Ladislav Filip

MUDr. Ladislav Filip
Narození15. června 1898
Praha-Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. listopadu 1986 (ve věku 88 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLibeňský hřbitov
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

MUDr. Ladislav Filip (15. června 1898 Praha-Libeň[1]29. listopadu 1986 Poděbrady) byl český lékař, kardiolog, dietolog a docent Univerzity Karlovy. Byl zakladatelem kardiologického sanatoria v Poděbradech (dnes Dětská léčebna Dr. L. Filipa, součást Lázní Poděbrady). Byl také aktivní sportovec, skaut a vedoucí Svojsíkova oddílu.[2] Jeho skautská přezdívka byla „Brácha“.[3]

Život

Budova někdejšího kardiologického sanatoria pro dospělé, nyní dětská Léčebna Dr. Filipa

Pocházel z Prahy. Od mládí se velmi zajímal o přírodu a sport. Po gymnáziu začal studovat chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze, později ale přešel na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy[4]. Začal se specializovat na nemoci srdce a oběhového ústrojí. Roku 1926 nastoupil do Václavem Libenským založeného Prvního vyšetřovacího a léčebného ústavu (dnes lázeňský Hotel Libenský). Byl zde po tři roky vedoucím lékařem, aby roku 1930 ústav opustil, aby si mohl otevřít svůj vlastní. Zpočátku si otevřel ordinaci v Zikmundově vile, přičemž v letech 1933–1937 pro něj firma místního stavitele Ladislava Peřiny postavila budovu nového kardiologického sanatoria pro dospělé. Sanatorium se díky své moderní koncepci brzy stalo známým a vyhledávaným.[5] Velmi se angažoval také v poděbradském skautu (sám byl jeho členem už od doby před první světovou válkou).[6] V Poděbradech se usadil a s manželkou měli dvě dcery a syna.[3]

Za druhé světové války Ladislav Filip spolupracoval s protinacistickým odbojem, kvůli čemuž byl v letech 1943–1944 vězněn v Norimberku a v terezínské Malé pevnosti. Před koncem války se mu podařilo vrátit do Poděbrad. V dubnu 1945 byl zvolen předsedou dvacetičlenného poděbradského Revolučního národního výboru (RNV). Z ilegality výbor vystoupil ve dnech květnové revoluce. Dne 2. května 1945 Dr. Filip vyjednal s velitelem německé posádky podplukovníkem Schusterem dohodu o zabezpečení klidu a pořádku ve městě. RNV převzal správu města a na oplátku zaručil bezpečnost německých raněných a německého obyvatelstva.[7] Už druhý den však Němci dohodu zrušili. Změna nastala po vypuknutí pražského povstání dne 5. května 1945, kdy rozhlas svolával obyvatelstvo na pomoc bojující Praze. V reakci na rostoucí neklid ve městě na zámku jednal Dr. Filip s velitelem Schusterem, jeho pobočníky a představitelem okupační správy Messnerem. Dohodli se, že Němci nepoužijí zbraní, pokud tam neučiní česká strana, což Dr. Filip sdělil občanům městským rozhlasem. Němci se nakonec vzdali 8. května 1945.[8]

V červnu 1945 se Dr. Filip stal prvním předsedou místního národního výboru. Po válce se mimo jiné podílel na obnovení činnosti lázní a založení poděbradské internátní školy Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad.[5] Společně s celou rodinou se také velmi zasloužil o obnovu poválečného poděbradského skautingu.[3] Roku 1946 však vedení města opustil, protože odmítal vstoupit do jakékoliv politické strany a omezená poválečná demokracie nestranickou kandidaturu nedovolovala. Mohl však ale konečně získat docenturu na Karlově univerzitě, čemuž dlouho bránila válka.[5]

Po komunistickém převratu v únoru 1948 mu byly znemožněno v pokračování přednášek na pražské lékařské fakultě. Zároveň bylo jeho sanatorium znárodněno a přeměněno na dětskou léčebnu, která dnes nese jeho jméno. Přestože byl Ladislav Filip považován za špičkového kardiologa, nebylo mu umožněno pracovat ani v lázních, takže z donucení změnil své zaměření na dietologii.[5]

Zemřel v Poděbradech roku 1986.

Připomínka

Dr. Filipa připomíná stejnojmenná ulice v Poděbradech.

Dílo

  • Krevní tlak v lékařské praxi (Mladá generace lékařů, 1927)
  • Breviář chorého srdce (Nákladem vlastním, 1939)
  • Choroby krevního oběhu pro praxi (Nákladem Lékařského knihkupectví a nakladelství, 1949)
  • Jak si terezínští heftlinkové představovali, že bude vypadat československé státní zřízení (Nákladem vlastním, 1945)
  • Jak žít po padesátce (SZdN, 1969)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. P. Marie v Libni
  2. Kolektiv pedagogů ZŠ a MŠ při Léčebně Dr. L. Filipa. Výročí Ladislava Filipa [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-27. 
  3. a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské vzpomínky [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Filip Ladislav 15. 6. 1898, Praha
  5. a b c d HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 276. 
  6. Hrabětová, 2013, s. 277.
  7. ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 219. 
  8. Šmilauerová, 2005, s. 220.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Léčebna Dr. Filipa (Poděbrady, 2017).jpg
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Léčebna Dr. Filipa v Poděbradech.