Lagenandra
Lagenandra | |
---|---|
Lagenandra vejčitá (Lagenandra ovata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď | árónovité (Araceae) |
Rod | lagenandra (Lagenandra) Dalzell, 1852 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lagenandra[1] (Lagenandra) je rod jednoděložných rostlin z čeledi árónovité (Araceae). Jsou to tropické vodní a vlhkomilné rostliny, rozšířené v počtu 14 druhů na Srí Lance, v jižní a severovýchodní Indii a Bangladéši. Lagenandry jsou vytrvalé byliny s jednoduchými řapíkatými listy a květy v palici s toulcem.
Některé druhy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny nebo jsou využívány v tradiční medicíně či jako insekticid např. na vši.
Popis
Lagenandry jsou malé až středně velké vytrvalé byliny s tlustými a plazivými, řidčeji tenkými a šlahounovitými oddenky. Listy jsou kožovité, kopinaté, vejčité, eliptické až téměř čárkovité, řapíkaté. Řapík je dlouze pochvatý. Žilnatina je zpeřená, slabě diferencovaná, postranní žilky se u okraje čepele spojují do málo zřetelné sběrné žilky. Terciární žilky jsou souběžné s postranními, žilnatina vyšších řádů je příčně síťnatá. Toulec je tlustý, na vnější straně zelený až purpurový, palice je poměrně úzká. Mezi zónou samčích a samičích květů je úsek holého vřetene květenství bez květů. Květy jsou jednopohlavné a bezobalné. V samčích květech je zpravidla jen 1 krátká tyčinka, řidčeji 2. Semeník samičích květů obsahuje jedinou komůrku s 1 až 15 vajíčky. Plodem jsou bobule v palicovitém plodenství.[2]
Lagenandra vejčitá
Květenství lagenandry vejčité
Květenství Lagenandra toxicaria
Rozšíření
Rod zahrnuje 14 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Asii v oblasti Indického subkontinentu. Centrum druhové diverzity je na Srí Lance a v jižní Indii. Mimo tuto oblast se vyskytují pouze 2 druhy, Lagenandra undulata v Assamu a L. gomezii v Bangladéši.[3] Lagenandry nejčastěji rostou jako helofyty ve vlhkém prostředí, řidčeji jako rheofyty v tekoucí vodě.[2]
Ekologické interakce
Květy lagenander jsou opylovány mouchami.[4]
Taxonomie
Rod Lagenandra je v taxonomii čeledi Araceae řazen do podčeledi Aroideae, kde je společně s rodem Cryptocoryne součástí tribu Cryptocoryneae.
Druh, pěstovaný pod názvem Lagenandra dalzellii jako akvarijní rostlina, byl do rodu Lagenandra přeřazen v roce 1975 Karlem Ratajem v revizi rodu Cryptocoryne. Jméno bylo uveřejněno neplatně. V současné taxonomii je tento druh ztotožněn s druhem Cryptocoryne retrospiralis, který byl popsán C. S. Kunthem již v roce 1841. Do rodu lagenandra tedy nepatří.[5][6]
Obsahové látky a jedovatost
V některých knihách o akvarijních rostlinách je uvedeno, že druh Lagenandra toxicaria je jednou z nejjedovatějších známých rostlin.[7][8] Toto tvrzení je zjevný omyl. Oddenky daného druhu jsou využívány v tradiční indické medicíně a mají insekticidní působení. Byly v nich prokázány steroidy, flavonoidy, triterpenoidy, saponiny a fenolické sloučeniny. Nebyl zjištěn obsah alkaloidů ani glykosidů.[9][10]
Zástupci
- lagenandra Koenigova (Lagenandra koenigii)
- lagenandra kopinatá (Lagenandra lancifolia)
- lagenandra vejčitá (Lagenandra ovata)
- lagenandra vroubená (Lagenandra thwaitesii)[7]
Význam
Lagenandry jsou poměrně často pěstovány jako akvarijní rostliny a v paludáriích. Jsou podobné blízce příbuznému rodu kryptokoryna (Cryptocoryne), s nímž bývají občas zaměňovány.[11] Oddenky lagenandry vejčité jsou v Indii používány jako insekticid a v tradiční medicíně při léčení ledvinových a srdečních nemocí a otoků, šťáva slouží zevně na kožní choroby. Podobné využití má i druh Lagenandra toxicaria. Jako insekticid se používá zejména na vši.[10][9]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b MAYO, J.S.; BOGNER, J.; BOYCE, B.C. The genera of Araceae. Kew: The Trustees, 1997. ISBN 1-900347-22-9. (anglicky)
- ↑ SIVADASAN, M.; JALEEL, V. Abdul; THOMAS, Bobby. Lagenandra keralensis (Araceae), a remarkable new species from India. Botanical bulletin of Academia Sinica. 2001, čís. 42. Dostupné online.
- ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences: An addendum. Aroideana. 2011, čís. 34.
- ↑ JACOBSEN, Niels. The Cryptocoryne albida group of mainland Asia.. Miscellaneous Papers. 1980, čís. 19. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RATAJ, Karel; ZUKAL, Rudolf. Akvaristika začíná u rostlin. [s.l.]: Svépomoc, 1980.
- ↑ RATAJ, Karel; HOREMAN, Thomas J. Aquarium plants: their identification, cultivation and ecology.. New Jersey: .F.H. Publications, 1977. Dostupné online. ISBN 0-87666-455-9.
- ↑ a b SELVAKUMARI, P. Annie Sulochana. Malaysian Journal of Science. 2014, čís. 33(2).
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ KASSELMANN, Christel. Aquarium plants. Malabar, Florida: Krieger Publishing Company, 2003. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lagenandra na Wikimedia Commons
- Taxon Lagenandra ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Dinesh Valke from Thane, India, Licence: CC BY-SA 2.0
Araceae (aroid, or arum family) » Lagenandra ovata (L.) Thwaites
¿ lag-en-AN-druh ? -- from the Greek lagenos (flask) and andros (man) oh-VAY-tuh -- ovate in shape ... Dave's Botanary
commonly known as: Malayan sword • Kannada: ¿ ಕೋಮಣ ? ಗೆಡ್ಡೆ komana gedde, ನೀರ ಕೋವೆ neera kove • Malayalam: കരിന്പോള karinpeala • Marathi: वत्सनाभ vatsanabh
Native to: s-w India, Sri Lanka
References: EOL • ENVIS - FRLHT • Further Flowers of Sahyadri by Shrikant IngalhalikarAutor: Daderot, Licence: CC0
Botanical specimen in the Victoriahuset, Bergianska trädgården - Stockholm, Sweden.