La vie est un long fleuve tranquille

La vie est un long fleuve tranquille
Původní názevLa vie est un long fleuve tranquille
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka90 min
Žánrfilmová komedie
ScénářÉtienne Chatiliez
Florence Quentin
RežieÉtienne Chatiliez
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBenoît Magimel
Daniel Gélin
Abbes Zahmani
André Wilms
Catherine Hiegel
… více na Wikidatech
ProdukceCharles Gassot
HudbaGérard Kawczynski
KameraPascal Lebègue
KostýmyElisabeth Tavernier
StřihChantal Delattre
Výroba a distribuce
Premiéra1988
24. listopadu 1988 (Německo)
Produkční společnostiTéléma
MK2
France Régions 3
OceněníCésar pro nejslibnější herečku (1989)
César pro nejlepší filmový debut
César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
César pro nejlepší původní scénář nebo adaptaci
La vie est un long fleuve tranquille na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La vie est un long fleuve tranquille je francouzský hraný film z roku 1988, který režíroval Étienne Chatiliez.

Děj

Zdravotní sestra Josette, ze zlosti na svého šéfa a milence, doktora Maviala, který raději stráví Vánoce se svou ženou než s ní, záměrně zamění dva novorozence. Momo (Maurice), který ve skutečnosti patří k bohaté a vzdělané rodině Le Quesnoyů, vyrůstá s chudými a asociálními Groseilleovými, zatímco Bernadette po záměně žije s rodinou Le Quesnoy z vyšší třídy.

Až po dvanácti letech vychází pravda najevo. Když si doktor Mavial dokonce ani po smrti své ženy nemá v úmyslu vzít za manželku Josette, ta píše tři dopisy. Dvěma rodinám vyměněných kojenců a doktorovi Mavialovi, ve kterém se zpovídá ze svého činu.

Pan Le Quesnoy se poté rozhodne přimět Momo, aby s ním bydlel. Nabídne Groseilleovým 20 000 franků, pokud mu dají Momo. Groseilleovi tuto nabídku rádi přijmou, protože jsou již delší dobu ve finančních potížích a Le Quesnoy si může vzít svého syna domů. Zpočátku se zdá, že je vše v pořádku, protože Momo se dobře zabydluje, ale stýská se mu po bývalé rodině a často ji i své staré přátele navštěvuje.

Řekne Bernadette, kdo jsou její skuteční rodiče, a ta uteče a je zatčena policií.

V poslední scéně jsou doktor Mavial a Josette společně na pláži. Dívá se na moře, usmívá se a je spokojená, zatímco Mavial sedí unavený a zhroucený v křesle. Scénu doprovází šanson Paris en colère v podání Mireille Mathieu.

Obsazení

Benoît MagimelMomo Groseille/Le Quesnoy
Valérie LalandeBernadette Le Quesnoy
Hélène VincentMarielle Le Quesnoy
André WilmsJean Le Quesnoy
Christine Pignetpaní Groseille
Claire PrévostRoselyne Groseille
Daniel Gélindoktor Mavial
Catherine HiegelJosette
Patrick Bouchiteypáter Auberger
Catherine JacobMarie-Thérès

Ocenění

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Das Leben ist ein langer, ruhiger Fluß na německé Wikipedii.

Média použitá na této stránce