Ladislava Kleňhová-Besserová

Ladislava Kleňhová-Besserová
Ladislava Kleňhová-Besserová
Ladislava Kleňhová-Besserová
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození27. června 1912
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1997 (ve věku 85 let)
Ledeč nad Sázavou
ČeskoČesko Česko
Profesepolitička
OceněníŘád Klementa Gottwalda řád kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislava Kleňhová-Besserová (27. června 1912[1][2] Benešov[3][4]21. července 1997 Ledeč nad Sázavou[5]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a ČSSR a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění na počátku normalizace.


Biografie

Vychodila střední školu.[4] Už v meziválečné době byla politicky aktivní. Působila jako funkcionářka československého Komsomolu.[6] V letech 1927–1934 byla členkou krajského výboru KSČ v Praze. Členkou KSČ se stala roku 1930. V období let 1932–1934 navštěvovala Leninskou stranickou školu v Moskvě. Po návratu působila v letech 1934–1937 jako krajská tajemnice strany v Praze, Hradci Králové a Olomouci. V letech 1937–1938 byla členkou Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4]

V politickém životě působila i po druhé světové válce. Zastávala četné stranické posty. VIII. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ji ve funkci potvrdil. Od dubna 1965 do června 1966 byla navíc členkou sekretariátu ÚV KSČ.[7]

Ve volbách roku 1948 byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha.[8] Mandát znovu získala ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-město),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11]

K roku 1954[12] i 1964 se uvádí jako tajemnice Ústředního výboru Národní fronty. V roce 1964 navíc i jako členka ÚV KSČ.[13] K roku 1968 se uvádí coby důchodkyně z obvodu Modřany.[2]

Po federalizaci Československa usedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Modřany). V parlamentu setrvala do konce volebního období, tedy do voleb roku 1971.[14]

Odkazy

Reference

  1. Ladislava Kleňhová-Besserová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  2. a b 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. 
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Benešov
  4. a b c LEWYTZKYJ, Borys - STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the Socialist Countries. [s.l.]: K. G. Saur Pub., 1978. Dostupné online. S. 63. (anglicky) 
  5. ŠTVERÁK, František: Schematismus k dějinám komunistické strany Československa (1921-1992). Základní informace o ústředních orgánech a biografické údaje o vedoucích představitelích strany. Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 8086712877. S. 362. 
  6. Portréty českých a slovenských osobností [online]. home.tiscali.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  7. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  12. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  13. Ustavující schůze nově zvoleného Národního shromáždění. Rudé právo. Červen 1964, roč. 44., čís. 174, s. 2. Dostupné online. 
  14. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ladislava Kleňhová-Besserová (1912-1997).jpg
Ladislava Kleňhová-Besserová (1912-1997), česká a československá politička
Cs2okg.png
Řád Klementa Gottwalda