Ladislav Rott
Ladislav Rott | |
---|---|
Ladislav Rott v roce 1897 (busta Bohumila Vlčka) | |
Narození | 5. června 1851 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. června 1906 (ve věku 55 let) Bad Ischl Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | podnikatel |
Děti | Vladimír Jiří Rott Ladislav Vincenc Rott |
Rodiče | Vincenc Josef Rott |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Vincenc Josef |
---|---|
matka | Marie, roz. Eckhartová |
žena | Karolina, roz. Klecandová |
dcera | Julia Maria |
syn | Ladislav Vincenc |
dcera | Jiřina Markéta |
syn | Vladimír Jiří |
dcera | Jitka Anežka |
dcera | Andrea Alžběta Jiřina |
Ladislav Rott (5. června 1851 v Praze[2] – 27. června 1906 v Bad Ischlu[3]), pražský obchodník, byl jedním ze synů a osmi dětí Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze (1840).
Život
Mládí
Ladislav se vyučil se v otcově firmě, vystudoval Skřivanovu obchodní školu. Vedle češtiny a němčiny mluvil francouzsky, rusky, o něco později se naučil anglicky.
V sedmnácti letech šel na výměnu do Petrohradu, pak k obchodním partnerům do Paříže, a odtamtud jako obchodní cestující do Egypta. Zažil ještě obležení Paříže po bitvě u Sedanu (1871), aby se ve dvaceti letech vrátil do Prahy, kde s bratrem Juliem (1845–76) k 1. lednu 1872 převzali obchod. Ve společně započatém rozšíření firmy – jak zejména její činnosti, tak i stavebním – pokračoval po Juliově smrti Ladislav.
- Julius Rott 1845-1876 za mládí
- Ladislav Rott 1851-1906 za mládí
Podnikání
Prosperující obchod Ladislavovi umožnil postupné přikupování nemovitostí sousedících s jeho domem na Malém náměstí a jejich rozsáhlé přestavbě v polovině 80. let 19. století. V letech 1896–1897 pak došlo i k nákladné rekonstrukci původního domu č. p. 142 na Malém náměstí (tzv. Rottův dům) a k zadání fresek Mikoláši Alšovi, provedených jeho spolupracovníky Arnoštem Hofbauerem a Ladislavem Novákem.
Rostoucí velkoobchod s sebou nesl i rozšiřování obsáhlých katalogů „Česko-německých ceníků nástrojů a potřeb pro veškerá řemesla“, vedle zaběhlých německých bylo nutno hledat nové české pojmy.
- ceníky firmy V. J. Rott, z let 1843–76 a...
- ...1877–98, z publikací k výročím firmy
Manželka Karolínou (Karla), roz. Klecandová (1856–1904, sňatek byl uzavřen 15. 1. 1876) spolupracovala v obchodě, vedla domácnost a organizovala společenskou část rodinného života. V roce 1896 zavedla „čtvrtky u Rottů“, kde se scházeli čeští umělci, žurnalisté, politici a také obchodní přátelé z Anglie, Francie, Německa, Švédska a samozřejmě Rakouska, které tehdy patřilo k domácím zemím.
S manželkou Karlou měl pět dětí, tři dcery a dva syny – Julia Maria (*1877), Ladislav Vincenc (*1881), Jiřina Markéta (*1883), Vladimír Jiří (*1885) a Jitka Anežka (*1887). S druhou ženou Andrée (Andrea Melanie), roz. Polákovou z Vídně, dceru Andrée (*1906, Andrea Alžběta Jiřina). Mladší ze synů, Vladimír Jiří (1885–1965), jako poslední v Československu podnikatelsky činný člen této jedné ze známých pražských rodin,[4] uprchl se svou ženou těsně po komunistickém puči v únoru 1948.
Po smrti manželky Karly se Ladislav podruhé oženil s o mnoho mladší vídeňskou kupeckou dcerou Andrée Polákovou. Na jaře 1906 se jim narodila dcera Andrée (Andrea Alžběta Jiřina). Ale již 27. června téhož roku Ladislav náhle zemřel na Jainzenbergu u Bad Ischlu.
Rod Rottů podporoval vznikající českou kulturu. Ladislav také podstatně přispěl na obnovení Národního divadla po požáru (v roce 1881, znovu otevřeno 1883). Spolu s bratrem Juliem pokračovali v tradici zahájené otcem Vincencem Josefem.
- hlediště po požáru, pohled z jeviště
- Národní divadlo v Praze
Úmrtí
Ladislav Rott zemřel 27. června 1906 v Bad Ischlu a byl pochován ve výstavní rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Secesní hrobku se sochařskou výzdobou a kovovými odlitky vytvořil známý pražský sochař Vilém Amort, který se na tvorbu náhrobků zaměřoval.
