Ladislav Kudrna (historik)

doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.
Ladislav Kudrna (2020)
6. ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
Úřadující
Ve funkci od: 1. května 2022
Předchůdce	Zdeněk Hazdra
Narození	13. července 1975 (48 let) Vlašim Československo Československo
Alma mater	ČVUT v Praze Univerzita Karlova v Praze Slezská univerzita v Opavě
Zaměstnání	ÚSTR (od 2008)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Kudrna (* 13. července 1975, Vlašim)^[1] je český historik s odborným zaměřením na období komunismu v Československu, zejména hudebního undergroundu dob normalizace. Předtím se věnoval tematice československých letců za druhé světové války a nasazení Čechoslováků ve vietnamské válce. Od roku 2008 pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož ředitelem se stal v květnu 2022.

Život

Studoval na Fakultě strojní ČVUT v Praze (1993–1996), pak studoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze (1998–2003). V letech 2004–2007 zde absolvoval doktorandské studium a v roce 2008 získal titul Ph.D. V roce 2011 se habilitoval v oboru historie se zaměřením na české a československé dějiny na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě Slezské univerzity v Opavě.^[2]

Krátce pracoval v Státním okresním archivu Benešov (1997–1998) a v administrativě Národního muzea (2003–2004), pak působil v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (2006–2007) a od roku 2008 je historikem Ústavu pro studium totalitních režimů. Působil také v redakčních radách periodik ústavu Securitas Imperii a Paměť a dějiny.^[2]

V letech 2008 až 2011 externě vyučoval na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2017 až 2022 externě vyučoval na Filozofické fakultě Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě odborné literatury a psaní článků do odborných i populárních periodik pravidelně pořádá přednášky pro veřejnost. Je spoluautorem dokumentárního filmu Pochoduj nebo zemři (2018).

V roce 2003 obdržel Cenu Edvarda Beneše 3. stupně a Cenu ministra obrany za nejlepší studentskou práci s tematikou II. světové války (1. místo v kategorii diplomových prací) za publikaci Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války (Libri, Praha 2003). Je dvojnásobným laureátem Ceny Miroslava Ivanova za literaturu faktu (2009 za knihu Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého letce Stanislava Fejfara a 2011 za publikaci Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii.^[2]

Na začátku března 2022 jej Rada ÚSTR na svém zasedání zvolila novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve výběrovém řízení porazil i dosavadního ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdru.^[3] Funkce se ujal 1. května 2022.

Před nástupem do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se na veřejnost dostala informace o údajném plagiátorství v habilitační práci, které prošetřoval předchozí ředitel Ústavu spolu se svojí vědeckou radou^[4]. Správní rada Ústavu plagiátorství odmítla, zatímco vědecká rada, která při šetření plagiátorství shledala jednoznačné odborné pochybení, i z tohoto důvodu rezignovala. Nařčení odmítli mnozí historici a publicisté.^{[5][6][7][8][4][9][10][11][12]}

Po nástupu do funkce začal naplňovat body své koncepce^[13], vycházející z naplňování znění zákona o vzniku ÚSTR^[14]. V prvním roce čtyřletého mandátu inicioval opětovné přijetí ÚSTR do Platformy evropské paměti a svědomí^[15], navázal mezinárodní spolupráci s dalšími historickými institucemi v Evropě^{[16] [17]} a zasadil se o pořádání mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku v Praze za účasti renomovaných historiků, politologů, sociologů, právníků a novinářů z celého světa^{[18][19][20][21][22]}. V samotném ÚSTR provedl řadu organizačních změn, nově nastavených výzkumných oddělení, včetně znovuobnovení oddělení 2. světové války^[23].  Ve veřejném prostoru deklaroval, že nevěří v tlusté čáry za minulostí, jelikož tlusté čáry za minulostí nefungují^[24][25]. Otevřel řadu palčivých historických témat. Například revizionismus^[26], období tzv. normalizace^[27], fungování justice za komunistického režimu^[28][29], výuku dějepisu na základních a středních školách^[30].

Bibliografie (výběr)

• KUDRNA, Ladislav: Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. Libri, Praha 2003, 256 s.
• KUDRNA, Ladislav: Českoslovenští letci v německém zajetí 1940–1945. Naše vojsko, Praha 2005. 438 s.
• KUDRNA, Ladislav: Českoslovenští letci ve Velké Británii a válečné fenomény. Naše vojsko, Praha 2006, 164 s.
• KUDRNA, Ladislav: Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého letce Stanislava Fejfara. Naše vojsko, Praha 2007, 356 s.
• KUDRNA, Ladislav: Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím. ÚSTR, Praha 2008, 304 s.
• KUDRNA, Ladislav: „Útěkář“ Otakar Černý, plukovník letectva v záloze. Jeden český osud na pozadí dvou totalitních režimů. Naše vojsko, Praha 2008, 312 s.
• KUDRNA, Ladislav: Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí. Naše vojsko, Praha 2010, 672 s.
• KUDRNA, Ladislav: Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii. ÚSTR a Naše vojsko, Praha 2010, 400 s.
• KUDRNA, Ladislav: První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta. Academia – ÚSTR, Praha 2012, 360 s.
• KNIHAŘ, Pavel – KUDRNA, Ladislav (ed.): Legie, můj život. Od vojína k veliteli praporu. Z francouzštiny přeložila Lenka Veliká. Academia – ÚSTR, Praha 2013, 248 s.
• KUDRNA, Ladislav – STÁREK, František Čuňas: „Kapela“. Pozadí akce, která stvořila Chartu 77. Academia – Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, 409 s.
• KUDRNA, Ladislav – STÁREK, František Čuňas: Kniha v barvě krve. Násilí komunistického režimu vůči undergroundu. Academia – Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2020, 604 s.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Osoba Ladislav Kudrna ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Kudrna (historik)
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Rozhovor na serveru Forum24
• KROC, Vladimír; KRAHULEC, Jakub. Rekonstrukce fatálně selhala, zbylo smutné torzo, říká nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. iROZHLAS.cz [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.