Ladislav Brázda

Ladislav Brázda
Narození	17. dubna 1901 Čeřenice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. srpna 1942 (ve věku 41 let) Berlín-Plötzensee Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	poprava gilotinou
Povolání	obchodník
Choť	Vlasta Brázdová, roz. Fialová
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Brázda v německé dokumentaci uváděn též jako Vladislav, Vlastislav či Wladislaus Brázda (17. dubna 1901 Čeřenice – 7. srpna 1942 Berlín-Plötzensee) byl český obchodník, na počátku druhé světové války člen vojenské odbojové organizace Obrana národa a vydavatel největšího protektorátního ilegálního časopisu V boj.

Život

Narodil se 17. dubna 1901 v Čeřenicích, kde navštěvoval obecnou školu. Studoval na gymnáziu a na obchodní akademii v Praze složil v roce 1920 odbornou závěrečnou zkoušku. Krátce nato začal pracovat v Praze jako bankovní úředník, od roku 1930 působil jako zaměstnanec realitní kanceláře tamtéž. Na konci 30. let 20. století si založil vlastní realitní kancelář a následně působil jako spolumajitel firmy Nostra v Dobřichovicích, která v roce 1940 zkrachovala.^[1]

Protinacistický odboj

V listopadu roku 1939 ukrýval ve svém holešovickém bytě zakladatele časopisu V boj Josefa Škaldu a jeho tehdejšího vedoucího redaktora Karla Lukeše. Poté, co v březnu 1940 Karel Lukeš emigroval, převzal Ladislav Brázda společně s Jiřím Pujmanem a Josefem Berendou řízení výroby časopisu. V Brázdově bytě se od té doby tiskla některá vydání a scházela se zde redakční rada tohoto časopisu.^[2] Na začátku roku 1940 dostal Brázda společně s Františkem Janíkem^[3] od Josefa Sojky leukoplastí oblepenou ampulku s kyanidem draselným zabalenou v gáze, aby se mohli v případě zatčení gestapem otrávit.^[4]

Věznění a smrt

Dne 17. června 1940^[2] gestapo Ladislava Brázdu zatklo. Zásah gestapa byl natolik překvapivý, že Brázda ampulku s jedem nestihl použít. Ampulka se tedy dostala do rukou gestapa, které poté nechalo vyhotovit chemický rozbor, jež přítomnost kyanidu potvrdil. Společně s obálkou, ve které byla uložena, se uchovala jako příloha k Brázdovým soudním aktům až do dnešní doby.^{[4][pozn. 1]} Brázda byl následně vězněn v Malé pevnosti Terezín a berlínské věznici Alt Moabit.^[4] Lidovým soudním dvorem byl v Berlíně 15. dubna 1942 odsouzen pro přípravu velezrady, napomáhání nepříteli a neoprávněné držení zbraní k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv.^[5] Popraven byl 7. srpna 1942 ve věznici Plötzensee.^[6]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• GOSTOMSKI, Victor von; LOCH, Walter. Der Tod von Plötzensee : Erinnerungen, Ereignisse, Dokumente, 1942-1944. Frankfurt am Main: Bloch ISBN 9783929686005. 
• TUCHEL, Johannes. Hinrichtungen im Strafgefängnis Berlin-Plötzensee 1933 bis 1945 und der Anatom Hermann Stieve. Berlin: Gedenkstätte Deutscher Widerstand, 2019. ISBN 9783945812358. 
• TUCHEL, Johannes; STEINBACH, Stefanie; BEHRENS, Petra. Hinrichtungen im Strafgefängnis Berlin-Plötzensee. Berlin: Gedenkstätte Deutscher Widerstand, 2019. ISBN 9783945812365. 
• PERK, Willy; DESCH, Willy. Ehrenbuch der Opfer von Berlin-Plötzensee : zum Gedenken d. 1574 Frauen u. Männer, d. wegen ihrer polit. oder weltanschaul. Einstellung u. wegen ihres mutigen Widerstandes gegen d. faschist. Barbarentum in d. Strafanst. Berlin-Plötzensee von 1933 bis 1945 hingerichtet wurden. Westberlin [Berlin]: Verlag Das Europ. Buch and Michiganská univerzita, 1974. 215 s. ISBN 9783920303376. 

Externí odkazy

• František Janík v Encyklopedii dějin města Brna