Ladislav Mrkvička

Ladislav Mrkvička
Ladislav Mrkvička
Narození	2. února 1939 Praha Československo Československo
Úmrtí	27. prosince 2020 (ve věku 81 let) Praha Česko Česko
Alma mater	AMU v Praze
Děti	Tomáš Mrkvička Jan Mrkvička Jakub Mrkvička Matěj Mrkvička Týna Průchová
Český lev
Nejlepší herec ve vedlejší roli 2019 – Staříci
Umělecké ceny
Cena Thálie 2019 – za celoživotní mistrovství v činohře
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Mrkvička (2. února 1939 Praha – 27. prosince 2020 Praha) byl český herec. Za výkon ve filmu Staříci obdržel Českého lva pro nejlepšího herce ve vedlejší roli.^[1]

Studia herectví na pražské DAMU ukončil v roce 1962 bez diplomu, z politických důvodů (za účast v majáles) byl těsně před absolventským představením ze studia vyloučen.^[2] Po studiích nejprve odešel na Slovensko do Piešťan dělat leteckého mechanika. Odtud jej odvedl režisér Jiří Sequens a obsadil do jedné z hlavních rolí filmu Atentát, která ho proslavila. Dále působil pět let v ostravském Divadle Petra Bezruče. V roce 1967 přešel do Divadla Vítězného Února v Hradci Králové. V letech 1968 až 1974 byl členem Divadla S. K. Neumanna v Libni. Přitom zaskakoval za onemocnělého Václava Sloupa ve hře Oklamaní v divadle Na zábradlí. Poté od roku 1977 až do roku 1990 byl v angažmá v Divadle Na zábradlí, kde v roce 1988 inicioval petici za osvobození uvězněného Václava Havla. V letech 1991 až 2016^[3] byl členem činohry Národního divadla v Praze.^[4]

V divadelní agentuře Harlekýn se představil s Václavem Postráneckým v komedii Čistá kořist.

Na Letních shakespearovských slavnostech hrál Šaška v Jak se vám líbí (1999–2000) a Krále v Jindřichovi IV. (2010–2012).

Kromě působení na domovské scéně hostoval také na dalších pražských jevištích,^[5] patřil k filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercům i recitátorům.^[6] Od roku 1998 byl pedagogicky činný na katedře činoherního divadla DAMU.^[7] V roce 2012 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

V roce 2015 mu nadace Život umělce udělila cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství. Roku 2019 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra^[8] a také Českého lva pro nejlepšího herce ve vedlejší roli ve filmu Staříci.

Partnerský vztah udržoval s Jaroslavou Tvrzníkovou. V 60. letech, během ostravského, hradeckého a nakonec i pražského angažmá, byla jeho přítelkyní Miroslava Hozová. V dané době měl již syna Tomáše, který odešel s matkou do Belgie. Následoval vztah s herečkou Ivankou Devátou. Do prvního manželství s Ivanou Mrkvičkovou (rozenou Kopecká), trvajícího v letech 1977–1988, se narodili synové Jan a Jakub. V době tohoto vztahu měl také nemanželskou dceru Kristýnu. V roce 1988 se podruhé oženil s Alenou Kotibovou a o rok později se jim narodil syn Matěj. Rozvod následoval v roce 2013.^[9]

V poslední fázi života jej v herecké profesi omezovaly Parkinsonova nemoc a revmatická polymyalgie.^[10][11] Zemřel na covid dne 27. prosince 2020 ve věku 81 let.^[12][13]

• 1991 Tři veteráni. Na motivy Jana Wericha napsala Helena Sýkorová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.
• 1993 Václava Ledvinková: A pak že nejsou hastrmani. Na motivy pohádky Jana Drdy pro rozhlas napsala Václava Ledvinková. Hudba Tomáš Vránek. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich. Účinkují: Michal Dlouhý, Jiří Langmajer, Vlastimil Brodský, František Němec, Sylva Sequensová, Alois Švehlík, Antonín Molčík, Pavel Pípal, Ladislav Mrkvička, Tereza Duchková, Václav Neckář, Mirko Musil, Antonín Hardt, Gaston Šubert, Pavel Karbusický a Jiřina Inka Šecová.^[14]
• 1996 Joseph Conrad: Hranice stínu (1917, The Shadow-Line), Český rozhlas, šestidílná četba na pokračování, překlad Luba a Rudolf Pellarovi, účinkuje Ladislav Mrkvička, rozhlasová úprava a režie Olga Valentová.^[15]
• 2001 František Pavlíček: Svatojánské vřesy, původní rozhlasová hra o složitosti a křehkosti lidských vztahů. Hudba Vladimír Rejlek, dramaturgie Jana Weberová, režie Lída Engelová.^[16]
• 2012 Vladislav Vančura: Konec starých časů, 15 dílná četba na pokračování, četl Ladislav Mrkvička, režie: Markéta Jahodová^[17]

• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 122–123, 127–128, 131, 204, 327.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 229–232. 
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 630. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 436. 
• VALTROVÁ, Marie. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských. Praha : Brána, 2001. ISBN 80-7243-121-8. S. 138.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Mrkvička na Wikimedia Commons
• Osoba Ladislav Mrkvička ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Mrkvička
• Ladislav Mrkvička v databázi Archivu Národního divadla
• Ladislav Mrkvička v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ladislav Mrkvička ve Filmové databázi
• Ladislav Mrkvička na Kinoboxu
• Ladislav Mrkvička v Internet Movie Database (anglicky)
• Ladislav Mrkvička na Dabingforum.cz
• Ladislav Mrkvička na stránkách Národního divadla
• Ladislav Mrkvička na stránkách České televize
• Ladislav Mrkvička na stránkách Českého rozhlasu
• Rozhovor s Ladislavem Mrkvičkou na stránkách Lidových novin