La Neuveville
La Neuveville | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°3′55″ s. š., 7°5′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 434 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Bern |
Okres | Bernský Jura |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,78 km² |
Počet obyvatel | 3 738 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 551,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 2520 |
Označení vozidel | BE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
La Neuveville (do roku 1948 oficiálně Neuveville) je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.
Geografie
La Neuveville leží v nadmořské výšce 434 m, vzdušnou čarou 14 km jihozápadně od města Biel/Bienne, přibližně na půli cesty mezi městy Biel a Neuchâtel, na jihozápadním břehu Bielského jezera. Obec se rozkládá na úzkém pásu země u jezera pod horským svahem na jižním úpatí Jury. Součástí La Neuveville je vesnice Schafis (francouzsky Chavannes) v nadmořské výšce 440 m n. m. na břehu Bielského jezera jihozápadně od Ligerzu a několik jednotlivých farem. Nad ní se rozkládá náhorní plošina Montagne de Diesse (německy Tessenberg).
Zemědělská oblast obce o rozloze 6,8 km² zahrnuje část strmého jižního svahu La Côte a 4,5 km dlouhý pás pobřeží Bielského jezera mezi Le Landeron a Ligerz. Západní hranici tvoří říčka Ruisseau de Vaux, která se vlévá z náhorní plošiny Plateau de Diesse do Bielského jezera. Na severu obec zasahuje do zalesněné antiklinály, která odděluje bývalé rašeliniště Montagne de Diesse od jezera Biel. Nejvyšší bod La Neuveville, 926 m n. m., se nachází v Sur la Roche. V roce 1997 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 63 % lesy a lesní pozemky, 21 % zemědělské plochy a méně než 1 % neproduktivní půda.
Sousedními obcemi La Neuveville jsou Ligerz a Plateau de Diesse v kantonu Bern a Lignières a Le Landeron v kantonu Neuchâtel.
Historie
La Neuveville založil v roce 1312 basilejský kníže-biskup Gérard de Vuippens jako nové město nedaleko hranic s hrabstvím Neuchâtel, aby zde ubytoval uprchlíky z vesnice La Bonneville v údolí Val de Ruz, kterou krátce předtím zničil Rudolf IV. z Neuchâtelu.[2] Proto se La Neuveville zpočátku nazývalo La Bonneville. První městská práva získalo město v roce 1318 a v roce 1342 byla podepsána mírová smlouva. V roce 1388 uzavřelo město smlouvu o hradních právech s městem Bern a v roce 1395 smlouvu s Bielem, protože si chtělo zajistit nezávislost na Neuchâtelu. V 16. století zastával majitel hradu Schlossberg kromě vojenské funkce také úřad starosty města La Neuveville.[2]
V letech 1798–1815 patřilo městečko Francii a bylo podřízeno nejprve départementu Mont-Terrible a od roku 1800 départementu Haut-Rhin. Po Vídeňském kongresu v roce 1815 připadlo spolu s územím basilejského knížecího biskupství kantonu Bern a patřilo k okresu Erlach. V roce 1846 se stalo hlavním městem nově založeného okresu La Neuveville.[2]
Obyvatelstvo
K 31. prosinci 2022 v obci žilo 3798 obyvatel.[3] Z celkového počtu obyvatel je 76,8 % francouzsky mluvících, 15,7 % německy mluvících a 2,9 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). Počet obyvatel La Neuveville se do roku 1970 neustále zvyšoval. V důsledku hospodářské krize v 70. letech 20. století byl zaznamenán výrazný pokles. Od té doby dochází pouze k relativně malým výkyvům.
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
Počet obyvatel | 1719 | 2248 | 2296 | 2535 | 2709 | 3216 | 3917 | 3519 | 3324 | 3445 |
Hospodářství
La Neuveville se v průběhu 19. století vyvinulo z malého venkovského městečka v průmyslovou obec. Dnes je zde mnoho pracovních míst v přesném strojírenství, ve výrobě přesných zařízení, ve stavebnictví a v menších podnicích v různých průmyslových odvětvích. Velmi důležitý je také sektor služeb, který tvoří 50 % pracovní síly. Pro La Neuveville je důležité vinařství; svah na severozápadním břehu Bielského jezera, který je optimálně vystaven slunečnímu záření, je porostlý vinnou révou.
Doprava
Obec má dobré dopravní spojení. Leží na dálnici A5, která spojuje Biel s Neuchâtelem a odlehčuje centru města od průjezdné dopravy.
Dne 3. prosince 1860 byla slavnostně otevřena železniční trať z Bielu do Le Landeron, která je součástí dnešní trati do podhůří Jury.
Z La Neuveville jezdí poštovní autobusová linka do obcí na Montagne de Diesse.
Město má malý přístav na Bielském jezeře a je napojeno na síť pravidelných lodních linek na jezeře.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Neuveville na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d LÉCHOT, Pierre-Olivier. Neuveville, La (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-10-21 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu La Neuveville na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky obce
Média použitá na této stránce
Autor: Yesuitus2001 at de.wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.5
La Neuveville mit Bielersee vom Weinberg gesehen
Coat of arms municipality of La Neuveville (Switzerland). Note: The arms of the district of La Neuveville are based on the arms of the city , with the exception that the colour of the mountain is made green.
Autor: JoachimKohlerBremen, Licence: CC BY-SA 4.0
Market street with Red Tower in La Neuveville, canton of Berne, Switzerland.