Ladislav Nagy (překladatel)

doc. PhDr. Ladislav Nagy, Ph.D.
Narození5. prosince 1974
Tábor
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánívysokoškolský pedagog, překladatel, literární kritik, publicista
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Témataanglistika, překlady z angličtiny, beletrie a odborná literatura
OceněníMagnesia Litera
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Nagy (* 5. prosince 1974 Tábor, Československo) je vysokoškolský pedagog, překladatel, literární kritik, publicista[1] a ředitel Ústavu anglistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.[2]

Životopis

Po maturitě na gymnáziu, se Ladislav Nagy rozhodoval mezi studiem matematiky a fyziky nebo angličtiny. S představou budoucího učitele angličtiny[3] začal studovat v roce 1993 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 1999 anglistiku a filozofii. Ovlivnil jej pohled lidí, kteří zde v té době přednášeli, jako např. Ladislav Hejdánek, Miroslav Petříček nebo Pavel Kouba. Absolvoval státními závěrečnými zkouškami v roce 1999.[4]

Specializace na současnou britskou prózu se promítá do celé jeho profesní kariéry. Společně s profesorem Martinem Hilským a později sám vedl semináře na filozofické fakultě UK v Praze. Doktorské studium věnoval též současné britské próze.

Bydlí v Táboře, „druhý domov“ má s rodinou ve Chrboníně. Domek, který zde zrekonstruoval, koupil jeho děda na konci osmdesátých let 20. století.[5] S manželkou Petrou mají tři dcery.

Ladislav Nagy přednáší na filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 2010 zde působí také jako ředitel Ústavu anglistiky, který zakládal spolu s Tomášem Jajtnerem a Martinem Hilským.[4] Překládá z angličtiny, píše především o současné britské a americké literatuře. V rámci nakladatelství Karolinum spoluzakládal edici Limes.[4] Jejím cílem je představit české odborné veřejnosti (učitelům a studentům) nebo vědcům v humanitních vědách problémy studia literatury, dějin, jazykovědy a filosofie tendence v literární vědě a kulturních studiích „západní kultury“ druhé poloviny 20. století.[6]

Trénuje koně. Na začátku devadesátých let se naučil základy ve veřejné jízdárně. Při studiu na vysoké škole v Praze, jezdil ve Velké Chuchli u trenéra Tomáše Šatry. Absolvoval roční rekvalifikační kurz trenérství dostihových koní, který ukončil zkouškami po státnicích.[4]

Patří mezi osobnosti kulturního festivalu Tabook – festivalu knih, autorského čtení, hudby, divadla a výstav, pořádaného od roku 2012[7] každoročně v Táboře.[8]

Za překlad prvního dílu pentalogie Edwarda St Aubyna Patrick Melrose I. získal cenu Magnesia Litera 2020 v kategorii „překladová kniha“.

Tvorba

Ladislav Nagy začal již na vysoké škole s překlady technické a postupně odborné literatury. Po ukončení studia vedl několik let britskou sekci na internetovém portálu iliteratura.cz. Účastnil se přípravy a moderoval dva ročníky pražského Festivalu spisovatelů.

Literaturu zpřístupňuje širšímu okruhu čtenářů, napsal řadu doslovů k překladům z britské i americké literatury. V rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury, se zúčastnil cyklu přednášek O Překladu anglickém.[9]

Články o současné britské próze publikuje v denících Lidové noviny a Hospodářské noviny. Je externím spolupracovníkem Deníku N, kde se v kulturní rubrice věnuje literatuře[10]. Přispívá do časopisů (Tvar, A2, Respekt, Reflex, Revolver Revue, Živel) i do odborných periodik (Litteraria Pragensia, Svět literatury, Prague Journal of English Studies nebo slovenský Litikon).[11]

Do češtiny překládá beletrii, především současnou prózu[12] (např. Kazuo Ishiguro, Barry Unsworth, Jeffrey Eugenides, Julian Barnes) i teoretické práce Harolda Blooma nebo Umberta Eca.

Odborné monografie

  • Od slavíka k papouškovi, Host: Brno 2002
  • Londýn stejný a jiný, Arbor vitae: Praha 2004
  • In memoriam, Episteme: České Budějovice 2015
  • Palimpsesty, heterotopie & krajiny. Historie v anglickém románu posledních desetiletí, Karolinum: Praha 2016
  • Od romance k románu a zpět, Praha: Argo 2019

Příspěvky v odborných monografiích

  • BÍLEK, Petr A., Ladislav NAGY a David SKALICKÝ, ed. "Vše rozpadá se, střed se zevnitř hroutí": lomy, vertikály, refrakce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017.
  • Ladislav Nagy, „Waverley, zrození historického románu a konstrukce národní identity“, in: Skalický, Bauer, Brdek, Papoušek (eds.), Jazyky reprezentace, Akropolis: Praha 2014, s. 235–243.
  • Ladislav Nagy, „Poetically Man Dwells, or John Clare Resurrected“, in: Horová, Pilný (eds.), ’Tis to Create & in Creating Live, Essays in Honour of Martin Procházka, Praha: Univerzita Karlova 2013, s. 58–64.

