Ladislav Brázda

Ladislav Brázda
Narození17. dubna 1901
Čeřenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. srpna 1942 (ve věku 41 let)
Berlín-Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípoprava gilotinou
Povoláníobchodník
ChoťVlasta Brázdová, roz. Fialová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Brázda v německé dokumentaci uváděn též jako Vladislav, Vlastislav či Wladislaus Brázda (17. dubna 1901 Čeřenice – 7. srpna 1942 Berlín-Plötzensee) byl český obchodník, na počátku druhé světové války člen vojenské odbojové organizace Obrana národa a vydavatel největšího protektorátního ilegálního časopisu V boj.

Život

Narodil se 17. dubna 1901 v Čeřenicích, kde navštěvoval obecnou školu. Studoval na gymnáziu a na obchodní akademii v Praze složil v roce 1920 odbornou závěrečnou zkoušku. Krátce nato začal pracovat v Praze jako bankovní úředník, od roku 1930 působil jako zaměstnanec realitní kanceláře tamtéž. Na konci 30. let 20. století si založil vlastní realitní kancelář a následně působil jako spolumajitel firmy Nostra v Dobřichovicích, která v roce 1940 zkrachovala.[1]

Protinacistický odboj

Ampulka s cyankali zabalená v gáze a oblepená leukoplastí, kterou u sebe měl Ladislav Brázda v čase zatčení gestapem

V listopadu roku 1939 ukrýval ve svém holešovickém bytě zakladatele časopisu V boj Josefa Škaldu a jeho tehdejšího vedoucího redaktora Karla Lukeše. Poté, co v březnu 1940 Karel Lukeš emigroval, převzal Ladislav Brázda společně s Jiřím Pujmanem a Josefem Berendou řízení výroby časopisu. V Brázdově bytě se od té doby tiskla některá vydání a scházela se zde redakční rada tohoto časopisu.[2] Na začátku roku 1940 dostal Brázda společně s Františkem Janíkem[3] od Josefa Sojky leukoplastí oblepenou ampulku s kyanidem draselným zabalenou v gáze, aby se mohli v případě zatčení gestapem otrávit.[4]

Věznění a smrt

Vyhláška o popravě Ladislava Brázdy a Františka Janíka ze dne 7. srpna 1942

Dne 17. června 1940[2] gestapo Ladislava Brázdu zatklo. Zásah gestapa byl natolik překvapivý, že Brázda ampulku s jedem nestihl použít. Ampulka se tedy dostala do rukou gestapa, které poté nechalo vyhotovit chemický rozbor, jež přítomnost kyanidu potvrdil. Společně s obálkou, ve které byla uložena, se uchovala jako příloha k Brázdovým soudním aktům až do dnešní doby.[4][pozn. 1] Brázda byl následně vězněn v Malé pevnosti Terezín a berlínské věznici Alt Moabit.[4] Lidovým soudním dvorem byl v Berlíně 15. dubna 1942 odsouzen pro přípravu velezrady, napomáhání nepříteli a neoprávněné držení zbraní k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv.[5] Popraven byl 7. srpna 1942 ve věznici Plötzensee.[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Společně s dalšími materiály německého Lidového soudního dvora byly Německou demokratickou republikou v 50. letech 20. století do Československa předány i Brázdovy soudní spisy.

Reference

  1. ↑ Archiv bezpečnostních složek - Fond studijní ústav ministerstva vnitra (ABS, 141-298-6)
  2. ↑ a b Archiv bezpečnostních složek – Fond studijní ústav ministerstva vnitra (ABS 141- 298-1)
  3. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Archiv bezpečnostních složek – Fond studijní ústav ministerstva vnitra (ABS 141-298-11)
  5. ↑ Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archiv bezpečnostních složek – Fond studijní ústav ministerstva vnitra (ABS 141-298-8)

Literatura

  • GOSTOMSKI, Victor von; LOCH, Walter. Der Tod von Plötzensee : Erinnerungen, Ereignisse, Dokumente, 1942-1944. Frankfurt am Main: Bloch ISBN 9783929686005. 
  • TUCHEL, Johannes. Hinrichtungen im Strafgefängnis Berlin-Plötzensee 1933 bis 1945 und der Anatom Hermann Stieve. Berlin: Gedenkstätte Deutscher Widerstand, 2019. ISBN 9783945812358. 
  • TUCHEL, Johannes; STEINBACH, Stefanie; BEHRENS, Petra. Hinrichtungen im Strafgefängnis Berlin-Plötzensee. Berlin: Gedenkstätte Deutscher Widerstand, 2019. ISBN 9783945812365. 
  • PERK, Willy; DESCH, Willy. Ehrenbuch der Opfer von Berlin-Plötzensee : zum Gedenken d. 1574 Frauen u. Männer, d. wegen ihrer polit. oder weltanschaul. Einstellung u. wegen ihres mutigen Widerstandes gegen d. faschist. Barbarentum in d. Strafanst. Berlin-Plötzensee von 1933 bis 1945 hingerichtet wurden. Westberlin [Berlin]: Verlag Das Europ. Buch and Michiganská univerzita, 1974. 215 s. ISBN 9783920303376. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Vyhláška o popravě.tif
Autor: Jan Boris Uhlíř, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyhláška o popravě Ladislava Brázdy a Františka Janíka ze dne 7.8.1942.
Ampulka s jedem.jpg
Autor: Jan Boris Uhlíř, Licence: CC BY-SA 4.0
Ampulka s cyankali zabalená v gáze oblepená leukoplastí