Lambert I. z Lovaně

Lambert I. z Lovaně
Hrabě Lambert s chotí Gerbergou (Ducum Brabantiae chronica, cca 1600)
Hrabě Lambert s chotí Gerbergou (Ducum Brabantiae chronica, cca 1600)
Narození10. století
Lovaň
Úmrtí12. září 1015
Florennes
PotomciJindřich I. z Lovaně, Lambert II. z Lovaně, Matilda z Lovaně a Reinier van Leuven
OtecReginar III. Henegavský
MatkaAdéla z Lovaně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lambert I. z Lovaně řečený Bradatý (francouzsky Lambert dit le Barbu; 950? – 12. září 1015, Florennes) byl hrabě z Lovaně a štědrý donátor místní kapituly sv. Petra.[1]

Život

Byl mladším synem henegavského hraběte Reginara Dlouhokrkého, který upadl v nemilost císaře Oty I. a odešel do vyhnanství. Zatímco Lambert tehdy společně se starším bratrem Reginarem nalezl útočiště na západofranském dvoře krále Lothara,[2] jejich otec zemřel v Čechách.[3] Panství vyhnaného hraběte císař Ota svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi.[4]

Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v bitvě u Péronne, kde oba jejich protivníci padli. Nový císař Ota II. zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal Arnulfovi z Valenciennes a Geoffroyovi z Verdunu. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem Karlem a Otou z Vermandois střetli v bitvě u Monsu s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.[5]

Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 1005 Lambert společně s bratrem podpořil mladého flanderského hraběte Balduina Bradatého, když z Valenciennes vyhnali jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři Jindřichovi.[6]

„V té zemi bylo jen málo horších než Lambert, na jeho příkaz byli dokonce mnozí lidé oběšeni v kostelech na provazech zvonů. Nikdo nedokáže spočítat, kolik lidí připravil o majetek a zahubil. Nikdy nepomyslel na to, že by konal pokání za spáchané činy...“
— Dětmar z Merseburku[3]

Padl 12. září 1015 u Florennes, když se setkal na bitevním poli s dolnolotrinským vévodou Geoffroyem. Jeho nástupcem se stal syn Jindřich.

Reference

  1. ↑ VAN DER LINDEN, Herman. Belgium the Making of a Nation. Oxford: Clarendon Press, 1920. Dostupné online. S. 36. 
  2. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 62. 
  3. ↑ a b Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 243. 
  4. ↑ Dětmar, str. 316
  5. ↑ Francouzští králové, str. 66-67
  6. ↑ Dětmar, str. 306

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lambert Gerberga.jpg
Lambert and Gerberga of Lower Lorraine