Knižní překlady

  • Harold Bloom, Kánon západní literatury, (společně s Martinem Pokorným), Prostor: Praha 2000
  • Norman Davies, Evropa: Dějiny jednoho kontinentu, (překlad části knihy), Prostor: Praha 2000
  • Louis Kahn, Ticho a světlo (společně s Ondřejem Císlerem), Arbor vitae: Praha 2002
  • Karel Honzík, Beyond the Horizon of Objectivity, Arbor vitae: Praha 2002
  • David Silvester, Pět rozhovorů, Arbor vitae 2003
  • Barnett Newman, Umělec-kritik (společně se Stanislavem Kolíbalem), Arbor vitae: Praha 2004
  • Umberto Eco, Meze interpretace, Karolinum: Praha 2004
  • Robert Irwin, Alhambra, BB Art: Praha 2004
  • Edith Templetonová, Gordon, Odeon: Praha 2004
  • Hari Kunzru, Impresionista, BB Art: Praha 2005
  • Stephen Law, Akta F, filosofie pro záškoláky, Argo: Praha 2005
  • Robert Irwin, Modlitby na těle, BB Art: Praha 2005
  • Robert Irwin, Co oči nevidí, BB Art: Praha 2005
  • Hari Kunzru, Virus, BB Art: Praha 2006
  • Barry Unsworth, Tanečnice, BB Art: Praha 2007
  • Alexander Trocchi, Kainova kniha, Odeon: Praha 2007
  • Rupert Thomson, Kniha zjevení, Mladá fronta: Praha 2008
  • Tom Becker, Temná strana, Albatros: Praha 2008
  • James Robertson, Závěť Gedeona Macka, BB Art: Praha 2008
  • Steven Hall, Čelisti slov, Odeon: Praha 2008
  • Jeffrey Eugenides, Hermafrodit, BB Art: Praha 2009
  • Hayden White, Tropika diskursu, Karolinum: Praha 2010
  • Julian Barnes, Pohlédnout do slunce, Mladá fronta: Praha 2010
  • Kazuo Ishiguro, Nokturna, Plus: Praha 2010
  • James Graham Ballard, Království tvé, Plus: Praha 2012
  • Don DeLillo, Cosmopolis, Odeon: Praha 2012
  • James Kelman, Dobré ráno, Hari, Odeon: Praha 2012
  • Vincent Shandor, Podkarpatská Rus od vzniku ČSR po sovětskou anexi, Rybka Publishers: Praha 2013
  • Keith Harring, Deníky (překládáno společně se studenty), Kniha Zlín: Zlín 2013
  • Andrew Crumey, Schrödingerova velryba, Argo: Praha 2014
  • Alexander Trocchi, Helen v zajetí touhy, Argo: Praha 2014
  • Lawrence Durrell, Černá kniha, Odeon: Praha 2014
  • Edward St Aubyn, Marně hledám slov, Argo: Praha 2015
  • Helen Oyeyemi, Dívka jménem Boy, Argo: Praha 2016
  • Andrew Michael Hurley, Samota. Praha: Argo 2018
  • Jaimy Gordonová, Poslední dny slávy. Praha: Argo 2018
  • Camille Paglia, Svobodné ženy, svobodní muži, eseje o pohlaví, genderu a feminismu. Praha: Argo 2019
  • Edward St Aubyn, Patrick Melrose I, Praha: Argo 2019
  • Karel Srp (ed.), Years of Disarray 1908-1928: Avant-gardes in Central Europe. Praha: Arbor vitae 2019
  • Edward St Aubyn, Patrick Melrose II, Praha: Argo 2020
  • Pierre Klossowski, Nietzsche a bludný kruh, Praha: Karolinum 2020
  • Ivan Krastev, Už je zítra? Praha: Karolinum 2020
  • Ivan Krastev, Stephen Holmes, Slovo, jež pohaslo. Praha: Karolinum 2020
  • Andrew Michael Hurley, Hladový lán, Praha: Argo 2021.
  • Pierre Klossowski (společně s Martinem Pokorným), Nietzsche a bludný kruh, Praha: Karolinum 2021.

Reference

  1. ↑ Nagy, Ladislav, 1974, Odborná knihovna ČNB. katalog.cnb.cz [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ladislav Nagy. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠÍMOVÁ, Kateřina. Host Deníku: Pokud překladatel není vidět, je to v pořádku. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-12-13 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d NĚMEC, Jan. Nepotřebujeme spravedlivé umění. Časopis Host [online]. Spolek přátel časopisu Host & Host — vydavatelství, s. r. o., červen 2021 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ NIMRICHTROVÁ, Kateřina. V Chrboníně se nekrade a pracuje. Táborský deník. 2011-08-28. Dostupné online [cit. 2022-02-14]. 
  6. ↑ Edice / Limes - Karolinum. karolinum.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ RYLICH, Jan. První ročník festivalu TABOOK oživil centrum Tábora. Ikaros [online]. 2012-11-06 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Partneři festivalu | Tabook. www.tabook.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výroční zpráva za rok 2015 [online]. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, leden 2016 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Ladislav Nagy. Deník N [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ladislav NAGY | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Dobrý překladatel musí být dobrý čtenář, říká laureát Magnesie Litery Ladislav Nagy [online]. 2020-10-09 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“