La Paz

La Paz Chuqiyapu
La Paz (koláž)
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	16°30′8″ j. š., 68°9′56″ z. d.
Nadmořská výška	3640[1] m n. m.
Časové pásmo	UTC−04:00
Stát	Bolívie Bolívie
Departement	La Paz
Provincie	Pedro Domingo Murillo
La Paz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	180 km²
Počet obyvatel	2 867 504 (2017)
Hustota zalidnění	15 930,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Luis Revilla (od 2010)
Vznik	1548
Oficiální web	www.ci-lapaz.gov.bo
Telefonní předvolba	2
PSČ	0201–0220
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Paz (ajmarsky Chuqi Yapu nebo Chukiyawu) je město v Bolívii. Je administrativním centrem státu, sídlem bolívijské vlády a hlavním městem departmentu La Paz. Oficiálním hlavním městem Bolívie je však Sucre. V roce 2024 měl La Paz 755 732 obyvatel, je tak třetím největším městem Bolívie. Jeho metropolitní oblast, kterou tvoří La Paz, El Alto, Achocalla, Viacha a Mecapaca, je druhou nejlidnatější městskou oblastí v Bolívii s 2,2 miliony obyvatel.

Město se nachází na západ od středu Bolívie, 68 km jihovýchodně od jezera Titicaca. Nachází se v mísovité prohlubni, která je součástí povodí Amazonky a je obklopeno vysokými horami pohoří Cordillera Real. Hora Ilimani má tři vrcholky a je z ní dobrý výhled na město. Město je zasazeno do kaňonu vytvořeného řekou Choqueyapu a je pod náhorní plošinou, nacházející se v nadmořské výšce cca 4000 m. Na ní se nachází město El Alto s mezinárodním letištěm. S nadmořskou výškou 3 650 m je La Paz nejvýše položeným hlavním městem na světě.^[2] Díky této nadmořské výšce má La Paz neobvyklé subtropické vysokohorské klima s deštivými léty a suchými zimami.

V polovině 16. století dobyly španělské jednotky vedené conquistadory Franciscem Pizarrem a Diegem de Almagrem říši Inků a krátce poté vzniklo Místokrálovství Peru. V době největšího rozmachu ovládalo území rozkládající se od Panamy až po úplný jih kontinentu. Do Bolivie přišli Španělé v roce 1535 a do oblasti La Pazu v roce 1548. Město zde založil španělský konquistador kapitán Alonzo de Mendoza na místě incké osady Laja jako spojovací bod mezi obchodními cestami, které vedly z Potosí a Orura do Limy. Úplný název města byl původně Nuestra Señora de La Paz ( což znamená Naše Paní míru ) na památku nastolení míru po povstání Gonzala Pizarra a kolegů conquistadorů proti prvnímu místokráli Peru Blascu Núñezu Velovi.

V roce 1809 začal boj za nezávislost na španělské nadvládě. První otevřené povstání začalo současně ve městech La Paz a Sucre. V roce 1898 se La Paz stal de facto sídlem národní vlády.

V La Pazu zaujme především náměstí Plazza Murrilo, na němž se nachází Národní kongres, Metropolitní katedrála či Prezidentský palác. Dále je zde basilika San Francisco a mnoho muzeí, např. Museo Nacional de Arte. Za nejzajímavější je považována cesta od kostela sv. Františka ulicí Sagárnaga. Koloniální budovy jsou většinou soustředěny kolem Plaza Murillo. Některé byly zbourány kvůli nedostatku financí a neschopnosti vlastníků nemovitostí platit za jejich rekonstrukce. Výstavba modernějších budov je pro vlastníky menší zátěží než udržování těch starých.

