Ladies Open Lugano 2019 – ženská čtyřhra

Ladies Open Lugano 2019
VítězkyRumunsko Sorana Cîrsteaová
Rumunsko Andreea Mituová
FinalistkyRusko Veronika Kuděrmetovová
Kazachstán Galina Voskobojevová
Výsledek1–6, 6–2, [10–8]
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2018 •• 2020 >

Ženská čtyřhra Ladies Open Lugano 2019 probíhala v první polovině dubna 2019. Do deblové soutěže luganského tenisového turnaje hraného na antuce nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl belgický pár Kirsten Flipkensová a Elise Mertensová,[1] jehož členky do turnaje nezasáhly.

Vítězem se stal třetí nasazený pár Rumunek Sorana Cîrsteaová a Andreea Mituová, který ve finále zdolal rusko-kazašské turnajové jedničky Veroniku Kuděrmetovovou s Galinou Voskobojevovou. Po dvousetovém průběhu 1–6 a 6–2 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–8]. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 280 bodů a získaly premiérovou společnou trofej. Cîrsteaová vybojovala pátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Mituovou to bylo čtvrté takové turnajové vítězství.[2]

Nasazení párů

  1. Rusko Veronika Kuděrmetovová / Kazachstán Galina Voskobojevová (finále)
  2. Švédsko Cornelia Listerová / Česko Renata Voráčová (čtvrtfinále)
  3. Rumunsko Sorana Cîrsteaová / Rumunsko Andreea Mituová (vítězky)
  4. Švýcarsko Belinda Bencicová / Slovensko Viktória Kužmová (semifinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
677 
  Rusko A Fomina
 Nizozemsko E Wacanno
360  1 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
646[10] 
  Německo M Barthel
 Švýcarsko X Knoll
678   Německo M Barthel
 Švýcarsko X Knoll
771[5] 
  Francie F Ferro
 Francie P Parmentier
166   1 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
677 
4 Švýcarsko B Bencic
 Slovensko V Kužmová
76   4 Švýcarsko B Bencic
 Slovensko V Kužmová
365 
  Gruzie O Kalašnikova
 Švédsko R Peterson
53  4 Švýcarsko B Bencic
 Slovensko V Kužmová
784[11]
Alt Gruzie J Gorgodze
 Německo T Korpatsch
44   Itálie G Marchetti
 Nizozemsko A Rus
666[9] 
  Itálie G Marchetti
 Nizozemsko A Rus
66   1 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
62[8]
  Indie P Thombare
 Rusko J Jašina
32   3 Rumunsko S Cîrstea
 Rumunsko A Mitu
16[10]
  Bělorusko V Lapko
 Lucembursko M Minella
66   Bělorusko V Lapko
 Lucembursko M Minella
26[7] 
WC Švýcarsko L Küng
 Dánsko C Tauson
46[7]  3 Rumunsko S Cîrstea
 Rumunsko A Mitu
62[10] 
3 Rumunsko S Cîrstea
 Rumunsko A Mitu
63[10]   3 Rumunsko S Cîrstea
 Rumunsko A Mitu
66
  Čínská Tchaj-pej P-h Chen
 Čínská Tchaj-pej F-h Wu
24   WC Švýcarsko T Bacsinszky
 Švýcarsko Y In-Albon
43[] 
WC Švýcarsko T Bacsinszky
 Švýcarsko Y In-Albon
66  WC Švýcarsko T Bacsinszky
 Švýcarsko Y In-Albon
46[10]
  Slovensko C Škamlová
 Česko A Zarycká
13  2 Švédsko C Lister
 Česko R Voráčová
64[7] 
2 Švédsko C Lister
 Česko R Voráčová
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Ladies Open Lugano – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Elise Mertens wins Lugano singles and doubles titles [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Radu Marina. Sorana Cîrstea și Andreea Mitu câștigă titlul în proba de dublu la Lugano! [online]. Treizeci Zero, 2019-04-14 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.