Ladislav Votruba

prof. Ing. Dr. Ladislav Votruba, DrSc.
Narození6. května 1914
Radlice u Prahy, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. října 2002 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníhydrotechnik, vodohospodář
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Votruba (6. května 1914 Radlice u Prahy1. října 2002 Praha), byl český stavební inženýr-vodohospodář, vyučující na ČVUT, Stavební fakultě, katedře hydrotechniky.[1]

Život

Na Stavební fakultě ČVUT působil plných padesát roků. Po vynikajícím absolutoriu Vysoké školy inženýrského stavitelství při ČVUT působil na Ústavu vodních nádrží a využití vodní energie. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 za protektorátu pak na stavbě přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Po skončení 2. světové války pokračoval na ČVUT v Praze v pedagogické a organizátorské práci i ve výzkumu. Zaměřoval se na řadu oblastí vodohospodářské a hydrologické vědy a inženýrských staveb. Byl ženatý.

Na Fakultě inženýrského stavitelství (později přej. Fakultě stavební) byl v několika funkčních obdobích děkanem, popř. proděkanem Stavební fakulty pro vodní stavby a vodní hospodářství a členem vědeckých rad rektorátu ČVUT. V sedmdesátých letech byl vedoucím Katedry hydrotechniky Stavební fakulty ČVUT v Praze.

Vědecká a pedagogická činnost

Po dlouhá léta své pedagogické činnosti přednášel řadu profilových předmětů zaměřených na vodní stavby, soustavy a přehradní komplexy, z nichž mnohé vůbec jako první koncipoval a prosadil jejich zavedení do vědy a školství. Jeho výukou prošlo mnoho vědeckých pracovníků. Podílel se na práci Komise pro vodní hospodářství ČSAV. Hydrologické a vodohospodářské vědě přispěl zejména aplikací pravděpodobnostních metod a teorií spolehlivosti na vodohospodářská řešení, systémovým přístupem k vodohospodářským soustavám, teorií teplotního a ledového režimu na hydrotechnických dílech. V oboru hydrotechnických staveb se nejprve zabýval využitím vodní energie a vodními elektrárnami, ale později věnoval svůj zájem postupně otázkám nádrží a přehrad, ať již šlo o vodohospodářská řešení, betonové či sypané přehrady, moderní technologie a materiály pro výstavbu přehrad, odkaliště, technicko-bezpečnostní dohled na vodních dílech, zimní provoz vodních toků a vodních děl a další.

Mezinárodní působení

Stal se předsedou Československého přehradního výboru (později byl zvolen čestným předsedou Českého přehradního výboru) a v 70. letech 20. století byl zvolen viceprezidentem prestižní Mezinárodní přehradní komise. Mezinárodní věhlas získal mimo jiné účastí na expertizách po katastrofě vodního díla Vajont v Itálii v šedesátých letech.

V Československu založil úspěšnou tradici odborných konferencí s mezinárodní účastí, tzv. Přehradních dnů. V poslední době se pak zvláště intenzivně věnoval dějinám vědy a techniky se zaměřením na obory vodního hospodářství a vodního stavitelství a environmentálním otázkám vodního hospodářství a vodohospodářské výstavby.

Publikační činnost

Po 2. světové válce se spolupodílel na sepsání Rusko-českého stavebního slovníku,[2] sestavil s T. Kohoutem Rejstřík časopisů Vodní hospodářství a Voda za léta 1951 až 1962.[3] Je autorem, popř. spoluautorem mnoha učebnic, monografií a dalších knižních publikací, které patří ke stěžejním dílům české odborné vodohospodářské, zejména hydrotechnické literatury, které našly velkou odezvu i v cizině, některé byly přeloženy do angličtiny či ruštiny, např. Hospodaření s vodou v nádržích,[4] Vodohospodářské soustavy,[5] Spolehlivost vodohospodářských děl.[6]

Přínos vědě

Přínos Ladislava Votruby v oblasti pravděpodobnostních metod řešení nádrží spočívá zejména v aplikaci teorie pravděpodobnosti, náhodných jevů a teorie spolehlivosti, hluboké analýze zabezpečenosti při řešeních přehradních nádrží, v rozpracování některých metod generování syntetických průtokových řad (např. Svanidzeho metody fragmentů), v rozvinutí řešení různých funkcí nádrží a jejich vzájemných vztahů. Tím položil základy pravděpodobnostních koncepcí řešení vodohospodářských problémů, které dnes patří k základním a samozřejmým metodickým přístupům ve vodním hospodářství. Prosadil se spolupracovníky řešení vodohospodářských soustav v rámci tehdejšího státního plánu základního výzkumu (1976–1990), což umožnilo státní finanční podporu pro Stavební fakultu, směr Vodní stavby a vodní hospodářství ČVUT, možnost zahraničních cest některým vyučujícím a účast na výzkumu v zahraničí a přísun informací z mnoha podniků v Československu, odbornou spoluúčast vodohospodářských kateder ČVUT při aplikaci výzkumných řešení do praxe.

