Ladislav Bernatský
Ladislav Bernatský | |
---|---|
Předseda JNV Olomouc | |
Ve funkci: 26. června 1949 – srpen 1950 | |
Předchůdce | Antonín Skýva |
Nástupce | Antonín Eliáš |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 31. května 1904 Moravská Loděnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. srpna 1982 (ve věku 78 let) Olomouc Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov Neředín |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Profese | novinář, politik, básník, překladatel, redaktor, spisovatel, zemědělec a místní politik |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ladislav Bernatský (31. května 1904 Moravská Loděnice – 8. ledna 1982 Olomouc) byl moravský básník, novinář a v letech 1949–1950 předseda JNV v Olomouci.
Životopis
Narodil se do rolnické rodiny Josefa Bernatského (1881–1959) a Anny roz. Brožkové (1869–1930). Měl dva bratry: Jana (1906–1969) a Vojtěcha (1910–1970). Jeho manželka byla Olga roz. Komínková (1930–1989).
V roce 1923 maturoval na české reálce v Olomouci a roku 1928 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracoval jako učitel a redaktor firemních novin v Baťových závodech ve Zlíně. Psal i do agrárního Venkova nebo Selských listů a byl členem Moravského kola spisovatelů (1942–1948). Na konci 30. let se Ladislav Bernatský vrátil do rodné obce, kde se kromě provozování vlastního hospodářství věnoval překladům z francouzštiny a vydal dvě sbírky básní: Mimo rodnou zem a Věčná květenství, ve kterých se vyznal z lásky k rodnému kraji.[1]
Během německé okupace navázal kontakty s představiteli komunistického odboje a po válce vstoupil do KSČ. Brzy dosáhl významných funkcí, hned v roce 1946 se stal předsedou olomouckého okresního národního výboru a o dva roky později také předsedou krajského akčního výboru Národní fronty. Když byl v roce 1949 sloučen okres Olomouc-venkov s městem, stal se předsedou sloučeného jednotného národního výboru a tím i hlavním představitelem Olomouce. Již o rok později ale na něj dopadly probíhající stranické čistky a byl odvolán ze všech funkcí. Pracoval poté v Majetíně jako účetní v místním JZD a v roce 1961 byl jmenován předsedou JZD Velký Týnec, z něhož vytvořil prosperující závod. Ke stranické politice ani k poezii se však již nevrátil.[2]
Dílo
- Axism a buletin Brno 1925: Literární sdružení "OSA" Klub posluchačů filosofie – zodpovědný redaktor L. Bernatský. Brno: OSA, 1925
- Mimo rodnou zem – úvodní kresbu maloval akad. malíř Franta Bílkovský. Brno: Moravská agrární knihovna, 1939
- Věčná květenství – Brno: Moravská knihovna, 1941
- Klas: Almanach sdružení spisovatelů z Hané 1947 – ... za redakce Rostislava Bartochy, Oldřicha Berezy, Ladislava Bernatského a Josefa Koudeláka. Prostějov: Vydavatelský spolek, 1947
- Olomoucké výstavní trhy 1949 – úvod Ladislav Bernatský. Olomouc: s. n., 1949
Odkazy
Reference
- ↑ BUREŠOVÁ, Jana. Paměti obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Olomouc: Danal, 1998. ISBN 80-85973-35-9. S. 62, 63.
- ↑ SPÁČIL, Vladimír; TICHÁK, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu staletí. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 66, 67.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Bernatský
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“