Ladislav Štaidl

Ladislav Štaidl
Základní informace
Přezdívka	Láďa Štaidl
Narození	10. března 1945 Stříbrná Skalice Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Původ	Stříbrná Skalice
Úmrtí	30. ledna 2021 (ve věku 75 let) Praha Česko Česko
Příčina úmrtí	covid-19
Žánry	pop
Povolání	hudebník, kytarista, pianista, skladatel, textař, hudební aranžér, zpěvák, podnikatel
Nástroje	kytara, piano
Aktivní roky	1960–1989 (zpěvák)
Členem skupiny	Apollo
Příbuzná témata	Semafor (divadlo), Jiří Štaidl, Karel Gott
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupeň (2015)
Manžel(ka)	Anna Štaidlová, rozená Pleskotová (1974–2001)
Partner(ka)	Iveta Bartošová
Děti	Artur Štaidl Jiří Štaidl Jan Štaidl Karolína Štaidlová
Příbuzní	Jiří Štaidl (sourozenec)
Významný nástroj
Kytara
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Štaidl (10. března 1945 Stříbrná Skalice – 30. ledna 2021 Praha)^[1] byl český hudebník, kytarista, pianista, dirigent, kapelník, skladatel, textař, hudební aranžér, zpěvák a podnikatel. Spolupracoval zejména se zpěvákem Karlem Gottem. Jeho starší bratr Jiří Štaidl byl také hudebníkem a textařem.

V letech 1957–1961 studoval hru na klavír a kompozici u prof. Františka Kubelíka. Svou hudební dráhu začínal v roce 1962 jako kytarista se skupinou Crazy Boys, kterou zakládal společně s Miki Volkem, Ondřejem Suchým a Miroslavem Berkou. Na podzim roku 1963 se společně s bratrem Jiřím spolupodíleli na činnosti klubu a kapely Olympic ve Spálené ulici, měli za sebou práci v Karlínském kulturním kabaretu (přezdívaném Karkulka), vedeném Jiřím Brabcem.^[2] V tomto roce začal pracovat i pro divadlo Semafor, kde se seznámil s Karlem Gottem. Společně s ním a s bratrem Jiřím pak v roce 1965 založili Divadlo Apollo, a v roce 1967 z hudební skupiny Divadla Apollo vznikl Orchestr Ladislava Štaidla.

V roce 1967 odjeli společně s Karlem Gottem na osmiměsíční angažmá do Las Vegas ve státě Nevada v USA.^[3]

Byl dlouholetým vedoucím Orchestru Ladislava Štaidla, kapely, která doprovázela zpěváka Karla Gotta, také bývalým přítelem zpěvačky Ivety Bartošové, se kterou má syna Artura (* 11. října 1996).^[4]

• 1974 – Svatba v září roku 1974
• 1974 – narození syna Jiřího (* 19. prosince 1974)
• 1976 – narození syna Jana (* 13. května 1976)
• 1977 – podpis Anticharty^[5]
• 1977 a 1978 – Zlatý slavík Orchestru Ladislava Štaidla
• 1979 a 1981 – Stříbrný slavík Orchestru Ladislava Štaidla
• 1980, 1982 a 1984 – Bronzový slavík Orchestru Ladislava Štaidla
• 1984 – zlatá deska Orchestru Ladislava Štaidla za 4 000 000 prodaných LP
• 1989 – ukončení činnosti Orchestru Ladislava Štaidla
• 1992 – ukončení profesionální hudební činnosti
• 1993 – diamantová deska Ladislavu Štaidlovi za 7 500 000 prodaných nosičů s jeho tituly
• 1996 – narození syna Artura (* 11. října 1996)
• 2001 – Rozvod manželství s Annou Štaidlovou (* 29. listopadu 1946)
• 2003 – autobiografie Víno z hroznů (za 6 měsíců prodáno 50 000 výtisků)
• 2005 – kniha Desátý klíč
• 2006 – kniha Rendez-vous s paní Zuzanou
• 2008 – v lednu vychází článek v MF DNES, v němž se uvádí, že jeden rok (1982–1983) byl Ladislav Štaidl veden Státní bezpečností jako důvěrník s krycím jménem Mistr, evidenční číslo 36 382 (Necenzurované noviny č. 04/2000). Stalo se tak bez jeho vědomí, když bezpečnost hledala autora dopisu vydírajícího Karla Gotta. Autor článku o Ladislavu Štaidlovi píše: StB ho zprvu chválila. „V průběhu dosavadního styku se projevoval velmi kladně.“ Pak zřejmě zklamal. Po dvanácti měsících s ním totiž tajní styk přerušují. „Projevoval se u něho evidentní alibismus a vychytralost i snaha využít styku k získání vlastních informací“, napsal estébák Jaroslav Grabmüller. Ve svazku nejsou žádné dokumenty svědčící o tom, že by Štaidl na někoho konkrétního donášel. (Autor: Ondřej Šťastný)
• 2015: Medaile za zásluhy
• 2021: Hospitalizace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze s covidem
• 2021: Úmrtí

