Ladislav Karoušek
Ladislav Karoušek | |
---|---|
Ladislav Karoušek (foto Jan Šplíchal) | |
Narození | 17. září 1926 Turnov Československo |
Úmrtí | 22. března 1991 (ve věku 64 let) nebo 22. března 1990 (ve věku 63 let) Praha Československo |
Povolání | malíř, grafik, typograf a ilustrátor |
Příbuzní | Valerian Karoušek (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav Karoušek (17. září 1926 Turnov – 22. března 1991 Praha) byl český výtvarník.
Život
Ladislav Karoušek vystudoval Střední odbornou školu šperkařskou v Turnově, obor rytí drahokamů a skla. V Praze studoval na Akademii výtvarných umění u profesorů Silovského a Holého. V jeho tvorbě se od počátku 60. let objevuje inspirace Českým rájem kolem Jizery a podhůřím Jizerských hor v okolí Jablonce na Nisou.
Z počátku převažuje v jeho tvorbě realismus s prvky abstrakce, ze kterého se postupem času formuje zcela abstraktní ztvárnění krajiny. V Karouškových obrazech jsou pocity z přírody, z jejích proměn během roku. Díky mistrovské práci s barvou lze z obrazů vnímat vůně, náladu…, i přes chybějící konkrétní realistické prvky. Příkladem je obraz Září: je zcela abstraktní, ale vnímavý člověk z něj pozná zářijový den, s jeho vůněmi, barvami.[zdroj?] Březen v lese je naproti tomu jedna z realistických prací. Obraz Smutný idol je zástupcem figurální tvorby Ladislava Karouška, zde je kombinace abstrakce a realismu zcela zřejmá. Dalším figurálním dílem je Laděna.
Ladislav Karoušek byl členem skupiny M57, se kterou v roce 1959 poprvé vystavoval. První samostatnou výstavu měl v Praze v roce 1960. V roce 1965 byl na studijním pobytu na Cejlonu, kde tvořil a tato díla vystavil v Colombu a Mahanuwere, v roce 1966 pak v Městské knihovně v Praze.
Realizoval mnoho výtvarných řešení v interiérech, například v roce 1967 výtvarně řešil a realizoval výzdobu vstupní haly Kulturního domu v experimentální obci Rovná na Sokolovsku. V roce 1977 dokončil výtvarnou výzdobu plaveckého bazénu v Písnici u Prahy.
Ladislava Karouška inspirovalo v jeho tvorbě především prostředí bohaté na přírodní krásy a historické památky, tajuplná zákoutí přímo ideální pro dětské a klukovské hry, Kozákov, strážná hora Českého ráje, na niž se díval oknem turnovského bytu, řeka Jizera, stará cihelna a městský park.
V některých turnovských rodinách vídal ukázky z tvorby umělců Českého ráje, obrazy a grafické listy uměleckými kvalitami daleko přesahující rámec kraje. Poměrně brzy poznal některé turnovské malíře osobně. Seznámil se s Karlem Vikem i Karlem Kinským, jehož kresby plné tichého půvabu se již počátkem čtyřicátých let snažil napodobit. V jeho rozhodování o celoživotní orientaci na výtvarné umění sehráli významnou úlohu i profesor turnovského gymnázia Jan Choura a především profesoři šperkařské školy Zděnek Juna, Vladimír Linka, Josef Durych a Karel Tuček.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Karoušek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Karoušek
- http://karousek.mypage.cz/ Archivováno 10. 8. 2014 na Wayback Machine.
- http://www.atelierkitzberger.cz Archivováno 7. 12. 2008 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20101013012642/http://ladislavkarousek.webnode.cz/
- Ladislav Karoušek v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Šplíchal, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Šplíchal, portrét Ladislava Karouška