Ladislav Lis

JUDr. Ladislav Lis
Poslanec Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
1989 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1943-60, 1968-69)
bezpartijní (OF) (1989-91)
OH (1991-93)
ČSSD (1993-2000)
Narození24. dubna 1926
Mlaka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí18. března 2000 (ve věku 73 let)
Sosnová
ČeskoČesko Česko
Alma materVŠ ÚV KSČ Praha
Univerzita Karlova
Profesepolitik a právník
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 4. třídy in memoriam (2002)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Lis (24. dubna 1926 Mlaka – 18. března 2000 Sosnová) byl český a československý politik, v 50. letech předseda ČSM, v roce 1968 funkcionář KSČ v Praze, za normalizace disident, signatář a v roce 1982 také mluvčí Charty 77, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.

Život

Pamětní deska u chalupy v údolí NPP Peklo

Zdroje se rozcházejí ohledně místa jeho narození. Publikace Kdo je kdo z roku 1991 uvádí Mlaka, okr. Písek,[1] slovník Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století zase Mláka na Písecku.[2] Podle dalšího zdroje bylo jeho rodiště v obci Mlaka u Čížové na Písecku,[3] pamětní deska L. Lise udává místo narození Mlaka u Písku[4] a katalog jihočeské knihovny zase Mladotické Mlaky.[5] V regionu Písecka se kromě vesnice Mladotické Mlaky nachází ještě osada Mlaka v obci Kluky.

V letech 1941–1948 pracoval jako strojní zámečník v Praze. Zde v roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Československa v ilegalitě a účastnil se odboje.[2]

Po válce se začal politicky angažovat. V roce 1948 působil ve vedení organizace ROH v podniku ČKD Praha. Byl aktivní také v prokomunistickém mládežnickém hnutí. Po únorovém převratu roku 1948 se stal tajemníkem Městského výboru Československého svazu mládeže v Praze. V roce 1952 byl dokonce jmenován předsedou ČSM poté, co z této funkce byl sesazen Zdeněk Hejzlar. Celostátní konference KSČ ho 18. prosince 1952 navíc zvolila kandidátem Ústředního výboru KSČ.[6][7] Z funkce v ČSM byl uvolněn poté, co v roce 1953 protestoval proti měnové reformě.

Od roku 1953 studoval na Vysoké stranické škole při ÚV KSČ, kterou dokončil roku 1957. V letech 1957–1960 působil jako pracovník aparátu Ústředního výboru KSČ. Roku 1960 byl ovšem ze strany vyloučen a živil se do roku 1966 jako dělník, úředník či bagrista. V letech 1967–1972 vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1968 byl rehabilitován a v období červen – září 1968 zastával post tajemníka Městského výboru KSČ v Praze. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl již v září 1968 z této funkce odvolán a roku 1969 podruhé vyloučen z KSČ. V letech 1968–1969 byl pracovníkem Sociologického politologického ústavu Univerzity Karlovy.[6][7]

V letech 1969–1979 pracoval jako dřevorubec, roku 1977 podepsal Chartu 77, roku 1982 byl mluvčím a byl celkem čtyřikrát vězněn, v letech 1984–1987 byl pod policejním dohledem. Disident Václav Benda zaslal roku 1984 dopis účastníkům kongresu Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, ve kterém je prosil, aby protestovali proti Lisově věznění a další perzekuci.[8] Byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), místopředsedou Českého helsinského výboru, Hnutí za občanskou svobodu (HOS) a od roku 1985 Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).[9][7] V 80. letech spoluzakládal samizdatové Lidové noviny.

Profesně je k roku 1989 uváděn jako právník - invalidní důchodce, bytem Praha.[10] V prosinci 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 7 – Praha 8, hlavní město Praha) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Mandát obhájil za OF ve volbách roku 1990. V roce 1991 po rozkladu Občanského fóra přešel do klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[11][12][13] Jako předseda branně-bezpečnostního výboru se podílel na jednáních o odchodu sovětských vojsk.

V roce 1993 přestoupil z Občanského hnutí do ČSSD, v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod Česká Lípa. Žil v Pekle u Sosnové u České Lípy, kde se věnoval chovu koz a kde také zemřel.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kdo je kdo 91/92, sv. I.. Praha: Nakladatelství Kdo je kdo 1991, str. 544.
  2. ↑ a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 323. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  3. ↑ Životopis Ladislava Lise [online]. kozy.cz [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Fotografie pamětní desky L. Lise.
  5. ↑ Významná výročí regionálních osobností jižních Čech [online]. cbvk.cz [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  7. ↑ a b c Kdo byl kdo. 323
  8. ↑ BENDA, Václav. Obracím se na vás s naléhavou výzvou. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 314–316.
  9. ↑ Kdo je kdo. ČR 91/92. Praha 1991, str. 544
  10. ↑ Návrh na volbu nových poslanců Sněmovny národů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ladislav Lis.jpg
Pamětní deska disidenta uprostřed PP Peklo
CZE Rad T-G-Masaryka 4tr (1994) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy – Česká republika (od roku 1994).