Ladislav Velen ze Žerotína

Ladislav Velen ze Žerotína
Ladislav Velen ze Žerotína
Ladislav Velen ze Žerotína
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1619 – 1621
PanovníkFridrich Falcký, Ferdinand II.
PředchůdceLadislav IV. Popel z Lobkowicz
NástupceLadislav IV. Popel z Lobkowicz
Přísedící moravského zemského soudu
Ve funkci:
1612 – 1619
PanovníkMatyáš
Olomoucký krajský hejtman
Ve funkci:
1609 – 1612
PanovníkMatyáš

Narození7. prosince 1579
Břeclav
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. dubna 1638 (ve věku 58 let)
Poznaň
PolskoPolsko Polsko
Náboženstvíbratrské
CommonsLadislav Velen ze Žerotína
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ladislav Velen ze Žerotína s manželkou Bohunkou rozenou z Kunovic

Ladislav Velen ze Žerotína (7. prosince 1579, Břeclav3. dubna 1638, Poznaň, Polsko) byl moravský šlechtic z břeclavské větve pánů ze Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě, moravský zemský hejtman během povstání proti Ferdinandovi II., komoří a rada českého krále Fridricha Falckého a pobělohorský emigrant. Později se stal radou a vojenským komisařem dánského krále a vojenským velitelem Opavy. Někdy je psán také jako Ladislav Velen ze Žerotína na Břeclavi.

Život

Manželství

Ladislav Velen byl syn Jana ze Žerotína na Břeclavi († 1592) a jeho ženy Kunhuty, řečené Kunka, Černohorská z Boskovic (1538 – 23. září 1590), dcery Ladislava Velena Černohorského z Boskovic († 1551) a Bohunky z Lipé. Kunka měla dvě sestry - Marii Annu a Johanku, dva bratry - Jana a Václava.

Byl třikrát ženat:

První manželka byla Kunka z Kunovic (15821614), se kterou měl syna Bartoloměje († 1644).

Druhá manželka byla Eliška Alžběta z Thurnu († 1622, Ruda nad Moravou). Dcera Martina Thurna († 1611) a Anny. Měla tři sourozence - Magdalenu († 3. duben 1617), Jana Viléma († 1620), Jindřicha Václava († 1642). Také to byla neteř Jindřicha Matyáše Thurna (15671640)

Třetí manželkou byla Anna Maximiliana z Oppersdorffu (1587, Kosel, Německo1657, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). Dcera Viléma z Oppersdorffu (1554, Brzeg, Polsko – 4. květen 1598, Praha) a Zuzany z Hardeka. Měla sestru Voršilu Žofii (1589, Kosel, Německo – 4. prosinec 1649, Frankenštejn, Polsko). Jejím prvním manželem byl Petr II. ze Švamberka (1581 – 24. září 1620, Praha). Z prvního manželství měla dceru - Marii Kateřinu (* 23. únor 16211664), Jana Viléma pohrobka (* únor 1630, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). V druhém manželství se ji narodili tito potomci: Jiří Vilém (* 26. březen 1638, Lipsko), Anna Dorota (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Zuzana Alžběta (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jiří Bedřich (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jan Erazim (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Anna Žofie (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko).

Vzdělávání

Po brzké smrti rodičů zdědil rozsáhlý, avšak hodně zadlužený majetek – panství Břeclav, Rudu nad Moravou, Zábřeh, Moravskou Třebovou, zámek Tatenice, tvrz v Nemili u Zábřeha. Poručníky, mezi nimiž byl i Opavan Amand Polan z Polansdorfu, byl veden k reformovanému humanismu, čemuž odpovídaly i jeho studijní cesty po Evropě. Během kavalírské cesty studoval na univerzitáchBasileji, Ženevě, Heidelbergu, Padově a Štrasburku.

Po ukončení studií se přiblížil Jednotě bratrské, ale není doloženo, že by se stal jejím členem. Ujal se také správy vlastního majetku, brzy se zbavil dluhů a svá panství dále zvětšoval. Patřil mezi nejbohatší šlechtice předbělohorské Moravy.

