Ladislav Plšek
Ladislav Plšek | |
---|---|
Narození | 27. března 1925 Horní Lideč Československo |
Úmrtí | 11. listopadu 1952 (ve věku 27 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ladislav Plšek (27. března 1925[1] Horní Lideč – 11. listopadu 1952 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.[2]
Životopis
Narodil se v roce 1925 v Horní Lidči.[3] Pocházel z chudé rodiny, měl několik sourozenců. Po studiu pracoval v zemědělství a během svého života byl několikrát trestán za drobné trestné činy.[4]
Po únoru 1948
V roce 1948 nastoupil povinnou vojenskou službu. Poté měl spolu s pěti dalšími spolupracovníky připravovat útěk přes hranice. V roce 1949 byl ovšem zatčen a v květnu 1950 za trestné činy velezrady, vyzvědačství a neoprávněné opuštění republiky odsouzen k třináctiletému trestu odnětí svobody. Nejprve byl umístěn ve Věznici na Borech. Poté byl, zřejmě v létě 1951, převezen do pracovního tábora.[4]
V říjnu 1951 se spolu s dalšími deseti vězni pokusil z pracovního tábora uprchnout.[5] To se jim sice podařilo, nicméně během útěku smrtelně zranili jednoho dozorce. Někteří uprchlí vězni poté byli na útěku postupně zastřeleni. Plšek byl ovšem, stejně jako Boris Volek, Karel Kukal a Zdeněk Štich, na útěku dopaden.[6][7] Poté, co strávil noc v úkrytu v lese, se totiž z neznámého důvodu rozhodl jít zpět směrem k pracovnímu táboru.[8] Poté se vzdal policejní hlídce.[9] V březnu 1952 byl poté v politickém procesu konaném v Jáchymově za trestné činy velezrady, vyzvědačství a vraždy odsouzen k trestu smrti.[4] V květnu 1952 neuspěl s odvoláním a udělena nebyla ani prezidentská milost. Popraven byl v listopadu 1952.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Ladislav Plšek. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c BÁRTÍK, František. VĚZNI Z URANOVÝCH OBLASTÍ ODSOUZENÍ K TRESTU SMRTI. publikace.nm.cz. Dostupné online.
- ↑ cokolivokoli.cz - Pomník obětí komunismu na hřbitově u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově. cokolivokoli.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Muž, který nebyl | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-11-07 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Příběhy 20. století: Nechtěl jsem, aby mě chytili živého | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2021-10-13 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Nechtěl jsem, aby mě chytili živého. Příběh Karla Kukala, Zdeňka Šticha a uprchlíků z šachty č. 14. Plus [online]. 2021-10-10 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Vojenská pietní místa v Praze 8 ( strana 4 ). SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“