Letiště Brno-Tuřany
| Letiště Brno-Tuřany | |
|---|---|
.jpg) Tuřanské letiště od jihovýchodu | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Nejbližší město | Brno (7,5 km) |
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
| Provozovatel | Letiště Brno |
| Otevření | 1954 |
| Kód letiště ICAO | LKTB |
| Kód letiště IATA | BRQ[1] |
| Souřadnice | 49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 778 ft / 237 m |
| Statistika (2023) | |
| Cestujících | ▲ 686 867 |
| Nákladu | ▲ 11 653 000 kg |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Web | www.brno-airport.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, východní část ranveje zasahuje na území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část areálu se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska. Příjezdová silnice k letišti je vedena od brněnské čtvrti Slatina, z tamního nádraží vede k letištnímu areálu také železniční vlečka. Letiště je v majetku Jihomoravského kraje a provozuje ho soukromá společnost Letiště Brno, která je součástí společnosti Accolade Holding.
V roce 2023 tuřanské letiště odbavilo 686 867 cestujících na pravidelných i charterových linkách, což byl nárůst o 46 % oproti roku 2022. Množství odbaveného nákladu (carga) za rok 2023 bylo 11 653 tun.[2] Během roku 2020 odbavilo kvůli pandemii covidu-19 pouze 86 tisíc pasažérů, následující rok stoupl počet pasažérů na 186 tisíc.
Vybavení
Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu)[3] i IFR (podle přístrojů)[4] a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.
Historie
1954–1989
Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední brněnské čtvrti Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno nejprve jako vojenské v roce 1954, dne 28. dubna 1958 zde byl slavnostně zahájen civilní provoz.[5][6] Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala. Roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha (VPD) byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m. V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob ustala.
V letech 1981–1982, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, krátce operoval v Brně 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983–1984, se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato přestal 8. stíhací letecký pluk existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.[7][8] V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala.
1989–současnost
Letiště bylo v majetku státu a nadále ve správě ministerstva obrany, vojenský provoz zde byl ukončen roku 1991. Od roku 1992 převzala jeho správu Česká správa letišť[9] a v srpnu 1992 došlo k obnovení mezinárodního civilního provozu na letišti.[10]
V polovině roku 2002 začala provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny Czech International Air Fest (CIAF). V roce 2004 předal stát letiště do majetku Jihomoravského kraje, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly.[11]
V letech 2005–2006 byla postavena nová odbavovací hala od architekta Petra Parolka, která byla otevřena v září 2006.[10] Téhož roku bylo zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Girony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13 %. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba papeže Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.
Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.
Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines – kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.[12] V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících, a to přes 557 tisíc lidí.
Od 10. listopadu 2017 má akciová společnost pronajímající si Letiště Brno nového majitele, a to firmu Accolade Holding.[13] Původní majitel B.A.W.D.F. byl touto společností odkoupen.
Doprava na letiště
Letištní terminál leží 1,6 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka E76 od hlavního nádraží[14] s jízdní dobou 16 min. V noci zajíždí k letišti noční autobusová linka N89. Před terminálem je stanoviště taxislužby.
Pro potřeby nákladní dopravy je do areálu letiště přivedena železniční vlečka z nedaleké stanice Brno-Slatina na Vlárské dráze. Vlečka byla postavena v rozmezí let 1950–1953[15] a její celková délka činí 2,0 km. Jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj, provozovatelem společnost Letiště Brno.[16]
Aerolinie a destinace
Osobní
Z Brna provozují pravidelné celoroční lety dvě letecké společnosti, a to Ryanair do Londýna, na letiště Stansted, a Smartwings do Hurghady a Marsa Alam.