Otázky zabezpečenosti vodohospodářských soustav při vodohospodářských řešeních rozšířil o aplikaci teorií spolehlivosti na technické prvky a změny stavů s teplotou a v čase v komplexu širokého geograficky ohraničeného prostoru. Zabýval se vodohospodářskou prognostikou, aplikoval v ní matematické metody a postupy, s parametry času a teploty. Vycházel z praktických problémů teplotního a zimního režimu vodních toků, nádrží a vodních děl, např. zimního režimu vodních elektráren, ledového režimu přiváděčů a potrubí a výzkumu ledové zácpy a nápěchů.

Přispíval ke sblížení stanovisek techniků, vodohospodářů a ekologů, např. jako iniciátor a účastník konferencí Voda pro příští generace (2000, 2001), publikací Vztahy mezi vodním hospodářstvím a přírodou v České republice,[7] knihou Rozvíjení tvůrčí činnosti techniků.[8] Významně přispěl do rozměrné encyklopedie Technické památky České republiky.[9]

Celé jeho životní dílo v oblasti vědy zaměřené na vodní stavby, vlivy klimatu a hospodaření s vodou je výsledkem obdivuhodné píle, houževnatosti. Dle názoru profesora Nacházela a A. Patery byl nestorem dalších generací českých[10] vodohospodářů. Na jeho práce odkazuje například profesor Miloš Starý VUTB v knize Hydrologie.[11] Někteří relativní malou početnost jiných odborných publikací od jiných autorů v této oblasti přičítají vnější politické situaci, že jeho dílo spadá do poválečné doby a doby normalizace, kdy na ČVUT i jiných vysokých školách byli někteří vyučující zvýhodňováni a jiní diskriminováni, tvůrčí činnost a publikační práva nebyla fakticky svobodná, byla cenzurována podle rozhodnutí politického grémia KSČ.

Reference

  1. Ladislav Votruba, DrSc. (1914-2002), autor Vojtěch Broža a kol ČVUT ke 100.výročí nar. L.Votruby, rozsah 44 stran s foto
  2. Rusko-český stavební slovník, autoři Votruba Ladislav; Hübsch Boris; editovaný Strnadem Janem, 1. vyd. SNTL 1958. 626, Edice- Řada theoretické literatury
  3. Rejstřík časopisů Vodní hospodářství a Voda za léta 1951 až 1962, autoři Ladislav Votruba a Tomáš Kohout se spolupracovníky: Státní nakladatelství technické literatury, 1963
  4. Hospodaření s vodou v nádržích, 1966, rozšířené vydání 1980, V. Broža, L. Votruba, anglicky 1989
  5. Vodohospodářské soustavy (1979, L. Votruba, K. Nacházel a kol. autorů, rusky 1984, anglicky 1988
  6. Spolehlivost vodohospodářských děl (1993, L. Votruba, J. Heřman a kol.)
  7. Vztahy mezi vodním hospodářstvím a přírodou v České republice, vyd. Povodí Vltavy a Česká matice technická, 1999
  8. Rozvíjení tvůrčí činnosti techniků (Academia, 2000)
  9. Technické památky České republiky (nakl. Libri, 1. díl: 2002)
  10. http://dlib.lib.cas.cz/6127/
  11. Hydrologie MO1 -Miloš Starý VUTB Brno

