Labytnangi

Labytnangi Лабытна́нги
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	66°39′ s. š., 66°24′ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Uralský
Autonomní okruh	Jamalo-něnecký
Jamalo-něnecký autonomní okruh na mapě Ruska
Labytnangi Město na mapě Jamalo-něneckého autonomního okruhu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22 km²
Počet obyvatel	25 969 (2023)[1]
Hustota zalidnění	1 180,4 obyv./km²
Správa
Vznik	1868
Oficiální web	lbt.yanao.ru
Telefonní předvolba	34992
PSČ	629400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Labytnangi je asi třicetitisícové město v ruském Jamalo-něneckém autonomním okruhu. Nachází se na levém břehu řeky Ob.

Kočovní Chantové kdysi narazili na území budoucího města na nevelký modřínový lesík, zvedající se nad tundrou. Postavili zde své čumy a tábořiště nazvali Labytnagi - Sedm modřínů. Chantové věří, že číslo sedm má magickou moc, proto ho často používají ve svých názvech, mytologii a folklóru.^[2]

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1868.^[2] Status města získalo v roce 1975.

Labytnangi je konečnou stanicí železnice, která odtud pokračuje do evropské části Ruska, do Vorkuty. Železnice byla vybudována vězni gulagů počátkem 50. let jako první část velkého projektu, díky němuž měly vlaky začít jezdit až do sibiřské Igarky ležící na řece Jenisej. Projekt, při jehož realizaci zahynuly tisíce vězňů, podporoval Josif Stalin; po jeho smrti byl ukončen.

Sem, do trestanecké kolonie Lední Medvěd (rus. Белый медведь), byl v květnu 2018 převezen z věznice v Kopějsku (Čeljabinská oblast) ukrajinský režisér Oleh Sencov.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Labytnangi na Wikimedia Commons