Po smrti
Po Ladislavově smrti 1906 se řízení firmy ujali jeho dva synové Ladislav a Vladimír Rottovi spolu s nejstarší sestrou Julií provdanou Veselou jako tichou společnicí, přičemž vdova Andrée Rottová a sestry vyjma Julie měly být vyplaceny, což podnik zadlužilo podle vzpomínky Vladimíra Rotta o téměř milion zlatých rakouských korun. Do podobné situace pak byl podnik znovu postaven po náhlé smrti Ladislava mladšího (Ladislav Vincenc) roku 1927, shodou okolností opět v Bad Ischlu, kdy bylo potřeba vyplatit jeho ženu Julii a dceru Ludmilu.
Po listopadu 1989 se jméno Ladislava Rotta objevilo v českých mediích v souvislosti s jeho návrhem stavby podzemní dráhy v Praze, podaným v létě 1898 Městské radě královského hlavního města Prahy.
Rottovy domy včetně hlavního se sgrafity Mikoláše Alše jsou, podle Vladimíra J. Rotta (*1950), který si stěžuje na jejich druhý „lup“ v roce 1993,[5] neoprávněně pronajímány. Roku 1993 národní podnik „železářství U Rotta“ přešel do rukou jeho bývalého ředitele a společníků a to, podle údajů Vladimíra J. Rotta (*1950),[5] neoprávněně.
- Poznámka: S Karolínou Světlou a Sofií Podlipskou měl Ladislavův otec Vincenc, po meči, společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Rottovský rodokmen, s. 86/87 v publikaci Kronika Rynečku na Starém městě Pražském, Zdeňka Fröhlichová, V. J. Rott, Praha 1940
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Bad Ischl v Horním Rakousku
- ↑ Arnold Dreyblatt: Who is Who in Central & East Europe 1933, kopie na vjrott.com
- ↑ a b Historie firmy – Firma V J Rott, Malé náměstí, Praha 1 Staré Město, článek Vladimíra J. Rotta (*1950)
- Archiv hlavního města Prahy, Rodinný archiv Rottových, NAD 1241.
- Sto let české práce železářského závodu V. J. Rott a. s. v Praze, na Malém náměstí staroměstském, 1. 11. 1840 – 1. 11. 1940, Praha s. d. /1940/.
- Jozef Miškovský, 1630–1930: Rodinná kronika Rottovská, Praha – Bratislava 1930.
- Zdeňka Fröhlichová, Kronika Rynečku na Starém Městě pražském, Praha 1940.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Rott na Wikimedia Commons
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Rott, Ladislav *1851
- Historie firmy – přehled, na serveru vjrott.com
- Hotel Rott Archivováno 5. 8. 2021 na Wayback Machine.
- heslo Rott, Ladislav. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1904. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXI. S. 1011.
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Vladimir Rott (vjrott.com), uvolněno pod licencí CC 4.0, Licence: CC BY-SA 4.0
Ladislav Rott (1850-1906) v roce 1897, busta Bohumila Vlčka (výřez fotografie)
Autor: Vladimír Rott (vjrott.com), uvolněno pod licencí CC 4.0, Licence: CC BY-SA 4.0
podpis Ladislava Rotta (1850–1906)
Autor: Lynx1211, Licence: CC BY-SA 4.0
Historická budova Národního divadla po kompletní rekonstrukci fasády a rekonstrukci technologických tunelů.
Autor: scany reprodukcí z rodinných publikací V. J. Rott, uvolněné Vladimírem Rottem (vjrott.com), licence 4.0 CC, Licence: CC BY-SA 4.0
Ladislav Rott 1851-1905 za mládí
Autor: scany reprodukcí z rodinných publikací V. J. Rott, uvolněné Vladimírem Rottem (vjrott.com), licence 4.0 CC, Licence: CC BY-SA 4.0
Julius Rott 1845-1876 za mládí
Autor: scany německo-českých a česko-německých ceníků (katalogů) firmy V. J. Rott z 19. století, Vladimír Rott, licence CC 4.0 (pokud vůbec nutná), Licence: CC BY-SA 4.0
ceníky firmy V J Rott, fotografie z publikace ke 100. výročí – II
Pohled do interiéru Národní divadla po požáru v roce 1881
Autor: scany německo-českých a česko-německých ceníků (katalogů) firmy V. J. Rott z 19. století, Vladimír Rott, licence CC 4.0 (pokud vůbec nutná), Licence: CC BY-SA 4.0
ceníky firmy V J Rott, fotografie z publikace ke 100. výročí – I