Do města je možné se dostat autem a veřejnou autobusovou dopravou. Autobusové nádraží La Paz, původně autobusové a vlakové nádraží, bylo postaveno francouzským architektem Gustavem Eiffelem .Odjíždějí odtud meziměstské autobusy s několika denními odjezdy do všech hlavních bolívijských měst a také do Chile a Peru. Snadné spojení se sousedními městy zajišťují dvě dálnice: La Paz - El Alto a Lapaz - Oruro. Kvůli značným výškovým rozdílům a mnoha podzemním řekám nebylo možné ve městě vybudovat metro. Namísto něj zde vznikla nejdelší síť lanovek na světě. Systém městských tranzitních visutých lanovek se jmenuje Mi Teleférico („Moje lanovka“) a byl zprovozněn v roce 2014. V provozu je osm linek a další tři linky jsou ve fázi plánování. První dvě linky (červená a žlutá) spojovaly La Paz s El Alto, kde je národní a mezinárodní letiště. Letiště leží v nadmořské výšce 4 061 metrů a je to nejvýše položené mezinárodní letiště na světě. Dráha má délku 4000 metrů. Kromě tohoto letiště jsou v Bolivie další dvě mezinárodní letiště: Jorge Wilstermann International Airport and Viru Viru International Airport.

Bolívie je agrární stát s rozvinutým těžebním průmyslem^[3]. Orná půda tvoří jen 2% rozlohy země, pastviny 24%, lesy 53%. Hlavními plodinami jsou obilniny, kukuřice, rýže (nedostačují, dováží se), sója, brambory, tropické ovoce, cukrová třtina, káva, bavlník, kaučuk. Chov ovcí, skotu, lam, prasat. Bolívie byla třetím největším producentem koky na světě, plochy této rostliny ale klesají. Nejrozsáhlejší oblast pěstování koky na světě byla s podporou vládou zrušena.

Průmysl je zde zejména potravinářský, textilní, dřevozpracující a hutní. Je orientován hlavně na vnitřní trh. Významná je těžba rud cínu (původně 1.– 2. místo na světě, což bylo 2/3 bolívijského vývozu, od 70. let však byla těžba silně zredukována). Dále je zde těžba olova, zinku, stříbra, zlata, antimonu, ropy a zemního plynu.

Bolivijci čelili v 80. a na počátku 90. let dlouhému období vysoké inflace a ekonomickému boji. Dříve jedna z nejchudších ekonomik světa je na vzestupu.^[4] Po roce 2010 ale město podobně jako celou zemi zasáhla vlna šedé ekonomiky.^[4]

Město získává pitnou vodu ze tří vodovodů. Všechny tři systémy jsou napájeny ledovci a řekami v pohoří Cordillera . Asi třetina vody je získávána z ledovců, zbytek pochází z dešťových srážek a tání sněhu. Ledovce ustupují v důsledku změny klimatu. Město má problémy s čistotou vody, postrádá totiž infrastrukturu na čistění odpadních vod a tato voda se tak vrací zpět do řeky Choqueyapu.^[5] Město hledá nové vodní zdroje dále na sever v Kordillerách.

V prvním desetiletí 21. století se Bolívie stala vyhledávaným místem „kokainového turismu“. V samotném hlavním městě se objevil první kokainový bar na světě s názvem Route 36, který ale musel po týdnech až třech měsících měnit své sídlo, aby jeho provozovatelé nebyli dopadeni policií.^[6]

Na přelomu století upoutala pozornost turistů věznice v San Pedro, jejíž fungování se od ostatních věznic liší. San Pedro je „státem ve státě“, kde uvěznění chodí do zaměstnání ve věznici umístěných, kupují si cely k bydlení a mohou zde žít se svými rodinami.^[7]

Ve městě sídlí Národní ústředna Interpolu.^[8]

V La Pazu sídlí fotbalové kluby Bolívar a The Strongest.

Město disponuje nejvýše položeným golfovým hřištěm na světě.^[zdroj⁠?!]

• Bonn, Německo
• Coro, Venezuela
• Cuzco, Peru
• Madrid, Španělsko
• São Paulo, Brazílie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Paz na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu La Paz na Wikimedia Commons