Ladislav III. Kán

Ladislav III. Kán (†1314/1315^?) (maďarsky Kán III. László, rumunsky Ladislau Kán al III-lea) byl uherským velmožem a sedmihradským vévodou. Ze Sedmihradska fakticky vytvořil stát ve státě.

Život

Zřícenina Kánova sídla, hradu Déva

Pocházel z uherské šlechtice rodiny Kánů a narodil se jako syn zemského soudce Ladislava II. Kána. Po otcově smrti kolem roku 1278 zdědil rozsáhlý majetek, mezi který patřila města Hosszúaszó (dnešní Valea Lungă v Rumunsku), Szépmező (dnešní Șona v Rumunsku), Bun (dnešní Boiul Mare v Rumunsku), Mezőszilvás, Septér (dnešní Şopteriu v Rumunsku) a Mezőörményes (dnešní Urmeniş v Rumunsku). Od roku 1295 působil po Rolandovi Borzsovi jako sedmihradský vévoda. Byl jedním z přívrženců uherského krále Ondřeje III., což mimo jiné dokazuje jeho účast na shromáždění svolaném králem roku 1298 v Budíně a jeho členství (1299) v královské radě.

Po smrti Ondřeje III. roku 1301 vypukly vnitřní boje o uherský trůn, kterých se Kán příliš neúčastnil a využil je ke svému obohacení. Podmanil si Sedmihradské Sasy, uzurpoval Székelské hrabství, obsadil stříbrný důl Altrodna (dnešní Rodna v Rumunsku) a získal majetky v Aradském, Čandském a Krašovsko-Severinském komitátu.^[1]

Když Kán v roce 1306 odmítl uznat vládu Karla Roberta z Anjou, byl kaločským arcibiskupem exkomunikován a nad jeho majetky byl vyhlášen interdikt. V létě roku 1307 zajal Karlova soupeře Otu III. Dolnobavorského a uvěznil jej na jednom ze svých hradů. Do jeho rukou spadly rovněž uherské korunovační klenoty. Otu předal roku 1308 Ugrinovi Čákovi. V přibližně stejnou dobu provdal svoji dceru za srbského krále Uroše Srbského.

Mapa rozdělení Uherska mezi přední velmože v letech 1301 až 1310

Když v roce 1307 zemřel sedmihradský biskup Petr, Ladislav Kán zajal kanovníky, kteří měli zvolit nového biskupa a požadoval, aby byl na biskupský stolec dosazen jeden z jeho synů. Tento záměr se však nepovedl a roku 1308 musel Kán od tohoto cíle upustit. Za sedmihradského biskupa byl nakonec zvolen Benedikt, bývalý radní Petr a Kánův spojenec.

Po nátlaku ze strany papežského legáta Gentila Portina z Montefiore byl Kán roku 1310 donucen uznat Karla Roberta uherským králem, vrátit do jeho vlastnictví uherské korunovační klenoty a vzdát se většiny majetku, který získal za občanské války. Ladislav III. Kán zemřel patrně na přelomu roku 1314 a 1315. Sedmihradským vévodou se po jeho smrti stal Nicholas Meggyesi a ostatní majetky po něm zdědil jeho nejstarší syn Ladislav IV. Kán.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus III Kán na anglické Wikipedii.

Literatura

• ENGEL, Pál. Magyarország világi archontológiája, 1301–1457, I.. [s.l.]: História, MTA Történettudományi Intézete, 1996. ISBN 963-8312-44-0. (maďarsky) 
• KRISTÓ, Gyula. A feudális széttagolódás Magyarországon. [s.l.]: Akadémiai Kiadó, 1979. ISBN 963-05-1595-4. (maďarsky) 
• KRISTÓ, Gyula. Tanulmányok az Árpád-korról. [s.l.]: Magvető Könyvkiadó, 1983. ISBN 963-271-890-9. Kapitola Kán László és Erdél, s. 269–299. (maďarsky) 
• KRISTÓ, Gyula. Emlékkönyv Jakó Zsigmond születésének nyolcvanadik évfordulójára. Příprava vydání András Kovács, Gábor Sipos, Sándor Tonk. [s.l.]: Erdélyi Múzeum Egyesület, 1996. ISBN 973-96946-7-5. Kapitola Erdély 1315-ben, s. 281–288. (maďarsky) 
• KRISTÓ, Gyula. Early Transylvania (895–1324). [s.l.]: Lucidus Kiadó, 2003. ISBN 963-9465-12-7. (anglicky) 
• MARKÓ, László. A magyar állam főméltóságai Szent Istvántól napjainkig: Életrajzi Lexikon. [s.l.]: Helikon Kiadó, 2006. ISBN 963-208-970-7. (maďarsky) 
• SĂLĂGEAN, Tudor. Un voievod al Transilvaniei: Ladislau Kán 1294–1315. [s.l.]: Argonaut, 2007. ISBN 978-973-109-070-2. (rumunsky) 
• SĂLĂGEAN, Tudor. Transylvania in the Second Half of the Thirteenth Century: The Rise of the Congregational System. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 978-90-04-24362-0. (anglicky) 
• ZSOLDOS, Attila. Magyarország világi archontológiája, 1000–1301. [s.l.]: História, MTA Történettudományi Intézete, 2011. ISBN 978-963-9627-38-3. (maďarsky) 

Externí odkazy

• Mapa rozdělení Uherska mezi přední velmože v letech 1310 až 1323