových podporuje plná adopční práva pro homosexuální páry, zatímco 93 je proti.[22] V důsledku posledních parlamentních voleb r. 2011, které skončily vládní koalicí s Křesťanskými demokraty, se návrh zákona legalizujícího stejnopohlavní manželství nezahrnul do vládní platformy.[8] Za to může Päivi Räsänen za Křesťanské demokraty a ministryně vnitra vděčit vládním stranám, které se k tomuto respektujícímu a tolerujícímu kroku rozhodly. Nicméně strana Levicové aliance zákon o genderově-neutrálním manželství podpořila spolu s ostatními politickými stranami mimo Křesťanských demokratů.[9]

Skupina zákonodárců v čele v čele s členem Národní Koalice Lasse Männistö zahájila svojí činnost v září 2011.[23] Návrh zákona byl následně představen parlamentu 8. února 2012 se 76 podporou ze strany zákonodárců.[24] Návrh získal velkou podporu Levicove (12 a 2) a Zelených (10) a rovněž i Sociální demokracie a Švédské lidové strany. Dále návrh novely manželských zákonů získal nepatrnou podporu ze strany Národní koalice a velmi malou podporu ze strany Středové strany, zatímco Praví Finové a Křesťanští demokraté jsou výhradně proti.[25] Podle státního rozhlasu Yleisradio měl návrh velmi mizivou šanci na přijetí, protože byl přijat jako návrh zákona ze strany soukromé iniciativy člena parlamentu, a tudíž je nutné, aby prošel Parlamentní komisí a Vládním souhlasem, aby vůbec mohl postoupit k prvnímu čtení.[26][27]

27. února 2013 návrh zákona neschválila Komise pro právní záležitosti.[28] Ještě před negativním stanoviskem komise podporovatelé zákona obvinili předsedkyni komise Anne Holmlund (která je otevřenou odpůrkyní zákona) za úmyslné odkládání procesu rozhodování. Holmlund to popřela s poukazem na velký počet vládních návrhů a jednání s více než 100 podpisy členů parlamentu. Členka parlamentu za Pravé Finy Arja Juvonen, u níž se očekávalo že bude víc profesionální než její předchůdkyně Johanna Jurva, taktéž obvinila Zelený svaz, Sociální demokracii Finska a Svaz levice za nátlak vyvíjený na postoupení návrhu zákona k prvnímu čtení i přes negativní stanovisko Skupiny Finských stran.[29] Nicméně novela Ústavy Finské republiky z 1. března 2012 umožnila tzv. "lidovou iniciativu" s tím, že získání alespoň 50 tisíců podpisů má vliv na rozhodování parlamentu.[27] Během kampaně s názvem "Tahdon2013"[30] se získal dostatečný počet podpisů na podporu návrhu zákona.[28][31][32] Ve výsledku iniciativa získala více než 166 tisíc podpisů k 19. září toho roku a protlačila zákon do parlamentu v prosinci 2013. Návrh se stal předmětem debaty na plenárním zasedání 20. února 2014 a byl následně dán k vyjádření Komise pro právní záležitosti. 25. června návrh komise odmítla v poměru hlasů 10:6. 2 členové nebyli přítomní, tedy 2 se omluvili z účasti na rozhodnutí, což mělo možná za následek negativní stanovisko..[33] Zákon pochází z občanské iniciativy a premiér to oficiálně prohlašuje za ukázkový příklad nepřímé demokracie.[34]

28. listopadu 2014 finský parlament návrh zákona schválil v poměru hlasů 105:92 a umožnil homosexuálním párům uzavírat manželství.[zdroj?] Toto činí Finsko 12. evropskou zemí, která legalizovala homosexuální sňatky. Návrh novely zákona byl podepsán prezidentem 20. února 2015. Finský premiér Alexander Stubb rovněž vyjádřil svojí podporu. Zákon vzešel z lidové iniciativy, což je podle slov premiéra první případ legislativy z vůle lidu.[35]