Letiště v Brně obsluhují následující dopravci (aktualizováno 14. dubna 2024):[17][18][19]
| Letecká společnost | Destinace | Letadlo | Frekvence týdně | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|---|
 Aegean Airlines | Řecko | Soluň (charter) | A320 neo | 3× měsíčně | červen–září |
 Air Montenegro |  Albánie | Tirana (charter) | E95 | 1 | červen–září |
| Černá Hora | Tivat (sezónně) | 3 | červen–září | ||
 Bulgaria Air | Bulharsko | Burgas (charter) | B737-300 | 3 | červen–září |
 Freebird Airlines | Turecko | Antalya (charter) | A320 | 1 | červen–srpen |
 Neos |  Mauricius | Mauricius (charter)[pozn. 1] | B787-900 | 1 | prosinec–březen |
 Thajsko | Phuket (charter) | 1 | prosinec–březen | ||
 Ryanair |  Spojené království | Londýn-Stansted | B737-800 / B737 MAX 200 | 5/7 | |
| Itálie | Bergamo (sezónně) | 3 | březen–říjen | ||
| Smartwings | Albánie | Tirana (charter) | B737-800 | 1 | červen–září |
| Bulharsko | Burgas (sezónně) | A320 / B737-800 | 11 | červen–září | |
| Varna (sezónně) | A320/B737-800 | 5 | červen–září | ||
 Egypt | Hurghada | A320/B737-800 | 3/5/7 | ||
| Marsa Alam | A320 | 3/8 | |||
| Mersa Matrúh (sezónně) | A320 | 1 | květen–říjen | ||
| Itálie | Comiso (charter) | B737-800 | 1 | červen–září | |
| Lamezia Terme (sezónně) | A320 | 2 | červen–září | ||
 Kypr | Larnaka (charter) | A320 | 1 | červen–říjen | |
 Portugalsko | Madeira (charter) | B737-800 | 1 | květen–září | |
| Řecko | Heráklion (sezónně) | A320/B737-800 | 7 | květen–říjen | |
| Kavala (charter) | B737-800 | 1 | červen–září | ||
| Korfu (sezónně) | A320/B737-800 | 4 | květen–září | ||
| Kos (sezónně) | A320/B737-800 | 3 | květen–říjen | ||
| Preveza (charter) | B737-800 | 1 | červen–září | ||
| Rhodos (sezónně) | A320/B737-800 | 6 | května–říjen | ||
| Volos (charter) | A320 | 1 | červen–září | ||
| Zakynthos (sezónně) | A320 | 3 | květen–říjen | ||
 Španělsko | Almería (charter) | A320 | 1 | červen–září | |
| Fuerteventura (sezónně) | B737-800 | 1 | květen–říjen | ||
| Palma de Mallorca (sezónně) | A320/B737-800 | 5 | červen–říjen | ||
| Tenerife-Jih (sezónně) | B737-800 | 1 | červen–říjen | ||
 Tunisko | Džerba (charter) | B737-800 | 2 | květen–říjen | |
| Enfidha (charter) | B737-800 | 2 | květen–říjen | ||
| Monastir (charter) | B737-800 | 2 | květen–říjen | ||
| Turecko | Antalya (sezónně) | A320 / B737-800 | 14 | květen–říjen | |
| Bodrum (charter) | B737-800 | 1 | červen–říjen | ||
| Dalaman (charter) | B737-800 | 1 | červen–říjen | ||
| Izmir (charter) | B737-800 | 1 | červen–září | ||
| Tailwind Airlines | Turecko | Antalya (charter) | B737-400 | 1 | červen–září |
Nákladní
Následující dopravci létají na letiště Brno-Tuřany k listopadu 2020 pravidelně:
| Letecká společnost | Země | Destinace | Letadlo |
|---|---|---|---|
| ASL Airlines Belgium[21] |  Belgie | Paříž | B737-400 |
| DHL[22] |  Německo | Lipsko | B757-200 |
Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností Euro Cargo Air, která zde uvažovala zřídit svoji základnu.[23]
Ostatní
Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréninkové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)
Bývalé pravidelné linky
Od roku 1990 se létalo z Brna pravidelně do jedenácti destinací, které byly zrušeny.[24] Provozovalo je celkem devět dopravců.
Český národní dopravce ČSA sem létal mezi prosincem 2005 až červencem 2011 z Prahy. Cirrus Airlines odsud létaly do Mnichova (listopad 2005 až březen 2017). V devadesátých letech sem vedla přímá linka z švýcarského Curychu, létaná Air Engidiana. Nízkonákladový dopravce Ryanair odsud v minulosti provozoval spojení do španělské Girony (2007 až 2008) a Alicante (2011). Ruská společnost Atlant-Soyuz sem létala z Moskvy-Vnukova (2007 až 2011).
