Laik

Laik (z latinského laicus, původem z řeckého λαϊκός, „světský“) je obecně člověk neškolený v určitém oboru, neodborník (v protikladu k odborníkovi).[1]

Další významy:

Role laiků v církvi

V Rané prvotní církvi byly hranice mezi laiky a kněžími neostré. Žili podobným způsobem života (např. biskupové mohli mít rodinu); běžní věřící vykonávali činnosti, které jsou dnes zpravidla vymezeny kněžím. Postupem času docházelo k diferenciaci, vydělovala se vrstva kněží, která získávala větší podíl na řízení církve (tzv. klerikalizace) a lišila se i zvláštním způsobem života (např. povinným celibátem), zatímco laici se stávali v náboženské souvislosti víceméně pasivně vedenými věřícími.

Toto rozdělení dosáhlo vrcholu na konci středověku a bylo prudce odmítnuté reformací (např. přijímání kalicha pro laiky u husitů či radikální odmítnutí jakékoli hierarchie u velké části reformovaných církví). Za určitý viditelný bod obratu lze považovat Druhý vatikánský koncil a vydání Kodexu kanonického práva v roce 1983 – tyto události výrazně posílily roli laiků v církvi a omezily rozlišování mezi laiky-muži a laiky-ženami (jde však spíše o výrazné právní vyjádření dlouhodobějšího procesu).

Odkazy

Reference

  1. a b c Laik. In: PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997, s. 447. ISBN 80-200-0607-9. Přístup také z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=laik
  2. Laik. In: Iuridictum: encyklopedie o právu. Poslední editace 26. 9. 2008, 21:49 [cit. 23. 5. 2018]. Dostupné z: https://iuridictum.pecina.cz/w/Laik

Literatura

Související články

Externí odkazy