Postoj veřejnosti ke stejnopohlavním manželství

Podpora stejnopohlavních manželství ve Finsku vzrůstá už od r. 2000. Podle Evropského průzkumu z r. 2006 45 % Finů jej podporuje[36] a podle průzkumu ze srpna 2010 zveřejněného rozhlasem Yleisradio ukázal, že podpora vzrostla na 54 %, zatímco 35 % je proti.[37] V lednu 2013 byla podpora 57 %, zatímco 32 % bylo proti a 12 % si nebylo jisto. V tom samém průzkumu je 51 % homoparentálního osvojení, zatímco 36 % je proti a 13 % nejistých.[38] Anketa z března 2013 od Taloustutkimus ukázal, že 58 % Finů podporuje stejnopohlavní manželství.[39] A stejný výzkum z března 2014 ukázal, že už 65 % Finů podporuje stejnopohlavní manželství a 27 % je proti. Jiný výzkum z března 2014 tvrdí, že 57 % podporuje homoparentální osvojení a 36 % je proti.[40][41]

Adopce a plánování rodiny

Momentálně je možné pouze si osvojit dítě svého registrovaného partnera.[zdroj?] Nicméně ženské homosexuální páry mají rodičovská práva rozšířenější než mužské, protože můžou podstupovat umělé oplodnění po jeho legalizaci r. 2006.[zdroj?] Institut náhradního mateřství nemá ve Finsku žádnou právní úpravu ani pro heterosexuální páry.

Legislativa v zemi

Legální stejnopohlavní stykYes (1971)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientaceYes (1999)
Anti-diskriminační zákony v zaměstnáníYes (1999)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službámYes (1999)
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti)Yes (2005)
Stejnopohlavní manželstvíYes (1. března 2017)
Jiná forma stejnopohlavního soužitíYes (2002)
Adopce dítěte partneraYes (2009)
Společná adopce stejnopohlavními páryYes (1. března 2017)
Gayové a lesby můžou otevřeně sloužit v armáděYes
Možnost změny pohlavíYes (2002)
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženyYes (2006)
Náhradní mateřství pro gay páryNo (Žádná právní úprava ani pro heterosexuální páry)
Muži mající sex s muži smějí darovat krev darovat krevYes/No (Od r. 2013, je vyžadována 1roční zkušební lhůta)

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Finland na anglické Wikipedii.