Wizz Air odsud provozoval třikrát týdně pravidelné spojení do Londýna–Lutonu (2010 až leden 2018),[25] dvakrát týdně do Eindhovenu (prosinec 2011[26] až říjen 2017) a do Říma-Fiumicina (březen 2011 až říjen 2012). V létě 2010 odsud létala aerolinie Central Connect Airlines pravidelně do Zadaru. Společnost Czech Connect Airlines odsud létala do roku 2012 linky do Petrohradu a Moskvy-Domodědovo (obě březen 2011 až leden 2012). Ruský UTair sem létal z Moskvy-Vnukova (červen 2011 až březen 2015).
Mezi 16. listopadem 2015 až 16. únorem 2019 provozovala z Brna skotská společnost BMI Regional přímou linku na letiště v Mnichově. Na lince, jejíž frekvence byly postupně navyšovány[27] až na jedenáct týdně létala typ letadla Embraer 145. Linka byla ukončena z důvodu zániku společnosti BMI Regional.[28] Spojení částečně dotoval Jihomoravský kraj. Na lince měly tzv. codesharovou smlouvu německé aerolinie Lufthansa a Condor, jejichž spojení navazovala na linku z Brna. Letouny BMI Regional létaly z Brna dvakrát za všední den (kromě úterý) a jednou v neděli. Kraj na základě výsledků veřejné soutěže vybere nového dopravce, který linku bude provozovat.[29] Nové spojení by se mělo obnovit v září 2019[30], což se však nestalo, jelikož o výběrové řízení pro provoz linky neměl nikdo zájem [31].
S koncem letového řádu zima 2019/2020 byl ukončen provoz linky do Berlína společnosti Ryanair[32]. Linka bylo v provozu od dubna 2019[33] do března 2020, byla operována letouny Boeing 737-800 2x týdně. Pandemie covidu-19 a s ní spojení omezení v letecké dopravě konec linky urychlily asi o měsíc.
Statistiky
V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis.,[zdroj?] s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok.[zdroj?] V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43 %.
V roce 2016 Letiště Brno-Tuřany odbavilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.[34] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než předchozí rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.[34]
O letních prázdninách v roce 2018 má být podle letového plánu letiště odbaveno až o třetinu více osob než v roce 2017, kdy letní spoje využilo asi 100 tisíc cestujících.[35] Podle odhadu vedení letiště má v roce 2018 počet odbavených cestujících poprvé od roku 2012 překonat půl milionu osob.[36]
Tabulka
změna | (tuny) | změna | Pohyby letadel (vzlety a přistání) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| 1995[37] | 87 000 | – | – | – | 8 000 |
| 1996 | 123 000 | ▲ | 8 500 | ||
| 1997 | 138 000 | ▲ | 9 300 | ||
| 1998 | 110 036 | ▼ | 8 150 | ||
| 1999 | 127 954 | ▲ | 7 899 | ||
| 2000 | 112 797 | ▼ | 6 289 | ||
| 2001 | 128 583 | ▲ | 8 136 | ||
| 2002 | 157 257 | ▲ | 12 620 | ||
| 2003 | 166 142 | ▲ | 16 596 | ||
| 2004 | 171 888 | ▲ | 17 823 | ||
| 2005 | 315 672 | ▲ | 16 126 | ||
| 2006 | 393 686 | ▲ | 3 144 | – | 20 105 |
| 2007[38] | 415 276 | ▲ | 3 055 | ▼ | 22 893 |
| 2008[38] | 506 174 | ▲ | 6 273 | ▲ | 29 303 |
| 2009[38] | 440 850 | ▼ | 9 679 | ▲ | 30 513 |
| 2010[38] | 396 589 | ▼ | 5 326 | ▼ | 25 027 |
| 2011[38] | 557 952 | ▲ | 4 625 | ▼ | 26 837 |
| 2012[38] | 534 968 | ▼ | 3 828 | ▼ | 29 885 |
| 2013[38] | 463 023 | ▼ | 4 078 | ▲ | 27 803 |
| 2014[38] | 486 134 | ▲ | 4 530 | ▲ | 32 216 |
| 2015[38] | 466 046 | ▼ | 4 613 | ▲ | 42 469 |
| 2016[34][38] | 417 725 | ▼ | 4 150 | ▼ | 40 073 |
| 2017[38] | 470 285 | ▲ | 3 700 | ▼ | 44 000 |
| 2018[39] | 500 727 | ▲ | 3 750 | ▲ | 41 000 |
| 2019[40] | 543 633 | ▲ | 3 529 | ▼ | 34 388 |
| 2020[41] | 86 089 | ▼ | 4 147 | ▲ | 26 666 |
| 2021[41] | 186 368 | ▲ | 12 890 | ▲ | 23 626 |
| 2022[41] | 471 811 | ▲ | 11 222 | ▼ | 24 315 |
| 2023[41] | 686 867 | ▲ | 11 653 | ▲ | 25 064 |
Terminál a další významné stavby
Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.
