Ladislav Kvasz
prof. et doc. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc. | |
---|---|
Narození | 17. srpna 1962 (60 let) Bratislava, Československo |
Povolání | matematik a filozof |
Alma mater | Fakulta matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav Kvasz (* 17. srpna 1962 Bratislava) je slovenský filozof, matematik a teoretik vědy působící v Praze.
Biografie
Ladislav Kvasz vystudoval obor Teorie systémů na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1995 pod vedením Miroslava Marcelliho obhájil na FF UK v Bratislavě doktorskou práci Klasifikácia vedeckých revolúcií v oboru filozofie. V roce 1998 se habilitoval s prací O revolúciách vo vede a ruptúrach v jazyku vedy, docentem v oboru filozofie byl jmenován v následujícím roce. Druhou habilitaci (Analýza zmien jazyka pri rekonštrukcii historického vývinu matematiky) obhájil v roce 2006 a v roce 2007 byl jmenovaný docentem matematiky. V roce 2010 byl jmenován profesorem Karlovy Univerzity v oboru didaktika matematiky. Dne 12. října 2016 mu byl AV ČR udělen titul doktora věd (DSc.).[1]
Ladislav Kvasz působil na MFF UK v Bratislavě, v letech 2006–2011 jako ředitel Centra interdisciplinárnych štúdií na Filozofickej fakulte Katolíckej univerzity v Ružomberku. V současné době působí na Filosofickém ústavu AV ČR a Katedře matematiky a didaktiky matematiky PedF UK v Praze.
Filozofie matematiky
Na rozdíl od tradičních filozofů vědy chápe Ladislav Kvasz vývoj matematiky jako řadu jazykových změn.[2] V návaznosti na Gottloba Fregeho a Ludwiga Wittgensteina zaměřuje pozornost na historické proměny a identifikaci jejich základních typů:
- Překódování nastává při změnách formačních pravidel termínů a formulí, obecně symbolických jazyků. Překódování ale není přímé, probíhá skrze ikonický mezistupeň. Například přechod od elementární aritmetiky k algebře byl umožněn (řeckou) syntetickou geometrií.[3]
- Relativizace se týká změny vztahu mezi jazykovým vyjádřením a objektem, který zastupuje. Například neeukleidovská geometrie.[4]
- Reformulace je změna jedné formulace v jinou. Odehrává se v případě, že existuje matematicky relevantní kontext, v němž obě formulace vytvářejí rozdílná spojení a mají jiný vztah ke svému okolí.[5]
První dva typy proměn jsou globální a v matematice se objevují zřídka. Reformulace je lokální a týká se často pouze jedné definice, teorému či axiomu.
Ocenění
V roce 2010 obdržel Ladislav Kvasz Fernando Gil International Prize for the Philosophy of Science za knihu Patterns of Change.[6]
Bibliografie
Monografie
- O revolúciách vo vede a ruptúrach v jazyku vedy. Univerzita Komenského, Bratislava 1998.
- Gramatika zmeny. Chronos, Bratislava 1999.
- Patterns of Change, Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics. Birkhäuser Verlag AG, Basel 2008.
- Language in Change. Fernando Gil International Prize 2010. Fundacao Calouste Gulbenkian, Lisbon 2012.
- Jazyk a zmena. Ako sme menili jazyk matematiky a ako jazyk matematiky zmenil nás. Parva Philosophica svazek 19. Filosofia, Praha 2012.
- Zrod vedy ako lingvistická udalosť. Galileo, Descartes a Newton ako tvorcovia jazyka fyziky. Filosofia, Praha 2013.
- Inštrumentálny realizmus. Pavel Mervart, Praha 2015.
- Prostor mezi geometrií a malířstvím. Slovart, Praha 2020.
Odborné články (výběr)
- Kant’s Philosophy of Geometry–On the Road to a Final Assessment. Philosophia Mathematica 19, 2011, s. 139–166.
- What Can the Social Sciences Learn from the Process of Mathematization in the Natural Sciences. In: Dieks, D. et al. (eds), Probabilities, Laws, and Structures. Springer, Dordrecht 2012, s. 379–389.
- Galileo, Descartes, and Newton – Founders of the Language of Physics. Acta Physica Slovaca 62, 2012, s. 519–614.
- Heidegger’s Interpretation of Mathematical Science in the Light of Husserl’s Concept of Mathematization in the Krisis. Philosophia Naturalis 50, 2013, s. 337–363.
- Mathematics and Experience. In: M. C. Galavotti, E. Nemeth – F. Stadler (eds.) European Philosophy of Science – Philosophy of Science in Europe and the Viennese Heritage, Vienna Circle Institute Yearbook 17. Springer, Dordrecht 2014, s. 117–129.
- Kuhn’s Structure of Scientific Revolutions between sociology and epistemology. Studies in History and Philosophy of Science 46, 2014, s. 78–84.
- Mathematical Language as a Bridge between Conceptualization of Motion and Experimental Practice. In: Pisano R. (ed.) A Bridge between Conceptual Frameworks. Dordrecht, Springer 2015, s. 229–248.
Reference
- ↑ Titul „doktor věd“ dvanácti vědcům - Akademický bulletin. Akademický bulletin AV ČR. 2016-11-25. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
- ↑ KVASZ, Ladislav. Patterns of Change. Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics. Basel – Boston – Berlin: Birkhäuser 2008, ISBN 978-3-7643-8839-3, str. 7.
- ↑ Patterns of Change, str. 11–14.
- ↑ Patterns of Change, str. 107–113.
- ↑ Patterns of Change., str. 225–226.
- ↑ 2010 Nominees [online]. Fundação para a Ciência e a Tecnologia, 2016 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Kvasz
- Stránka Ladislava Kvasze na webu Filosofického ústavu AV ČR Archivováno 11. 4. 2016 na Wayback Machine.
- Osobní stránka Ladislava Kvasze Archivováno 12. 4. 2016 na Wayback Machine.
- Stránka udělení Fernando Gil International Prize
- Přednáška Ladislava Kvasze Instrumentální realismus, MFF FPF 14. 1. 2016 (YouTube)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“