Lajos Kossuth

Lajos Kossuth
2. premiér revolučního Uherska
Ve funkci: 28. září 1848 – 14. dubna 1849
Předchůdce	Lajos Batthyány
Nástupce	Bertalan Szemere
Prezident nezávislého Uherska
Ve funkci: 14. dubna 1849 – 13. srpna 1849
Stranická příslušnost
Členství	Opoziční strana
Narození	19. září 1802 Monok, Rakouské císařství
Úmrtí	20. března 1894 Turín, Itálie
Příčina úmrtí	chřipka
Místo pohřbení	Hřbitov Kerepesi
Národnost	maďarská (podle některých slovenská)[1]
Děti	Ferenc Kossuth Lajos Tódor Károly Kossuth
Příbuzní	Zsuzsanna Kossuth (sourozenec)
Alma mater	Evangelické kolegium (do 1819) Sárospatak Reformed College (do 1820)
Profese	ekonom, novinář, politik a advokát
Náboženství	luteránství
Ocenění	čestný občan Miskolce (1886) Čestné občanství města Mukačevo (1886) honorary citizen of Szentes (1887) čestný občan Győru (1888) honorary citizen of Csongrád
Podpis
Commons	Lajos Kossuth
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lajos Kossuth [lajoš košut] (19. září 1802 Monok – 20. března 1894 Turín) byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.

Lajos Kossuth se narodil dne 19. září 1802 v obci Monok, dnes v župě Borsod-Abaúj-Zemplén na severovýchodě Maďarska. Pocházel z chudší šlechty, studoval na evangelickém lyceu v Prešově, poté studoval práva v Sárospataku a Pešti a jako jeho otec se stal advokátem. Byl slovenského původu. V letech 1824–1832 působil v Sátoraljaújhely, kde začala jeho politická kariéra. V letech 1825–1827 zastupoval národně liberálního hraběte Hunyadyho v bratislavském sněmu a v letech 1832–1836 tři poslance uherské panské komory. Jako zástupce neměl hlasovací právo, musel však svým klientům referovat, co se ve sněmu děje. Tyto zápisky začal přes zákaz šířit a roku 1837 byl odsouzen za velezradu. Roku 1840 byl propuštěn, ale o rok později začal vydávat národně liberální noviny Pesti Hírlap.

Roku 1847 byl zvolen do Říšského sněmu a stal se vůdcem opozice. V březnu 1848 pronesl významný projev, v němž žádal ústavní reformy monarchie a ústavy pro jednotlivé země. Během revoluce se jeho názory radikalizovaly, takže žádal nezávislost Maďarska, za niž nakonec i bojoval. V první samostatné uherské vládě liberálního premiéra Lajose Batthyányho byl ministrem financí a předsedou obranného výboru. Prosadil osvobození rolníků a vytvořil dobrovolnické vojsko honvédů, hlavně proti národnostním menšinám, které se bránily proti programu maďarizace. Šlo zejména o Chorvaty, vedené bánem Josipem Jelačičem, kteří se postavili na císařskou stranu, podobně jako později i Slováci.

Když císař roku 1849 vyhlásil Březnovou ústavu, vypuklo v Uhrách povstání a 14. dubna 1849 vyhlásil Kossuth samostatnou Maďarskou republiku se sídlem v Debrecínu. V tamním reformovaném kostele zasedal zemský sněm pod jeho předsednictvím a Kossutha zvolil prozatímním správcem země s diktátorskými pravomocemi. Maďarská revoluční armáda, posílená o dobrovolníky z Polska, Rakouska a Itálie, zprvu odrazila rakouskou armádu, ale když do země vstoupilo ruské vojsko, musela kapitulovat. 6. října 1849 bylo v Aradu (dnes Rumunsko) popraveno 13 maďarských generálů a důstojníků, a v tentýž den v Pešti i sám Batthyány.

Kossuth uprchl do Turecka, kde byl internován v Šumenu (dnes Bulharsko). Na nátlak západních zemí byl propuštěn a odešel do USA, kde byl nadšeně uvítán. Roku 1852 přišel do Londýna, kde se v zednářské lóži seznámil s Giuseppe Mazzinim, vůdcem italských revolucionářů. V Itálii s ním vytvořil legii maďarských uprchlíků, kteří bojovali proti Rakousku. Roku 1862 vypracoval plán podunajské konfederace národů jihovýchodní Evropy. Od roku 1871 se stavěl za české státoprávní požadavky, které pokládal za shodné s maďarskými. Po celý zbytek života hledal cesty k obnovení maďarské samostatnosti. Roku 1867 byl v rámci rakousko-uherského vyrovnání amnestován, přesto dožil v Itálii.

Pohřben byl v majestátním mauzoleu na hřbitově Kerepesi v Budapešti.

• 
  Antoine Samuel Adam-Salomon: Lajos Kossuth, asi 1859
• 
  Lajos Kossuth
• 
  Socha L. Kossutha v Miskolci
• 
  Památník revoluce 1848
• 
  Památník v Budapešti před parlamentem
• 
  Budapešť Památník Tisíciletí

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Lajos Kossuth. Brno: Masarykova universita, 1994. 79 s. Dostupné online. ISBN 8021009276. 
• PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. 
• Ottův slovník naučný, heslo Kossuth. Sv. 14, str. 932.

• Uhersko
• Dějiny Maďarska
• Maďarská revoluce 1848–1849
• Seznam prezidentů Maďarska
• Seznam premiérů Maďarska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lajos Kossuth na Wikimedia Commons
• Osoba Lajos Kossuth ve Wikicitátech
• Kossuth-portál (maďarsky)