Ladná
| Ladná | |
|---|---|
 pohled od severovýchodu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava (nepatrná část katastru náležela do roku 1920 k Dolním Rakousům) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°48′20″ s. š., 16°52′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 257 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,06 km²[2] |
| Katastrální území | Ladná |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| PSČ | 691 46 |
| Počet domů | 479 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Masarykova 119/60 691 46 Ladná info@obecladna.cz |
| Starostka | Renáta Priesterrathová |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Ladná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558443 |
| Kód části obce | 78875 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladná (německy Rampersdorf[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Název
Vesnice se na počátku své existence jmenovala Reinbrechtsdorf ("Reinbrechtova ves" - osobní jméno v základu zřejmě náleželo podivínskému rychtáři). Od roku 1547 je v němčině doložena podoba Landsdorf, která vznikla rozlišením trojího -r- na L- v první slabice a přikloněním začátku jména ke slovu Land ("země"). Z tohoto vznikla počeštěná podoba Lanštorf užívaná do druhé světové války. V první čtvrtině 18. století bylo v němčině zavedeno jméno Rampersdorf vycházející z podoby Remprechtsdorf užívané ve 14. století a vzniklé zkomolením původního jména. Po druhé světové válce bylo přijato nové české jméno Ladná opírající se podstatné jméno lado ("neobdělávaná země").[5]
Historie
První písemná zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf,[6] pochází z roku 1271 (de Reinprehstorf).[7][8] Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 633 | 699 | 765 | 939 | 1 037 | 1 062 | 1 179 | 1 124 | 1 272 | 1 297 | 1 307 | 1 227 | 1 228 | 1 218 | 1 181 |
| Počet domů | 112 | 119 | 134 | 167 | 194 | 204 | 285 | 316 | 331 | 352 | 371 | 413 | 418 | 444 | 479 |
Obecní správa
Mezi lety 1869–1976 Ladná byla obcí v okrese Hodonín (1869–1930) a později v okrese Břeclav. Od 1. srpna 1976 do 30. června 2006 patřila jako část města k Břeclavi a od 1. července 2006 je opět samostatnou obcí.[11]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.[12]
Doprava
Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. třídy:
- III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
- III/00222 do obce
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
- Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
- Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. století
- Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. století
Osobnosti
- Ondřej Michlovský (1868–1936), obecní starosta, zemský poslanec za agrární stranu
- Marek Šoška (*1998), český politik, právník a marketér
Společenský život
Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [13]
Ukázka místního nářečí
| „ | Jag bívali richtáři, tak jak to biṵo, ludé sa mezi sebú škorpili dicki, jag bívali volbi. Bívali veřejné. To bili tři strani; na tři kurije sa voliṵo: tí velicí sedláci, chaṵupňíci a třeťí hofeři. U nás bivali dicki dvje strany šohajofci a michlofčáci, keří mívali takovich kortešú a tich voličú zháňali fšelijakíma vípṵatkama za pivo za gořaṵku, za guláše a potom sa voliṵo. Tenkrát (1880) postavili tú raďňicu, f keréj je zasaďená paměťňí deska, kerá tam hṵásá, jak máme mezi sebú bit sforňí a laskaví, ale to sa ňigdi neplňiṵo. Kerá strana ve volbách vihráṵa, tak tá také druhú stranu utṵačovaṵa. já diš sem biṵ tag mṵadí, tak, sem to viďéṵ na vlasňí oči, jak sa to ďíṵo. [14] | “ |
Galerie
Kostel svatého Michaela archanděla
Kaple svatého Michala
Základní škola
Železniční zastávka
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 257.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 488–489.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 50, s. 66 [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 488.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 272.
- ↑ Udělené symboly – Ladná [online]. 2008-10-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155188946675661&id=224337820660
- ↑ SVĚRÁK, František. Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1966.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladná na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Ladná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka obce Ladná, Česko.
Červený list s bílou radlicí ostřím k hornímu okraji a hrotem k vlajícímu okraji, provázenou nahoře dvěma bílými pětilistými květy se žlutými středy, pod ní postavený bílý nůž - kosíř se žlutou rukojetí ostřím k žerďovému okraji, provázený dvěma žlutými vinnými hrozny, každý na bílém stonku s odvráceným listem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Ladná okres Břeclav, celek
Znak obce Ladná, Česko.
V červeném štítě doleva položená stříbrná radlice provázená nahoře dvěma stříbrnými květy se zlatými středy, pod ní doleva obrácený stříbrný vinařský nůž - kosíř se zlatou rukojetí, provázený dvěma zlatými vinnými hrozny, každý na stříbrném stonku s odvráceným listem.