Ladislav Kubeš starší

Ladislav Kubeš starší
Základní informace
Narození23. února 1924
Borkovice, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. srpna 1998 (ve věku 74 let)
Žíšov
ČeskoČesko Česko
Žánryconcert band
Povoláníhudební skladatel, dirigent a pozounista
Nástrojepozoun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Kubeš (23. února 1924 Borkovice28. srpna 1998 Žíšov) byl český pozounista, kapelník a hudební skladatel.

Život

Narodil se v rodině správce cementárny a venkovského muzikanta Matěje Kubeše. Byl z dvojčat. Jak on, tak i jeho dvojče Stanislav, další bratr Karel a strýcové Josef a Václav hráli v otcově dechovce, se kterou podnikali i cesty do zahraničí. Od dětství hrál na a křídlovku, trubku, lesní roh, ale i na pozoun a tubu.

Vystudoval hru na pozoun na Pražské konzervatoři. Za okupace pracoval v Německu jako cirkusový a varietní hudebník. Po návratu do Čech hrál v různých orchestrech, například v divadelním orchestru v Českých Budějovicích nebo v lázeňském orchestru v Mariánských Lázních. V roce 1952 se stal dirigentem otcovy Blaťácké dechovky, kterou později přejmenoval na Veselku.

Své první skladby zkomponoval během vojenské služby, kterou absolvoval ve vojenské kapele v Jindřichově Hradci, pod vedením kapelníka a skladatele Ferdinanda Škrobáka. Již tady vznikla jedna z jeho nejznámějších skladeb, Jihočeská polka. Za svůj život napsal či upravil více než 400 skladeb.

Mezinárodního uznání se mu dostalo v roce 1975, kdy jak on, tak i jeho Blaťácká dechovka, byli přijati rakouským prezidentem Rudolfem Kirchschlägrem. V roce 1981 převzal řízení dechovky Veselka jeho syn Ladislav Kubeš mladší.

Od roku 1995 se na počest skladatele pořádá v Soběslavi Mezinárodní festival dechových hudeb Kubešova Soběslav.

Dílo (vybrané skladby)

  • Až se budem brát
  • Borkovická
  • Boženka
  • Bročanka
  • Dobrým přátelům
  • Dražíčská polka
  • Českým hájem
  • Fláma
  • Hradišťanka
  • Já nevím, čím to je
  • Jak je krásná
  • Jaký je to hezký
  • Jásající trumpetisté
  • Jihočeská polka
  • Jihočeské vesnice
  • Když se pšenka zelenala
  • Košilička bílá
  • Kvítek jabloňový
  • Léto léto
  • Lidečanka
  • Moja vlasť
  • Moje česká vlast
  • Na břehu Blanice
  • Nad Lužnicí svítá
  • Našim krajanům
  • Od Tábora až k nám
  • Píseň života
  • Plzeňské náměstí
  • Pojď se mnou Marjánko
  • Polka domova
  • Povětrné střevíčky
  • Přerovanka
  • Římovský můstek
  • Sen máje
  • Spadl lístek z javora
  • Švadlenky - polka
  • Ta naše Lužnice
  • To byl ten krásný čas
  • Ty musíš má milá
  • Včera jsem byl u muziky
  • Včera z večera
  • Víc už nic
  • Vzpomínka
  • Zpívejte si snámi

Literatura

  • Kubeš, Ladislav ml.: Tatínkovi na památku. Praha, Kubešovo Hudební Vydavatelství, 2009

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“