Lajat
Lajat | |
---|---|
![]() | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 32°58′10″ s. š., 36°27′19″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lajat [ladžat] (také Leja, al-Lajat) je rozsáhlé lávové pole o rozloze asi 900 km² v jižní Sýrii, asi 50 km jižně od Damašku.
Popis
Vyvýšená sopečná plošina s průměrnou výškou 600-700 m n. m. a s četnými vyhaslými sopkami (nejvyšší vrchol dosahuje výšky 1159 m n. m.) hraničí na západě s plošinou Hauran, na jihu s úpatím vrchoviny Džabal ad-Durúz. Oblast je chudá na vodu, která se musí zachytávat v cisternách, přesto je místy v údolích i obdělávaná půda.
Historie
Lajat, hebrejský Argób nebo starověká řecká Trachonitis, zmiňovaná v Lukášově evangeliu (L 3, 1 (Kral, ČEP)), byl řídce osídlen už v předhistorických dobách, zejména arabskými kmeny. Římané přes něj vybudovali silnici a na více než 20 místech se zachovaly stopy římských osad. V byzantské době (od 3. do 6. století) Lajat velmi rozkvetl. Vzniklo množství vesnic s kostely, lázněmi a kolonádami. Později byla oblast prakticky opuštěna a znovu osídlena až ve 13. století uprchlíky za Sýrie za mongolské invaze. V té době patrně vznikl i současný arabský název Lajat, což znamená azyl, útočiště. Ještě v 16. století zde byla řada zemědělských vesnic, ale v 17. století tu už jen místní beduini pásli stáda. Současní obyvatelé jsou ve střední a východní části převážně Drúzové, při západní hranici muslimští Arabové a křesťanští Melchité.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lajat na anglické Wikipedii.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Hauran. Sv. 10, str. 966
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: nl:Gebruiker:Machaerus, Licence: CC BY-SA 3.0
Iturea, Trachonitis, Batanea, Gaulanitis, Auranitis (also: Chalkis) in the first century C.E.
Autor: Anas Qtiesh, Licence: CC BY 2.0
tion
Lajat biosphere reserve volcanic plates, Syria.