Ladislav Lakomý

Ladislav Lakomý
Narození14. listopadu 1931
Náměšť na Hané
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. dubna 2011 (ve věku 79 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBrno - Ústřední hřbitov, skup. 20, řada 1, hrob 61
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Lakomý (14. listopadu 1931 Náměšť na Hané11. dubna 2011 Brno[1]) byl český herec a divadelní pedagog, jenž svůj profesionální herecký život strávil v Brně.

Život

V letech 1948–1952 vystudoval brněnskou Vyšší průmyslovou školu chemickou, následně pak v roce 1956 činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[2] Po absolutoriu byl od roku 1956 angažován v brněnském Divadle bratří Mrštíků, kde hrál devět let, od roku 1965 až do své smrti působil jako člen činohry Státního/Národního divadla Brno. Krátce účinkoval ve Státním zájezdovém divadle v Praze (1960), šéfem činohry Slováckého divadla v Uherském Hradišti byl v letech 1967–1968.[3]

Spolupracoval s filmem, rozhlasem a televizí, byl uznávaným recitátorem a dabérem (namluvil například role Alaina Delona). Za celoživotní mistrovství v dabingu se stal držitelem Ceny Františka Filipovského (1998), v roce 1988 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Jako divadelní pedagog působil na konzervatoři a na JAMU v Brně. Příležitostně vystupoval také v různých menších brněnských divadlech, např. v Divadle U stolu či v Divadle Husa na provázku i jinde.

V České televizi zaujal též jeho civilní projev v dokumentárním seriálu o Poutních místech v Čechách a na Moravě, který uváděl společně s Josefem Somrem. Výjimečné bylo i jeho interpretační umění, například v roce 2004 mistrně namluvil komentář k poetickému filmu Krajina révového listu (DVD, scénář Jan Kostrhun) a CD Druhý pramen duhy. Oba nosiče jsou součástí knižního titulu próz Jana Kostrhuna Nevěsty z Moravy (Carpe diem). Audio Druhý pramen duhy vyšlo v roce 2013 i samostatně, ovšem pouze digitálně.

Jeho bratrancem je bývalý plavec Vítězslav Svozil. Má dceru Evu a vnuka Zdeňka Drštku, který je římskokatolickým knězem.

Ladislav Lakomý je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[4]

Filmografie

Televize

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-13. 
  2. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 159. 
  3. Český film : herci a herečky II, s. 22.
  4. Ladislav Lakomý [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 269, 352, 438, 515.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 22–23. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 528. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 696–700.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 245. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“