Ladislav Pavelka

Ladislav Pavelka (21. dubna 1900, Lanškroun – ???) byl český římskokatolický kněz, středoškolský učitel a druhý ředitel ministranského spolku Legio angelica, politický vězeň za nacistické okupace i za komunistického režimu.

Působil nejprve jako učitel na gymnáziu v Praze na Smíchově, avšak pro neshody s jeho ředitelem byl přeložen na Podkarpatskou Rus. Rozhodl se proto své dosavadní povolání opustit, vystudoval teologii a 16. června 1935 přijal kněžské svěcení. Nedlouho poté se vrátil na své dřívější působiště jako katecheta. Po jistou dobu byl také kaplanem v Cerhovicích a v pražské katedrále sv. Víta.

V září 1937 byl jmenován ředitelem Legio angelica. Po rozpuštění Junáka ještě v létě 1941 vedl skautský tábor v Radětickém mlýně u Bechyně, který byl oficiálně přihlášen jako výpomoc při žních. Za to byl po prázdninách zatčen a odsouzen k dvouapůlletému trestu odnětí svobody, který si odpykal v Bayreuthu. Když skončila druhá světová válka, opět pokračoval v předchozí činnosti, avšak po únoru 1948 byl opět zatčen. V 50. a 60. letech 20. století byl duchovním správcem pro československé emigranty ve Francii (v Paříži) a Švýcarsku.