V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.
Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.
V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.
Rozvoj letiště
Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. Správa železnic připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. V roce 2014 uvažovalo město Brno i o lince vlakotramvaje, která by mohla na letiště zajíždět.[42]
Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období,[43] který mj. obsahuje:
- Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
- Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
- Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
- Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)
Letecké nehody
Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany či poblíž:
- Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná[44][45].
- Stroj Air Algérie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
- V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8. stíhací letecký pluk, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).
Památník československým válečným letcům
8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.[46]
Fotogalerie
(c) Český úřad zeměměřický a katastrální (https://ags.cuzk.cz/opendata/), CC BY 4.0Letecký pohled na letiště Brno-Tuřany
Celkový pohled na letiště Brno-Tuřany
Boeing 737-800 Travel Service
Let L-410 VAN AIR Europe
Boeing 737-300 Atlant-Soyuz Airlines
Nákladní Iljušin Il-76 Uzbekistan Airways
Nákladní letouny v Brně
Vyhlídka pro veřejnost (Boeing 757 Jakutia)
Odletová hala podle návrhu P. Parolka
BAE Hawk Red Arrows, v pozadí ÚLy
Bývalé vojenské ÚLy
Odlet papeže 27. září 2009
Fáze přistání Ruslana z vyhlídky vedle terminálu
Kryštof 04, vrtulník letecké záchranné služby pro Jihomoravský kraj
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Airline and Airport Code Search: BRQ [online]. Iata.org [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ LKTB - BRNO/Tuřany [online]. Rlp.cz [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ LKTB - BRNO/TUŘANY [online]. Rlp.cz [cit. 2024-07-24]. Dostupné online.
- ↑ rik. Brno - Tuřiany včera a dnes II.. Stip, zpravodaj Řízení letového provozu České republiky. Řízení letového provozu České republiky, červen 2001, roč. II, čís. 04, s. 7. Dostupné online [PDF online].
- ↑ GREBENAROVÁ, Tereza. Středisko letových navigačních služeb Brno-Tuřany. Rýmařov: Gymnazium Rýmařov, 2011. 17 s. Dostupné online. S. 5.
- ↑ 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
- ↑ Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. Letiště Brno [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ O letišti [online]. Brno-airport.cz [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Odbavovací hala letiště Brno-Tuřany [online]. Archiweb.cz [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo zemědělství ČR. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ (rusky) Oficiální seznam vydaných přepravních práv 07/2011. www.favt.ru [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11.
- ↑ Letiště Brno má nového majitele. Vedení kraje to překvapilo. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.idsjmk.cz [online]. [cit. 2019-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-06.
- ↑ Vlečka Brno-Slatina - letiště [online]. Druhebrno.smerem.cz, 2014-05-01 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Seznam provozovaných vleček k 5.2.2019 [online]. Ducr.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-15.