Literatura

  • Nejstarší přehrady doby předkřesťanské / Votruba Ladislav, MZe ČR 2002, ISBN 80-02-01479-0
  • Rozvíjení tvořivosti techniků / Ladislav Votruba, Praha Academia 2000, vyd. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Praha, Česká matice technická
  • Spolehlivost vodohospodářských děl / Ladislav Votruba, Jiří Heřman vyd. Praha : Brázda, 1993-rozsah 488 s.Edice Česká matice technická; roč. 99 (1993)
  • Water management in reservoirs / Ladislav Votruba, Vojtěch Broža vyd. Amsterdam : Elsevier, 1989
  • Analysis of water resource systems / Ladislav Votruba ; translation from the Czech by Z. Kos Amsterdam : Elsevier, 1988
  • Nádrže a vodohospodářské soustavy / Ladislav Votruba, Adolf Patera Knihy 1984 CVUT dotisk
  • Odkaliště / Ladislav Votruba Knihy ČVUT 1984 dotisk
  • Projektirovanije vodochozjajstvennych sistem / Ladislav Votruba, perevod s češskogo G.V. Ševa - Moskva : Strojizdat, 1984
  • Výchova studentů k tvůrčí práci se zřetelem k inženýrskému studiu / Ladislav Votruba, ČVUT 1984
  • Teplotní a zimní režim toků, nádrží a vodních děl / Ladislav Votruba, Adolf Patera ČVUT 1983
  • Hospodaření s vodou v nádržích / Ladislav Votruba, Vojtěch Broža ČVUT 1980
  • Vodohospodářské soustavy / Ladislav Votruba ČVUT 1979
  • Přehrady / Ladislav Votruba, Vojtěch Broža, Ivo Kazda ČVUT 1978, dotisk 1983
  • Úvod do vodohospodářského inženýrství / Ladislav Votruba ČVUT 1978
  • Vodohospodářské inženýrství / Ladislav Votruba ČVUT 1975
  • Základy teorie stochastických procesů a jejich aplikace ve vodním hospodářství / Ladislav Votruba, Knihy 1975 dotisk
  • Základy teorie stochastických procesů a jejich aplikace ve vodním hospodářství : příklad Votruba Ladislav, Knihy 1975 dotisk
  • Systémové inženýrství ve vodním hospodářství / Ladislav Votruba, Karel Nacházel, Adolf Votruba, Knihy 1974
  • Vodohospodářské řešení nádrží : A - doplňující stati : B - metodické návody / Ladislav Votruba, Vojtěch Broža Knihy 1974
  • Voda a inženýr / Ladislav Votruba Knihy 1969
  • Těsnění sypaných přehrad asfaltovými směsemi a cementovým betonem / Ladislav Votruba, Ivo Kazda ČVUT, stav.fak. 1967
  • Údolné nádrže a priehrady / Pavel Peter, Ladislav Votruba, Ladislav Mejzlík Knihy 1967
  • Hospodaření s vodou v nádržích / Ladislav Votruba, Vojtěch Broža Knihy 1966
  • Provoz a rekonstrukce vodních staveb / Stanislav Kratochvíl, Václav Paule, Ladislav Votruba Knihy 1965
  • Sborník z Přehradních dnů 1964 konaných ve dnech 15.-17. září 1964 v Košicích / Přehradní dny 1964 sborník publ ČSVTS.1965
  • Construction of the Orlík : hydro-electric scheme Ladislav Votruba, Kraus Alois, -Dam construction in Czechoslovakia vyd. Ministerstvo zemědělství, lesů a vody 1964
  • Rejstřík časopisů Vodní hospodářství a Voda za léta 1951 až 1962 / sestavili Ladislav Votruba a Tomáš Kohout se spolupracovníky, Seriály, vyd. 1963
  • Sborník z Přehradních dní 1962 konaných ve dnech 17. až 20. září 1962 v Praze - Přehradní dny 1962, vydáno Praha ČSVTS 1963 Československý přehradní výbor 205 stran
  • Úvod do studia na fakultě stavební / Studijní texty 4.vyd. Praha : SNTL 1961 ČVUT, stavební fakulta Praha, rozsah 308 stran
  • Úvod do studia stavebního inženýrství. 1, Obecná část / Ladislav Votruba, František Malý 3,vydání 1960 Praha : SNTL rozsah 222 stran
  • Rusko-český stavební slovník : určeno pro pracovníky stavebního průmyslu, architekty, vodohospodářské pracovníky a překladatele Votruba, Ladislav, Knihy 1958
  • Vodní inženýrství : hydrobiologie, nádrže, úpravy toků, jezy, vodní cesty, přehrady, využití vodní energie Ježdík Theodor, Votruba Ladislav Knihy 2.vydání Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1957 rozsah 287 s. Edice Učební texty vysokých škol
  • Naše velké vodní stavby socialismu / Ladislav Votruba Knihy 1954
  • Předmluva L.Votruby k českému vydání knihy Přehrady a jezy / I.M. Karpov, V.V. Fandějev ; z ruštiny přeložila Zdena Hájková Technicko-vědecké vydavatelství 1952, edice Malá knižnice sovětské techniky ,sv. 32-33
  • Kritické hloubky různých profilů = Kritičeskije glubiny različnych sečenij= Critical depths of various channels : přijato dne 6. července 1949 Votruba Ladislav, Vědecko-technické nakladatelství, edice Sborník vysoké školy inženýrského stavitelství; sv. 10

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“