Ladislav Kochánek

Ladislav Kochánek
Narození17. března 1926
Slaný
Úmrtí2. března 1996 (ve věku 69 let)
Slaný
ČeskoČesko Česko
Povolánípublicista a sběratel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Kochánek (17. března 19262. března 1996 Slaný)[1] byl český publicista a sběratel rekordů a kuriozit. Nasbíral více než třicet tisíc zmínek o českých rekordech.[2]

Život

Kochánek navštěvoval základní školu i posléze obchodní akademii ve Slaném. Během druhé světové války ovšem musel studium akademie přerušit a po dobu přibližně půldruhého roku pracoval v Klecanech. Po válce pak školu dokončil. Roku 1948 narukoval na základní vojenskou službu a po návratu z vojny začal pracovat v učilišti strojírenského podniku ČKD.[2]

Během zaměstnání pokračoval ve svém koníčku sbírání zajímavostí a kuriozit, se kterým začal již za svých středoškolských studií. Protože v zaměstnání kuriozity sbíral i mezi kolegy, všimli si jeho záliby také Kochánkovi nadřízení a nabídli mu místo v propagaci podniku, kde mohl sesbírané materiály využít. Spolu s kolegou Stanislavem Berkovcem připravovali výstavy a pořady prezentující jejich zaměstnavatele. Roku 1964 například vytvořili projekt Exponata, který zaznamenal úspěch na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu.[2]

Posléze začal v časopise Mladý svět spolupracovat se spisovatelem Rudolfem Křesťanem, objevoval se i v rozhlase a televizi. Roku 1976 mu vydalo nakladatelství Olympia publikaci nazvanou 1000 československých rekordů. Ta se následně dočkala několika dalších vydání i rozšíření. Když roku 1974 vznikalo v Pelhřimově tamní Muzeum rekordů a kuriozit, věnoval této instituci obří lízátko vyrobené trnavskou firmou Figaro a obuv, kterou nosil největší československý občan toho roku. Spoluzakládal také pelhřimovský Festival rekordů a kuriozit.[2]

Kochánek zemřel roku 1996 ve věku nedožitých sedmdesáti let. O osm let později (2004) mu bylo in memoriam uděleno ocenění za celoživotní práci a současně se stal členem Rekordmanské síně slávy České republiky.[2]

Rodina

V roce 1950 se Kochánek oženil s manželkou Hanou (* 20. května 1930 v Kvíčku), vyučenou dámskou krejčovou, která ovšem pracovala s dětmi. Působila též na pozici vedoucí dětského domova a vystudovala proto v Brandýse nad Labem Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Do manželství se narodila dcera Jitka.[2]

Dílo

  • KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 československých rekordů: rekordy, superlativy, kuriozity. 1. vyd. Praha: Olympia, 1976. 187 s. 
  • KOCHÁNEK, Ladislav. Co člověk dokáže. 1. vyd. Ostrava: Petit, 1991. 119 s. ISBN 80-901230-0-7. 
  • KOCHÁNEK, Ladislav. Věřte – nevěřte. 1. vyd. Ostrava: Sfinga, 1992. 263 s. ISBN 80-85491-16-8. 
  • KOCHÁNEK, Ladislav. 444 pražských nej, unikátů a kuriozit. 1. vyd. Praha: Odeon, 1995. 243 s. ISBN 80-207-0448-5. 
  • KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. upr. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. 

Odkazy

Reference

  1. Kochánek, Ladislav, 1926–1996 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f HRABÁNKOVÁ, Blažena. Hana Kochánková [online]. Praha: Post Bellum, 2013-09-12 [cit. 2016-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26. 

Literatura

  • HRABIVA, Zdeněk. Jak jsem je poznal: (co jiní nezažili): rozhovory, portréty, svědecví. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2001. 229 s. ISBN 80-7268-123-0. Kapitola Ladislav Kochánek, s. 84–87. 
  • FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Ladislav Kochánek, s. 285. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“