Ladislav IV. Popel z Lobkowicz

Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1621 – 1621
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Ladislav Velen ze Žerotína
Nástupce	František z Ditrichštejna
Ve funkci: 1615 – 1619
Panovník	Matyáš
Předchůdce	Karel starší ze Žerotína
Nástupce	Ladislav Velen ze Žerotína
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci: 1608 – 1615
Panovník	Matyáš
Předchůdce	Ladislav Berka z Dubé a Lipé
Nástupce	Václav Vilém z Roupova
Místodržící hejtmanství Moravského markrabství
Ve funkci: 1607 – ?
Panovník	Rudolf II.
Hejtman tělesné stráže císaře
Ve funkci: 1592 – ?
Panovník	Rudolf II.
Císařský číšník
Ve funkci: 1587 – ?
Panovník	Rudolf II.
Císařský rada
Stranická příslušnost
Členství	španělská strana
Narození	15. října 1566
Úmrtí	20. března 1621 (ve věku 54 let) Brno Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	I. (1597) Marie Alžběta ze Salm-Neuburgu († 1615) II. (1616) Anna Marie ze Salm-Neuburgu (1598–1647)
Rodiče	Ladislav II. Popel z Lobkovic (1501–1584) Johana Berková z Dubé a Lipé (1545–1601)
Děti	Ladislav Julius (1598 – před 1621)
Příbuzní	bratr: Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628) švagrová: Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642) synovec: Václav Eusebius Popel z Lobkovic (1609–1677) bratr: Václav Popel z Lobkovic († 1596) děd: Ladislav I. Popel z Lobkovic († 1505) babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520) strýc: Jan III. Popel z Lobkovic (1490–1569)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ladislav IV. Popel z Lobkowicz či zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, zvaný mladší (15. října 1566 – 20. března 1621 Brno)^[1][2] byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic. Zastával dvorské a zemské úřady v Čechách a na Moravě, kariéru završil jako moravský zemský hejtman, patřil ke španělské straně. Na jeho panství v Holešově působil Jan Sarkander, umučený v době třicetileté války.

Narodil se 15. října 1566 jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava II. Popela z Lobkovic (1501–1584) a jeho třetí manželky Johany Berkové z Dubé (asi 1545–1601). Jeho mladší bratr Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628) se stal nejvyšším kancléřem Českého království a prvním knížetem z Lobkovic (1623/1624).

Ladislav IV. působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Stal se císařským radou a v roce 1587 číšníkem.^[1][3] V roce 1592 se stal hejtmanem tělesné stráže císaře.^[1] V roce 1594 byl císařem vyslán na diplomatickou misi do Polska.^[4] Poté, co zakoupil v roce 1604 holešovské panství, se přestěhoval na Moravu.^[5] Zaujal post místodržícího hejtmanství Moravského markrabství (1607), o rok později se stal nejvyšším zemským komorníkem Moravského markrabství a v roce 1615 dokonce moravským zemským hejtmanem.^[1][5] Z této pozice zahájil na Moravě protireformaci.^[6]

Vlastnil Neustadt an der Waldnaab a Störnstein (Bavorsko), Rybník, Bohdalec, Dražejovice, Jesenbach, Kurovice, Třebětice a Holešov (zakoupil od Viktorina ze Žerotína v roce 1604).^[1] Na svém panství prováděl násilnou rekatolizaci, pronásledoval Jednotu bratrskou a v roce 1615 povolal do Holešova jezuity.^[6] Po jeho smrti přešel majetek na bratra Zdeňka Vojtěcha.^[6]

Oženil se dvakrát. Nejprve 28. září 1597 s  hraběnkou Marií Alžbětou ze Salm-Neuburgu (30. červen 1565 – 1615), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Alžběty Thurzové († 1574).^[7] Ta vyznávala luteránskou víru.^[5] Podruhé se oženil 31. ledna 1616 s nevlastní sestrou (nebo neteří)^{[8][pozn. 1]} své první manželky hraběnkou Annou Marií ze Salm-Neuburgu (24. říjen 1598 – 15. říjen 1647), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Anny Marie z Dietrichsteinu († 1586).^[9] Jeho druhá žena byla o více než 30 let mladší než on a kvůli sňatku musela přestoupit od luteránství na katolickou víru.^[5] Nekatolické knihy musela odevzdat svému zpovědníkovi. Dispens ke sňatku udělil olomoucký biskup František z Dietrichsteinu.^[8] Po smrti manžela se Anna Marie ještě jednou provdala v roce 1623 za Jindřicha Šlika († 1650). Pohřbena byla v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Strahovském klášteře.^[9]

Z prvního manželství se narodil jeden syn, který však zemřel mlád ještě za života otce:

• Ladislav Julius (4. října 1598 – před 1621).^[6]

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 120, 124, 218. 
• JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 32–34, 43. 

• Rodokmen Lobkoviců na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Předchůdce: Karel starší ze Žerotína

Moravský zemský hejtman První období 1615–1619

Nástupce: Ladislav Velen ze Žerotína

Předchůdce: Ladislav Velen ze Žerotína

Moravský zemský hejtman Druhé období 1621–1621

Nástupce: František z Ditrichštejna