Ladislav Štaidl napsal hudbu k cca 80 televizním a celovečerním filmům, které režírovali Zbyněk Brynych, Jaromil Jireš, Juraj Jakubisko, Jaroslav Dudek, Hynek Bočan, Jiří Adamec, Ladislav Rychman, Karel Steklý, Evžen Sokolovský, Ján Roháč, Radúz Činčera, Tomáš Vondrovic a Jan Fuchs. Je autorem cca 200 písní a textů, nejčastěji psaných pro Karla Gotta, Dalibora Jandu, Darinu Rolincovou a Ivetu Bartošovou. V roce 1992 ukončil činnost v umělecké branži, o čemž spisovatelka Zdena Frýbová napsala toto: „Jeho stručné a neemotivní vysvětlení, že ho unavily kampaně proti jeho osobě, a proto si šel pročistit hlavu do jiné branže, neberu. Pobavilo mě však zklamání jeho nepřátel, když zjistili, že mu ve skutečnosti pomohli k nesrovnatelně vyšším a pohodlnějším příjmům, protože ten zatracenej Štaidl je dobrý a úspěšný ve všem, na co sáhne, ať už je to muzika, podnikání anebo psaní knih.“

V roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem a dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Na začátku ledna 2021 byl hospitalizován kvůli komplikacím s nemocí covid-19, kterým dne 30. ledna 2021 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze podlehl.

Láďa byl naprosto skvělý kapelník. Schopný, vzdělaný, nadaný, přátelský, ale především to byla silná osobnost. Kdykoliv přišel na nějaké jednání, všichni věděli , že se dostavil PAN NĚKDO! Měl vystupování, mluvil plynně anglicky, německy a rusky, vyznal se dokonale ve své branži. Vždy bezvadně oblečený, příjemně vonící, s upravenými vlasy, s čistými botami... Byl to on,, kdo dal dohromady nás muzikanty, a měl šťastnou ruku. Vytvořil partu lidí, kteří se respektovali a byli schopni trávit spolu dlouhé dny, týdny i měsíce při zájezdech. Staral se o koncerty, jednal s pořadateli, domlouval zahraniční vystoupení.

Jan Žižka^[6]

• Oheň, voda, vítr
• Vždycky jsem to já
• V parku, v herně
• Tak jdem
• Kávu si osladím
• Přijela pouť
• Jsou dny, kdy svítá o něco dřív
• Mží ti do vlasů
• Málo mě zná
• Čo o mne vieš
• Ak náhodou
• Anjelik moj
• Dva roky prázdnin
• Když láska schází
• Trezor
• Nevinná
• Pábitelé
• Začínám žít
• Sklípek
• Nepiš dál
• Nestarej se, kamaráde
• Odnauč se říkat ne
• Ráno jedu dál
• Svět má ty chvíle rád
• Káva a rýže
• Ospalé ráno
• Dívka toulavá
• A průvod šel dál
• Když písně lžou
• Grandhotel u tří strun
• Pár iluzí na úvěr
• Bludička L
• Jsou dny, kdy svítá o něco dřív
• Jak by ne
• Až tě paže mý ovinou
• Zelené ticho
• Poslední bezejmenná

Kromě alb, která obsahují hudbu nebo texty Ladislava Štaidla, byla vydána i alba:

• 1981 – Ladislav Štaidl – Supraphon, LP
• 1988 – Šťastné znamení – Supraphon 11 0031, LP
• 1993 – Diamantová deska, 46 hitů a 20 hvězd původní nahrávky z let 1963–1989 – Supraphon, CD
• 2010 – Mží ti do vlasů – Supraphon SU 5821-2 EAN: 0 99925 58212 8, 2CD^[7]

• Ladislav Štaidl: Víno z hroznů, vydal Ladislav Štaidl v roce 2003 ISBN 80-239-1541-X, autobiografie
• Ladislav Štaidl: Desátý klíč, vydal Ladislav Štaidl v roce 2005, ISBN 80-239-6128-4
• Ladislav Štaidl: Rendez-vous s paní Zuzanou, vydal Ladislav Štaidl v roce 2006, ISBN 80-239-7116-6, záznamy rozhovorů se Zuzanou Paroubkovou

• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 969. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 653. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 300–301. 
• Jan Žižka: Zlatá léta s Karlem Gottem, Euromedia Group, Praha, 2020, str. 30, 32, 42, 43, 44, 61–63

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Štaidl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Štaidl
• Ladislav Štaidl ve Filmové databázi
• Ladislav Štaidl v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ladislav Štaidl v Internet Movie Database (anglicky)
• Článek na serveru COOP.CZ – Zákaznický magazín
• Rozhovor – www.pozitivni-noviny.cz
• Ladislav Štaidl – www.karelgott.net
• Video – Ladislav Štaidl – Dva Kohoutky
• Ladislav Štaidl na Kinoboxu
• Ladislav Štaidl – články na www.boomba.cz