- ↑ Pravidelné lety – letiště Brno. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Lety z Brno (BRQ) – FlightConnections. www.flightconnections.com [online]. 2024-03-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
- ↑ OČADLÝ, Vojtěch. Z Ostravy se bude létat do Thajska a na Mauricius. Neos sveze dovolenkáře Čedoku [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Společnosti v Brně. airspotter.eu [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Cargo - export - letecká přeprava zboží z Letiště Brno - Tuřany. www.bawdf.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- ↑ mmusil. Brno - Tuřany - Stránky 136 - Fórum Airways.cz [online]. forum.airways.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Historie pravidelných linek na letišti Brno-Tuřany [online]. timeglider.com [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
- ↑ Wizz Air končí s lety do Brna. airways.cz [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Z Brna se od prosince začne létat do holanského [sic] Eindhovenu. českátelevize.cz [online]. 2011-06 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BMI regional zdvojnásobí počet letů z Mnichova do Brna [online]. 2017-02-23 [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Brno přišlo o linku do Mnichova. BMI Regional zastavily provoz [online]. Zdopravy.cz, 2019-02-16 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Brno po třech letech přišlo o leteckou linku do Mnichova. Firma zkrachovala. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Letecky do Mnichova? Nejdřív v září. brnensky.denik.cz. 2019-02-19. Dostupné online [cit. 2019-02-19].
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-11-29 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Výsledky brněnského letiště za rok 2016. www.planes.cz [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Z brněnského letiště odletí o prázdninách o třetinu více letadel než loni. Brněnský deník [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Letiště Brno po šesti letech míří k překonání hranice půl milionu cestujících. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-27 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. www.airport-brno.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Statistiky [online]. brno-airport.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-24.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česko. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Zájem o lety z Brna roste. Brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Statistiky [online]. Brno-airport.cz [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Vlakotramvaj v Brně? Možná na letiště. Brněnský deník [online]. 2014-10-21 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ ASN Aircraft accident Avia 14 OK-MCT Slavkov [online]. aviation-safety.net [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Česká televize. Osudové okamžiky: Špidlák 1962 — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Brno-Tuřany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Odbavovací hala letiště Brno-Tuřany, archiweb.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 3.0
Statistiky odbavených cestujících na letišti Brno-Tuřany
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Újezd u Brna - pomník leteckého neštěstí pod Starou horou. Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky.
Autor: MarekV, Licence: CC BY-SA 3.0
Eurocopter EC-135T2+ provozovaný společností Alfa Helicopter na letišti Brno-Tuřany jako Kryštof 04.
.jpg)
Autor: flightlog, Licence: CC BY 2.0
Turany Airport - Hangars
Autor: Honorata, Licence: CC BY-SA 3.0
Odlet papeže Benedikta XVI po skončení mše vládním Airbusem A-319 z Brna do Prahy
Konkurenční letiště k LKTB
Autor: Jan Beran, Licence: CC BY-SA 3.0
Nákladní letadla na brněnském letišti
Autor: Karel x, Licence: CC0
Interiér odletového terminálu letiště Brno-Tuřany - pod žlutými tabulemi vstup do tranzitního prostoru, dále informace a za nimi odbavovací přepážky
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 3.0
Příletový terminál letiště Brno-Tuřany podle architektonického návrhu Petra Parolka
Pamětní deska u Sokolnic
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 3.0
Boeing 757-200, registrace VQ-BMW, Jakutia, pojíždí na brněnském letišti podél vyhlídky pro veřejnost u odletového terminálu
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 3.0
Čtyři fáze přistání Antonova An-124 "Ruslan", registrace RA-82047, společnosti Volga Dněpr na VPD 28 letiště Brno-Tuřany. V pozadí Slavkovské bojiště na vrcholu kopce s Mohylou míru. Fotografováno z veřejné vyhlídky vedle nové budovy terminálu. Čtyři snímky spojené do jednoho.
.jpg)
(c) Český úřad zeměměřický a katastrální (https://ags.cuzk.cz/opendata/), CC BY 4.0
Letiště Brno-Tuřany - ortofoto (snímkováno 5. 6. 2022)
Autor: MarekV, Licence: CC BY-SA 3.0
Boeing 737-800 OK-TVF na letišti Brno
Autor: Karel x, Licence: CC BY-SA 4.0
Letiště Brno - Nástup do letadla z odletového terminálu
Letiště Brno Tuřany
