Ladislav Novák (sochař)
Ladislav Novák | |
---|---|
Narození | 17. března 1908 Kladno ![]() |
Úmrtí | 28. října 1994 (ve věku 86 let) Praha ![]() |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař, vysokoškolský učitel, malíř, učitel, grafik, umělecký pedagog a středoškolský učitel |
Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda ![]() zasloužilý umělec (1968) Čestné občanství města Kladna (1988) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |

Ladislav Novák (17. března 1908 Kladno Motyčín[1] — 28. října 1994 Praha) byl český sochař, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog, zasloužilý umělec. Autor mnoha soch ve veřejném prostoru, zejména v Kladně.
Život
Po ukončení obecné školy v Motyčíně (1914–1920) a měšťanské školy v Kladně (1920–1921) se vyučil malířem pokojů. V letech 1930–1931 studoval na Ukrajinské akademii v Praze, v letech 1932–1936 pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze studiem sochařství u Otakara Španiela. V letech 1936–1940 působil v rámci uměleckého sdružení Tvorba, v roce 1940 se stal členem Umělecké besedy. Po 2. světové válce byl krátce odborným asistentem prof. Karla Lidického na katedře sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, v letech 1964–1968 působil na Střední uměleckoprůmyslové škole (Škole uměleckých řemesel) v Brně. V roce 1968 nastoupil po Karlu Lidickém jako vedoucí na katedru sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, kde působil do roku 1972, kdy odešel do penze.[2][3]
Vedle monumentálních plastik pro veřejný prostor vytvářel drobnější sochařská díla, reliéfy, pamětní desky, ale zabýval se i malbou, kresbou a grafikou. Zemřel po krátké těžké nemoci v roce 1994, pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze.[2]
Ocenění
- 9. 5. 1953 Laureát státní ceny Klementa Gottwalda
II. stupně za výjimečný sochařský počin
- 1. 5. 1968 titul zasloužilý umělec
- 17. 3. 1988 Čestné občanství města Kladna[4]
Dílo
- 1954: bronzové Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem (z roku 1854) v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše
- pískovcový pomník Obětem fašizmu před školou Na Amálce symbolizuje utrpení lidických žen a padlé bojovníky ilegálního hnutí na Kladensku, odhalený 22. září 1960, žena a umírající spoutaný muž v nadživotní velikosti, pískovcové sochy na žulovém podstavci obklopuje osm kamenů se jmény koncentračních táborů, s Jaroslavem Perglem.
- pamětní deska spisovatelky Marie Majerové
- pamětní deska Antonína Janouška
- Kročehlavská sídliště zdobí řada domovních znamení
- díla na přehradě Orlík
- alegorická kompozice Vznik elektrické energie
- Tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (sádra, úprava povrchu imituje patinovaný bronz, sokl z umělého kamene)[5]
- kolem 1960: Tři grácie / Mládí, zdraví, krása (mramor) v poděbradském lázeňském parku před hotelem Zámeček
- výzdoba průčelí podolské vodárny v Praze, kde dvě ženské postavy představují řeky Vltavu a Otavu
- plastika Mateřství ve Skopji
Výstavy
- 2024 Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy), Středočeská vědecká knihovna v Kladně (výstava u příležitosti 30. výročí úmrtí představila kontext vzniku jeho děl pro kladenský veřejný prostor, včetně nikdy nevystavovaných skic a plánů ze sbírky Jaroslava Pergla)[6]
- 2011 Sochy, obrazy a grafiky Ladislava Nováka, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích
- 1987 Ladislav Novák – sochy, obrazy, kresby, kladenský zámek (bilanční výstava uspořádaná Okresním museem Kladno a podnikovým výborem SSM POLDI – SONP BSP, atelier závodu 10 POLDI SONP Kladno)[2]
- 1976 Ladislav Novák – plastiky a kresby, galerie Díla ČFVU Zlatá lilie, Praha (výstava interiérových plastik, reliéfů a kreseb)[7]
Galerie
- mramorová socha Tři grácie před lázeňským Hotelem Zámeček v Poděbradech
- tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (cca 1960)
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0socha Vltavy na průčelí podolské vodárny
- Váňův kámen, detail bronzových postav sousoší
- Pomník obětem 2. světové války v Kladně u Amálky, pískovec na žule
- pamětní deska s reliéfním portrétem Marie Majerové v kladenských Kročehlavech
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno
- ↑ a b c NĚMEC, Alexandr. Kladenská díla Ladislava Nováka. 1. vyd. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024. 65 s. ISBN 978-80-85191-61-5.
- ↑ FIŠER Marcel: socharstvi.info (9/2013)
- ↑ Mestokladno.cz: Čestné občanství Novák
- ↑ Idnes.cz/plzen: Nejbizarnější sochou kraje jsou vepříci, řekli čtenáři v anketě (3/2013)
- ↑ VÝSTAVA | Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy). Středočeská knihovna [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ OPAT, Antonín E. Z tvorby našeho rodáka. Kladenská záře. 1976-05-05, roč. XXVI, čís. 18, s. 5.
Literatura
- NĚMEC, Alexandr. Kladenská díla Ladislava Nováka. 1. vyd. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2024. 65 s. ISBN 978-80-85191-61-5.
- VYKOUK, Jaroslav. Skulptury v Kladně. 1. vyd. Kladno: Magistrát města Kladna, 2003. 71 s. ISBN 80-239-3531-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Novák na Wikimedia Commons
- Ladislav Novák v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Ladislav Novák v informačním systému abART
- Ladislav Novák v informačním systému Socharstvi.info
- Ladislav Novák v informačním systému Sochy a města
- Ladislav Novák v informačním systému Vetřelci a volavky
- Mestokladno.cz: Ladislav Novák Archivováno 30. 5. 2019 na Wayback Machine.
- Sládečkovo Vlastivědné Muzeum v Kladně: Sochař Ladislav Novák (Zdeněk Kuchyňka, 2011)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Statni cena KG, stužka
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Památník Váňv kámen v Kladně poblíž gymnázia
Autor: Zelenymuzik, Licence: CC BY-SA 4.0
pamětní deska Marie Majerové na dome čp. 207 v ulici M. Majerové v Kladně, kde prožila mládí
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Podolí. Podolská vodárna, jižní průčelí, sochy.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Vestibul železniční stanice Plzeň hlavní nádraží, sádrová socha taviče od Ladislava Nováka
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha "Mládí, zdraví, krása" umístěná před Hotelem Zámeček.
Kladno. Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka.