LIBOR

London Inter Bank Offered Rate (anglicky "londýnská mezibankovní nabízená sazba", zkracováno jako LIBOR nebo Libor; nezkráceně dříve BBA Libor či bbalibor, dnes ICE Libor podle instituce, která ji vydává) je průměrná úroková sazba, za niž si banky navzájem jsou ochotny půjčit v krátkodobém horizontu na londýnském mezibankovním trhu peníze (likviditu). Spolu s EURIBORrem jde o nejpoužívanější referenční úrokovou sazbu na světě.^[1] Jsou na ni navázány úrokové míry mnoha bank i deriváty a jiné finanční nástroje v hodnotě nejméně 350 bilionů amerických dolarů.^[2] Sazbu sestavovala British Bankers' Association (Britská bankovní asociace), od roku 2012 sazbu sestavuje americká firma Intercontinental Exchange na základě údajů od 18 členských bank a zveřejňuje je Thomson Reuters každý den v 11:30 londýnského času pro pět různých měn (americký dolar, euro, britská libra, japonský jen a švýcarský frank) a sedm různých dob splatnosti (od jednoho dne až po jeden rok).^[3]

Skandální odhalení

Už 16. dubna 2008 The Wall Street Journal přinesl kontroverzní článek a později i celou studii o tom, že některé banky mohly snížit odhady nákladů na půjčky pro účely stanovení LIBORu během tzv. úvěrové krize, což vedlo ostatní k chybným závěrů ohledně jejich finančního zdraví a solventnosti^[4][5]. Britská bankovní asociace jako odpověď na článek uveřejnila tvrzení, že LIBOR byl spolehlivý i během finanční krize a další dohledové orgány zase tvrzení, že neexistuje žádný důkaz o manipulaci s LIBORem. Studie ekonomů Snider a Youle z dubna 2010 teoreticky potvrdila předchozí podezření, ale jako důvod manipulace sazby LIBOR směrem dolů uvedla obrovský zisk portfolia bank, které je nějak spojeno s LIBORem.^[6][7] Například u Citigroup by pokles LIBORu o 0,25 procentního bodu snížil hodnotu ocenění jejich portfolia 963 mil USD na čtvrtinu z důvodů poklesu čistého úrokového výnosu a v případě poklesu LIBORu o 1 % by to dokonce ihned generovalo ztrátu téměř 2 mld USD.^[8]

Guvernér Bank of England Mervyn King na konci roku 2008 popsal LIBOR Britskému parlamentu slovy "V mnoha případech je to sazba, za kterou si banky vůbec nepůjčují , ... a není to sazba, za kterou si vůbec někdo půjčuje"^[9][10]. Následně dozorové banky dlouhou dobu jen čekaly s vědomím, že je zde sice možná gigantický problém, ale že se podaří nějak vyřešit. Teprve o tři roky později opět The Wall Street Journal v dubnu 2011 uvedl, že bankovní dozor se zaměřuje na Bank of America, Citigroup a UBS s podezřením, že s LIBORem manipulovaly^[11]. O rok později pokročilo podezření směrem k trestnímu stíhání těchto bank.

Důvěryhodnost sazby značně poškodilo odhalení z roku 2012, podle kterého některé členské banky se sazbou dlouhodobě manipulovaly.^[12] Manipulace se dopouštěly banky Barclays,^[2] UBS, Royal Bank of Scotland, Deutsche Bank, JPMorgan či Citigroup.^[13] Banky za tyto aktivity obdržely vysoké pokuty i od několika dohledových orgánů a to až v řádu miliard amerických dolarů.^[14]

V hromadné žalobě cca 100 000 amerických vlastníků domů proti 12 největším bankám, které se kvůli (ne vždy jejich) manipulacím LIBORu obohatily, protože zdražily splátky hypoték tím, že v období 2000-2009 se vždy ve dnech fixace většiny hypoték (první den v měsíci) se sazbou manipulovalo směrem nahoru (v průměru o dva body do roku 2007 a o 7 bodů později) žádají žalobci částky od stovek do tisíců dolarů na jeden případ.^[15] Předpokládá se, že se tímto banky nezákonně obohatily o stovky milionů dolarů, nebo dokonce o miliardu dolarů.^[16]

Reference

Související články

• PRIBOR

Externí odkazy

• Slovníkové heslo LIBOR ve Wikislovníku