La Louvière

La Louvière
znak
Poloha
Souřadnice	50°28′40″ s. š., 4°11′17″ v. d.
Stát	Belgie Belgie
Jazyk. společenství	Francouzské
Region	Valonsko
Provincie	Henegavsko
Arrondissement	Soignies
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de La Louvière
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	64,2 km²
Počet obyvatel	80 986 (2019)[1]
Hustota zalidnění	1 260,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Jacques Gobert (od 2006)
Oficiální web	www.lalouviere.be
Telefonní předvolba	069
PSČ	7100 - 7110
Počet zastupitelů	41
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Louvière (valonsky El Louvire) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v arrondissementu Soignies ve valonské provincii Henegavsko. Je neoficiálním hlavním městem bývalé uhelné oblasti Centre, která leží mezi oblastmi Borinage na západě a Pays Noir na východě. Žije zde přibližně 81 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Legenda o vlčici kojící dítě u La Louvière připomíná mytické zrození Říma. Skutečné počátky města však sahají do 12. století. V té době byla tato zalesněná oblast pravděpodobně domovem vlků a nesla název Menaulu, odvozený od starofrancouzského slova pro vlčí doupě. Území bylo součástí větší osady Saint-Vaast, která zahrnovala několik panství a patřila klášteru Aulne.

Do roku 1284 byl název oblasti přeložen do latiny a následným překladem zpět do francouzštiny dosáhl dnešní podoby La Louvière. Páni ze Saint-Vaast podporovali průzkum této oblasti bohaté na ložiska uhlí a roku 1390 se začalo s těžbou. Opatství Aulne však odmítalo poskytnout potřebnou infrastrukturu, a proto výraznější rozvoj těžby uhlí v této oblasti začal až v 18. století.

V 19. století byly vybudovány silnice, kanály a železnice, díky kterým bylo možné vyvážet uhlí. Vzhledem k dostatku této energetické suroviny se investovalo také do průmyslu. La Louvière rychle předčila Saint-Vaast, ke kterému vždy patřila, a to jak v počtu obyvatel, tak po ekonomické stránce. Za 50 let se stala jedním z nejvýznamnějších měst ve Valonsku a roku 1869 byla uznána jako samostatné město. Dnes je La Louvière po Charleroi, Lutychu, Namuru a Monsu pátým největším valonským městem.

Zajímavosti

• Na území obce se nacházejí tři ze čtyř hydraulických lodních výtahů na Canal du Centre, který spojuje povodí Mázy a Šeldy. Tyto výtahy pocházejí z přelomu 19. a 20. století a od roku 1998 figurují na Seznamu světového dědictví UNESCO.
• Komplex obytných domů vybudovaných v první polovině 19. století pro dělníky z Bois-du-Luc byl zrekonstruován a jeden z těchto domů je přístupný veřejnosti, stejně jako několik muzeí, zabývajících se historií těžby uhlí v oblasti Centre.
• V La Louvière se nachází množství kaplí a kostelů z 13.-16. století.
• V La Louvière je vystavena jedna z nejlepších sbírek děl Idela Iancheleviciho.

Vývoj počtu obyvatel

• 1977: 77 859 obyv.
• 1994: 76 907 obyv.
• 2002: 76 533 obyv.
• 2005: 77 013 obyv.
• 2006: 77 210 obyv.

Bývalé obce

Roku 1977 byly v rámci politiky slučování obcí k La Louvière připojeny bývalé obce Boussoit, Haine-Saint-Paul, Haine-Saint-Pierre, Houdeng-Aimeries, Houdeng-Gœgnies, Maurage, Saint-Vaast, Strépy-Bracquegnies a Trivières. Dále k La Louvière patří vesnice Besonrieux, která byla dříve součástí bývalé obce Familleureux, jež dnes patří k obci Semeffe.

Partnerská města

• Bojnice, Slovensko, 1992
• Córdoba, Španělsko, 1992
• Foligno, Itálie, 1996
• Kališ, Polsko, 1998
• Saint-Maur-des-Fossés, Francie, 1966

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Louvière na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam belgických měst

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu La Louvière na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Oficiální stránky La Louvière
• (francouzsky) Stránky o oblasti Centre