Majetek

Ladislav Velen ze Žerotína byl významným stavebníkem a objednavatelem literárních a výtvarných uměleckých děl. Jeho nejvýznamnějšími stavebními počiny je manýristická architekturazámku v Moravské Třebové (asi 1611–1615) a loveckého zámečku v Tatenici (1606). Financoval také sakrální stavby, např. špitální kostelík (1598) a kostel na Křížovém Vrchu v Moravské Třebové. V jeho službách působil lékař a autor alchymistického spisu o přípravě tekutého zlata Marcus Eugenius Bonacina a podpořil též vydání dalších děl s alchymistickou tematikou. Projekt Žerotínovy rezidence v Moravské Třebové zhotovil císařský dvorní architekt a stavitel Giovanni Maria Filippi. Výzdoba zahrnovala bohatou sochařskou dekoraci nádvoří vytvořenou rukama dvou anonymních sochařů, působili zde brněnský kameník Abbondio Olivier Salis, Lorenz Paris a sochař Hans Gatscha z Ivančic. Kromě nich ve městě žili i další, většinou vlašští řemeslníci.Stavbu moravskotřebovského zámku například vedl Giovanni Motalla.

Politika

Mezi lety 1609 a 1612 byl olomouckým krajským hejtmanem, od 1612 byl přísedícím moravského zemského soudu a tento úřad vykonával až do roku 1619.

moravském sněmu patřil k radikálnímu křídlu nekatolíků. V roce 1616 uzavřel sňatek s neteří Jindřicha Matyáše Thurna, radikálního vůdce opoziceČechách.

Po vypuknutí stavovského povstáníČechách prosazoval připojení Moravy ke konfederaci. V květnu 1619 velel jezdectvu, které táhlo na Vídeň. Dne 5. srpna porazil početně silnější rakouské vojskobitvě u Dolních Věstonic. Dne 7. srpna 1619 byl zvolen moravským zemským hejtmanem.

V únoru 1620 zavítal do Brna nový český král Fridrich Falcký, který potvrdil Žerotína v jeho úřadě a později ho jmenoval svým poradcem, komořím a dokonce se stal kmotrem jeho syna.

Období exilu

Po bitvě na Bílé hoře Žerotín prosil o milost, ale marně. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. V emigraci se připojil k odpůrcům Habsburků. Roku 1621 se pokusil spolu s vojskem Jana Jiřího Krnovského dobýt zpět Opavu, která byla v držení Karla z Lichtenštejna. Po dalších prohrách se odebral do Uher a později ke dvoru Fridricha Falckého do Haagu.

Roku 1626, v době třicetileté války, bojoval ve jménu dánského krále Kristiána IV. Dánského po boku velitele koaličních armád Petra Arnošta Mansfelda a podílel se na okupaci Slezska, včetně Opavska. Roku 1634 byl jmenován vrchním velitelem švédského okupačního vojska ve Slezsku. Po porážce Švédů ustoupil do Poznaně, kde pak také zemřel.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Velen von Zerotein na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Literatura

  • BALCÁREK, Pavel. Ve víru třicetileté války : politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice: Veduta, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86829-61-6. 
  • HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1930. Historický klub
  • HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1929.  in Český časopis historický XXXV.
  • PEKAŘ, Augustin. Žerotínský lev. Brno: [s.n.], 1934. 
  • ŘÍHOVÁ, Vladislava. Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. 173 s. ISBN 978-80-7395-453-6. 

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Moravská orlice s klenotem.jpg
Autor: Odis, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický znak Moravského markrabství
Ladislav Velen ze Žerotína s manželkou Bohunkou, 2.jpg
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 4.0
Ladislav Velen ze Žerotína (1579 - 1638) s manželkou Bohunkou rozenou z Kunovic (1582–1614), nádvoří zámku v Moravské Třebové, detail
Ladislav Velen ze Žerotína.jpg
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 4.0
Ladislav Velen ze Žerotína (1579 - 1638), zámek Moravská Třebová