Ladislav Hobza

JUDr. Ladislav Hobza
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeská strana národně sociální
Narození7. června 1901
Čučice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. prosince 1990 (ve věku 89 let)
ChoťFrantiška Vlachová
DětiRadek Hobza
Profeseprávník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Hobza (7. června 1901 Čučice[1] – 22. prosince 1990[2]) byl český a československý politik a advokát a soudce z lidu při Mimořádném lidovém soudu v Jihlavě (Třebíč),[3] člen Československé strany národně socialistické (po roce 1948 nazývána Československá strana socialistická), za kterou byl po válce poslancem Prozatímního Národního shromáždění, Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Byl doktorem práv. V meziválečném období zasedal v předsednictvu Československé obce sokolské. Za druhé světové války byl vězněn v nacistických koncentračních táborech.[4]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948, v nichž byl zvolen za Československou stranu socialistickou do Národního shromáždění v jihlavském volebním kraji.[5][6][7]

V roce 1945 se stal župním důvěrníkem národních socialistů na Jihlavsku. Ve funkci byl potvrzen následujícího roku, ale roku 1947 ho nahradil Albín Fučík. V roce 1946 v jednom z projevů ostře kritizoval mocenský tlak KSČ. Pak ale patřil ke skupině členů národně socialistické strany, která po únorovém převratu v roce 1948 převzala ve straně moc a stala se loajální součástí komunistického režimu. Stal se pověřencem Akčního výboru Národní fronty pro Jihlavský kraj. KSČ mu přesto plně nedůvěřovala a ještě v roce 1949 ho popisuje jako člověka nepřátelsky naladěného k novému režimu s orientací na Západ, který se po roce 1948 začal pouze chovat opatrnicky. V letech 1968-1969 byl místostarostou dočasně obnovené Československé obce sokolské.[8][9]

Osobní život

Jeho manželkou byla atletka a držitelka světového rekordu Františka Vlachová. Působil také jako předseda Spolku Třebíčanů v Praze.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 1089, sn. 21 [online]. MZA [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ladislav Hobza [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ HANÁK, Zdeněk. Předsedové senátů Mimořádného lidového soudu v Jihlavě (Třebíči) a jejich role v retribučním procesu (1945-1947). Praha, 2019. 145 s. Diplomová práce. Ústav českých dějin – Filozofická fakulta – Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Miroslav Michela. s. 78. Dostupné online.
  4. ↑ Osočení: pravdivé příběhy lidí z "Cibulkova seznamu". [s.l.]: Host, 2000. 417 s. Dostupné online. ISBN 9788086055954. S. 173. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bajer, Pavel: Únor 1948 na Jihlavsku [online]. is.muni.cz [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ NAZDAR prosinec 2011 [online]. sokolznojmo.cz [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ NAVRKAL, Pavel; ZEIBERT, Milan. Třebíč a královna. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2014. 403 s. ISBN 978-80-7497-027-6. S. 42. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)