Ladislaus Hoyos

Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein
Erb rodu Hoyosů
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii
Ve funkci: 1883 – 1894
Předchůdce	Felix Wimpffen
Nástupce	Anton Wolkenstein-Trostburg
Rakousko-uherský vyslanec v Rumunsku
Ve funkci: 1878 – 1882
Předchůdce	nově zřízené diplomatické zastoupení
Nástupce	Ernst von Mayr
Rakousko-uherský vyslanec v USA
Ve funkci: 1875 – 1878
Předchůdce	Wilhelm Schwarz-Senborn
Nástupce	Ernst von Mayr
Narození	25. srpna 1834 Mauer Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. ledna 1901 (ve věku 66 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1875) Františka Herbersteinová (1850–1920)
Rodiče	Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu (1804–1854) a Felicitas Zichyová (1809–1880)
Příbuzní	Arnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu a Josef Hoyos (sourozenci)
Profese	diplomat a velvyslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein (německy Ladislaus Graf von Hoyos-Sprinzenstein, Freiherr von Stüchsenstein; 25. srpna 1834 Mauer, Rakousko – 23. ledna 1901 Vídeň, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny. V diplomacii působil od roku 1856, později zastával funkci vyslance v různých zemích (USA, Rumunsko), svou kariéru zakončil jako dlouholetý velvyslanec ve Francii (1883–1894).^[1]

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Hoyosů španělského původu^[2], narodil se jako druhorozený syn hraběte Jindřicha Hoyose (1804–1854),^[3] matka Felicie (1809–1880) patřila k významné uherské rodině Zichyů, byla dcerou prezidenta uherské dvorské komory hraběte Karla Zichyho.^[4] Díky sňatkům dalších příbuzných měl Ladislaus rodové vazby také na rodiny Lambergů, Lažanských nebo Wallisů. Do diplomatických služeb v roce 1856, svou kariéru zahájil jako atašé v Mnichově, poté působil v Paříži, Berlíně a Darmstadtu. V roce 1875 krátce působil na ministerstvu zahraničí ve Vídni, v letech 1875–1878 byl rakousko-uherským vyslancem ve Spojených státech amerických.^[5] V letech 1878–1882 byl vyslancem v Rumunsku, poté se vrátil do Vídně, kde byl jmenován prvním sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí (1882–1883). V letech 1883–1894 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii,^[6] odkud byl odvolán na vlastní žádost, v roce 1896 byl penzionován.

V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím^[7] a jako sečkní šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1882 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[8] Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[9]

• velkokříž Leopoldova řádu
• Řád železné koruny III. třídy (1860)

• komandér Řádu čestné legie (Francie)
• Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
• vekokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko)
• Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
• komtur Řádu Pia IX. (Papežský stát)
• komandér Řádu Františka I. (Království obojí Sicílie)
• komandér [Řád Ludvíkův|Řádu Ludvíkova]] (Hesensko)
• Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko)

V roce 1875 se oženil s hraběnkou Františkou Herbersteinovou (1850–1920), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže,^[10] dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové (1822–1895), jedné z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.^[11] Měli spolu šest dětí. Díky svému sňatku byl Ladislaus Hoyos mimo jiné švagrem knížete Nikolause Wrede, rakousko-uherského vyslance v Bavorsku a generála Huga Kálnokyho, který byl mladším bratrem dlouholetého rakousko-uherského ministra zahraničí Gustava Kálnokyho.

Jeho starší bratr hrabě Arnošt Karel Hoyos (1830–1903) byl dědicem statků v Rakousku a dědičným členem rakouské panské sněmovny.^[12]. Vzdálený příbuzný hrabě Alexander Hoyos (1876–1937) z mladší rodové linie byl též diplomatem a sehrál důležitou úlohu těsně před první světovou válkou.

• 1. Bedřich Jindřich (17. 11. 1876 Washington – 9. 12. 1951 hrad Werenwag, Bádensko-Württembersko) ⚭ (1876) hraběnka Vilemína Pavlína z Wuthenau-Hohenthurmu (30. 7. 1895 Drážďany – 10. 12. 1981 Stuttgart)
• 2. Jindřich (20. 5. 1878 Vídeň – 23. 6. 1957 Pörtschach am Wörther See, Korutany)
• 3. Ladislaus Gabriel (25. 8. 1879 Štýrský Hradec – 8. 3. 1939 Pörtschach am Wörther See) ⚭ (1910) Irena von Knorring (10. 4. 1889 Berlín – 11. 12. 1957 Pörtschach am Wörther See)
• 4. Marie (20. 4. 1883 Vídeň – 26. 4. 1967 Krumbach) ⚭ (1902) Alfons Rainer Ludvík Mirbach-Geldern-Egmont (3. 6. 1872 Mnichov – 20. 4. 1964 Roggenburg, Bavorsko)
• 5. Terezie Felicie (25. 8. 1885 – 17. 10. 1946 Vídeň)
• 6. Felicie Julie (10. 2. 1890 Paříž – 4. 10. 1942 Londýn)⚭ George Watkins (?? – 4. 5. 1935 Londýn)

• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1