  1. http://seta.fi/?k=16474&hakustr=historia
  2. Archivovaná kopie. www.mtv.fi [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-12. 
  3. http://www.sdp.fi/fi/politiikka/a-ö[nedostupný zdroj]
  4. a b http://www.vihreat.fi/poliittinenohjelma#31
  5. a b Archivovaná kopie. www.hs.fi [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-21. 
  6. HÄMÄLÄINEN, Marko; ROKKA, Jussi. Homoparien ulkopuolinen adoptio jakaa uuden eduskunnan [online]. Sanoma News, April 25, 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-23. (finsky) 
  7. Ms Päivi Räsänen is the New Minister of the Interior [online]. Ministry of the Interior, June 22, 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky) 
  8. a b Neuvottelutulos hallitusohjelmasta [online]. Cabinet of Finland, June 17, 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-30. (finsky) 
  9. a b Sukupuolineutraalia avioliittolakia ei hallitusohjelmaan. www.yle.fi. Yle, June 17, 2011. Dostupné online [cit. 2013-03-20]. (finsky) 
  10. Statistical Data [online]. eroakirkosta.fi [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  11. Resignations from Church Today [online]. eroakirkosta.fi [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  12. Resignations from Church Today [online]. SETA, January 30, 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-08. (finsky) 
  13. Presidential elections: Niinistö, Haavisto headed for second round [online]. Yle, January 22, 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Parliament narrowly passes law allowing same-sex registration [online]. Sanoma News, September 28, 2001 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-12. (anglicky) 
  15. Homopareille perheen sisäinen adoptio-oikeus [online]. MTV3, May 15, 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Laki rekisteröidystä parisuhteesta [online]. Finlex [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2016. (finsky) 
  17. MP – Yes or No? [online]. March 11, 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-15. (finsky) 
  18. Marriage Act and Religion Heat up Rising Election Debate [online]. Sanoma News, July 17, 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-21. (finsky) 
  19. Lehdet: Zyskowicz toppuuttelee sukupuolineutraalia avioliittolakia [online]. Sanoma News [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-31. (anglicky) 
  20. Centrist Politics from A to Z [online]. Centre Party of Finland [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. (finsky) 
  21. Homoliitot jakavat eduskunnan [online]. March 11, 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  22. HÄMÄLÄINEN, Marko; ROKKA, Jussi. Homoparien ulkopuolinen adoptio jakaa uuden eduskunnan [online]. Sanoma News, April 25, 2011 [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-23. (Finnish) 
  23. Sukupuolineutraalia avioliittolakia ajetaan sisään sivuovesta [online]. Yle, September 28, 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  24. Avioliiton mies- ja naispareille sallisi 76 kansanedustajaa [online]. Sanoma News, February 8, 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-02. (Finnish) 
  25. Lakialoite 2/2012 vp [online]. Parliament of Finland [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  26. Homojen avioliitosta nousee jälleen poliittinen vääntö [online]. Finnish Broadcasting Company, June 27, 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (Finnish) 
  27. a b Note: the text is an unofficial translation used by the Ministry of Justice of Finland.
    • The Constitution of Finland [online]. Ministry of Justice of Finland [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  28. a b Parliamentary committee narrowly blocks same-sex marriage [online]. Yle, February 27, 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. POHJANPALO, Olli. Kansanedustaja syyttää homoliittoaloitteen ajajia painostuksesta [online]. Sanoma News, March 5, 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. (finsky) 
  30. Briefly [online]. Tasa-arvoinen Suomi ry [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-23. (anglicky) 
  31. Kansalaisaloite tasa-arvoisesta avioliittolaista Suomen nykyinen lainsäädäntö asettaa ihmiset eriarvoiseen asemaan. Vain nainen ja mies voivat avioitua keskenään. Rekisteröidyssä parisuhteessa olevilla pareilla on samat velvollisuudet muttei samoja oikeuksia. Tasa-arvoinen avioliittolaki takaisi jokaiselle oikeuden mennä avioliittoon riippumatta puolison sukupuolesta. Näin kaikki parit olisivat lain edessä yhdenvertaisia [online]. Ministry of Justice of Finland [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (finsky) 
  32. Aloite tasa-arvoisesta avioliittolaista keräsi jo yli satatuhatta nimeä [online]. Sanoma News, March 19, 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. (finsky) 
  33. Legal committee votes against gay marriage. yle.fi. Yle, 24 June 2014. Dostupné online [cit. 25 June 2014]. (anglicky) 
  34. Dostupné online. (anglicky) 
  35. http://www.theguardian.com/world/2014/nov/28/finland-legalises-gay-marriage
  36. Eight EU Countries Back Same-Sex Marriage [online]. December 24, 2006 [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-27. (anglicky) 
  37. Survey: Majority Favour Gender Neutral Marriage Law [online]. Yle, August 21, 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Same-Sex Marriage in Europe Poll 2013 [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Poll: Over half of Finns favour same-sex marriage law [online]. Yle, March 9, 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. http://www.tahdon2013.fi/assets/Telebus_Tahdon2014_tulokset11.3.2014.pdf
  41. http://yle.fi/uutiset/survey_finds_rising_support_for_gay_marriage/7135771

Média použitá na této stránce

Europe map.png
Political map of Europe
Helsinki Pride Parade 2010, Seta.jpg
Autor: Uusijani, Licence: CC0
Representatives of Seta marching in the 2010 Helsinki Pride Parade.
X mark.svg
Gradient red "X"/Cross logic icon.
Yes check.svg
Yes check (slightly gradiented)
LGBT flag map of Finland.svg
LGBT flag map of Finland