Ladislav Lábek

Ladislav Lábek
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Ladislav Lábek.png
Narození27. ledna 1882
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. května 1970 (ve věku 88 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Plzně
Povoláníhistorik, topograf, etnograf a muzeolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čestný hrob Ladislava Lábka na plzeňském Ústředním hřbitově

Ladislav Lábek (27. ledna 1882, Plzeň[1]26. května 1970) byl český historik a muzeolog.

Životopis

Na přání rodičů se vyučil prodavačem v papírnictví. Rodiče Ladislava Lábka se po celý život zabývali kulturou a po nich zdědil zájem o starožitnosti a památky. Studoval odbornou literaturu a psal články o památkách Prahy.

Snažil se získat zaměstnání v plzeňském uměleckoprůmyslovém muzeu. Po neúspěšném pokusu si v roce 1909 otevřel obchod s papírnickými potřebami, uměleckořemeslnými produkty a starožitnostmi, který později provozovaly zejména jeho sestry.

V roce 1909 byl založen v Plzni Kroužek přátel starožitností, jehož byl Ladislav Lábek vůdčí osobností. Zájmem Kroužku byla záchrana a propagace památek v Plzni a okolí. V roce 1911 a 1912 vystavil Ladislav Lábek spolu se členy Kroužku bohatou kolekci národopisných a kulturně historických exponátů pod názvem Národopisná výstava Plzeňska. V roce 1915 vzniklo zásluhou Kroužku přátel starožitností Národopisné muzeum Plzeňska, jehož byl Lábek nejen zakladatelem, ale téměř celý život muzeum i řídil. Sídlem muzea se stal Gerlachovský dům v Dřevěné ulici.

Ladislav Lábek byl velice významnou kulturní osobností, přátelil se například s historikem a majitelem tiskárny Josefem Schieblem, nebo architektem Hanušem Zápalem. Podařilo se mu neuvěřitelným způsobem rozšířit sbírkový fond Národopisného muzea, položil základy k evidenci sbírek a jejich třídění. Napsal také teoretickou stať o muzejnictví. Stanovil koncepci tohoto významného plzeňského muzea, které sleduje vývoj města i venkova a v roce 1920 začal sestavovat studijní knihovnu, sbírku fotonegativů, dokumenty o plzeňských rodinách a vybudoval místopisný archiv. Odbornou muzejní práci doplňoval vlastní publikační činností z oboru kulturní historie, národopisu a numismatiky. Z terénních výzkumů a archivního bádání uveřejnil část svých studií v Ročenkách Národopisného muzea Plzeňska.

Pro veřejnost organizoval odborné přednášky a vlastivědné procházky, také uspořádal mnoho výstav nejen v Plzni. Ve 30. letech spolupracoval na obou svazcích Národopisného sborníku Plzeňsko.

V období 2. světové války byl předčasně penzionován a byl mu zakázán přístup do muzea. Po skončení války do muzea opět nastoupil.

Po změně politického zřízení v roce 1948 došlo ke sloučení dosavadních tří plzeňských muzeí – umělecko-průmyslového, národopisného a přírodovědného. Stávající koncepce neodpovídala novému světovému názoru a tak musel Ladislav Lábek několikrát svou koncepci obhajovat. V roce 1963 byl jako nepohodlná osoba z rozhodnutí nadřízených orgánů odeslán do důchodu. Přesto pokračoval ve svém kulturním, historickém a národopisném bádání až do své smrti.

Ladislav Lábek za svého života napsal na 300 odborných a populárních článků, uspořádal na 60 výstav nejen v Plzni a v republice, ale i v zahraničí. V muzejní praxi a koncepci národopisu přesáhl rámec regionu. Vybudoval jedno z nejbohatších národopisných muzeí v republice. Osobnost a dílo Ladislava Lábka dostoupilo na vrchol evropského národopisného muzejnictví.[zdroj?!]

Nástin praktické museologie pro krajinská musea vlastivědná

Ladislav Lábek ve své práci navrhuje, jak si počínat při zpracovávání a ochraně sbírek, jaký nábytek a metody volit pro muzejní instalaci a pro ukládání v depozitářích, jak vybudovat a vést co nejúčelněji muzeum a jak prosazovat činnost muzea směrem k veřejnosti. Muzea mají mít část výstavní, prezentační a část úložnou, depozitáře.

Návrh rozčlenění sbírky muzea:

  • příroda
  • praehistorie
  • historie kraje
  • kultura
  • zaměstnání kraje a jejího obyvatelstva

Dílo

  • Nástin praktické museologie pro krajinská musea vlastivědná. Praha, Národopisná společnost československá, 1927, rozsah 71 stran.
  • Potulky po Plzni staré i nové I.-V., 1931, Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob Ladislav Labek.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Čestný hrob Ladislava Lábka na plzeňském Ústředním hřbitově
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Ladislav Lábek.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Ladislav Lábek