Lanžhot

Lanžhot
Kostel Povýšení sv. Kříže
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Břeclav
Obec s rozšířenou působností	Břeclav (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava (jižní část patřila do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku) + Slovensko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°43′28″ s. š., 16°58′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 632 (2023)[1]
Rozloha	54,81 km²[2]
Katastrální území	Lanžhot
Nadmořská výška	164 m n. m.
PSČ	691 51
Počet domů	1 224 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 177 691 51 Lanžhot urad@lanzhot.cz
Starosta	Mgr. Ladislav Straka
Oficiální web: www.lanzhot.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lanžhot
Další údaje
Kód obce	584622
Kód části obce	79111
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lanžhot (v místním nářečí Lanžot, německy Landshut) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde přibližně 3 600^[1] obyvatel. Leží na říčce Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001. Na jeho území se nachází dálniční a železniční přechod na Slovensko na trase Brno (– Břeclav) – Bratislava.

Název

Osada dostala při založení německé jméno Landshut - "stráž země" podle své funkce chránit přechod přes řeku Moravu z Uher na Moravu. České jméno vzniklo z německého (už ve 13. století).^[4]

Historie

Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.^[5]

Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Roku 1920 získalo Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina byla připojena právě k Lanžhotu, menší část získalo sousední město Břeclav. Po Mnichovské dohodě byl k nacistickému Německu připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (myšleno katastr z doby před rokem 1920), i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky^[6][7][8]. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.^[5]

Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.^[9]

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po vysídlených německých spoluobčanech v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650.^[5] Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.

Přírodní poměry

Lanžhot se nachází v Dolnomoravském úvalu. Většina zástavby se prostírá na plochém ostrohu, který klesá na jihovýchodě dosti prudce ke Kyjovce a na jihozápadě naopak pozvolna do nivy Dyje. Je zde jedno z nejteplejších a nejsušších klimat v Česku.

Značně velký katastr je na jihozápadě vymezen řekou Dyjí, na východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. V nejjižnějším cípu katastru se nachází turisticky atraktivní soutok obou řek, tvořící trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska a nejjižnější a nejníže položený bod Moravy (země). Velká část katastru města je pokryta cennými lužními lesy, protkanými několika menšími vodními toky: Čtvrtým járkem, Kladníkem, Kopanicí, Kyjovkou, Svodnicí, Vlčí struhou.

Lanžhot sousedí na severozápadě s Břeclaví, na severu s Kosticemi a na severovýchodě s Tvrdonicemi, dále se slovenskými obcemi (od severu) Gbely, Brodské (okres Skalica), Kúty a Sekule (okres Senica), a s rakouskými obcemi Rabensburg (okres Mistelbach) a Hohenau an der March (okres Gänserndorf).

Jižní (neobydlená) polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) patřila až do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku, než byla ze strategických důvodů přiřčena Československu. Katastru Lanžhota se dotkla také úprava státní hranice se Slovenskem roku 1997, kdy byla tato přizpůsobena zregulovanému korytu hraniční řeky Moravy. Tím Lanžhot ztratil pozemky ležící za řekou ve prospěch Slovenska, ale naopak získal ty dosud slovenské na svém břehu.

Vodstvo a podnebí

Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky – Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.

Převážně extravilánem města teče také říčka zvaná "Malá Caja".

V katastru města se nachází rybník Kout.

Ochrana životního prostředí

• Ranšpurk – národní přírodní rezervace
• Cahnov – Soutok – národní přírodní rezervace
• Obora Soutok – velká obora Lesního závodu Židlochovice pro chov spárkaté zvěře

Počasí

R. 1996 postihly Lanžhot "divoké deště".

V červenci 1997 celou oblast od Lanžhota až po Hodonín zasáhly agresivní povodně. Jako nejhorší se situace vyjevila v Lanžhotě, nedalekých Tvrdonicích a v Týnci. Své zaznamenaly Lužice i zmíněný Hodonín.^[10][11][12]

13. června 2022 se Lanžhotem prohnalo tornádo IF1+^[13], které poškodilo cca 30 domů v ulicích Kostická a Stráže. Šlo tak již o druhé tornádo na Podluží^[14] v horizontu jednoho roku.

Obyvatelstvo

Náboženský život

Prvním oficiálním farářem se od 3. listopadu 1613 stal Štěpán Bučič, a to z vůle majitele panství, Karla z Liechtensteina. Ve farnosti působil až do své smrti, 5. března 1658. Až do dneška jej následovalo dalších 29 farářů a administrátorů. Mezi lety 1718 až 1950 ve farnosti s přestávkami působili i kaplani a pomocní kněží.

Od 13. ledna 2020 do 31. prosince 2021 byla Římskokatolická farnost Lanžhot rozdělena mezi dva kněze. Materiálním správcem byl až do konce roku 2021 R. D. Mgr. Pavel Römer (odešel do Velkých Bílovic a poté do Břeclavi, v Lanžhotě působil od srpna 2017). Duchovním správcem (administrátorem excurrendo in spiritualibus) se k 13. 1. 2020 stal R. D. Mgr. Robert Prodělal z blízké farnosti Tvrdonice, od začátku r. 2022 je zcela administrátorem excurrendo.^[15]

Obecní správa a politika

V letech 1990 až 2006 byl starostou Tomáš Polach (nezáv.). Za jeho působení ve funkci se v červnu 2001, převzetím dekretu (s datem začátku platnosti od 27. června t.r.) od tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, stal Lanžhot městem.

Mezi roky 2006 až 2014 pak funkci starosty vykonával František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí), za jehož působení začal vycházet místní zpravodaj^[16].

Komunální volby v r. 2014 těsně vyhrálo uskupení Volba pro Lanžhot (20,05 %)^[17], na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 pak byl do funkce starosty zvolen Ladislav Straka^[18]. Volba pro Lanžhot vyhrála také volby v r. 2018 (40,31 %)^[19], po nichž se Ladislav Straka opět stal starostou. Na ustavující schůzi dne 21. října 2022 byl podruhé znovuzvolen, a to po třetích vyhraných komunálních volbách, v nichž pod jeho vedením uskupení Volba pro Lanžhot získalo doposud nejvyšší volební výsledek – 58,44 %.^[20]

Doprava

Lanžhot leží na jednom z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších česko-slovenských hraničních přechodů, a to pro silniční i železniční dopravu.

Železnice

Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať Břeclav–Kúty, po němž je vedena tranzitní osobní i nákladní doprava z Prvního a Druhého železničního koridoru směr Bratislava a Maďarsko.

Silnice

Kolem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), u Lanžhota ovšem není oficiální dálniční nájezd, pouze odpočívadlo na bývalé celnici. Město samotné je obslouženo paralelní silnicí II/425 (stará státní silnice, úsek Břeclav – Brodské – Kúty), která se tu kříží se silnicí II/424 do Moravské Nové Vsi. Okrajem katastru ještě vede silnice III/4245 (Břeclav – Kostice).

Cyklotrasy

Městem a zejména jeho katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras, např. Vinařská stezka.

Veřejná hromadná doprava

Autobusové linky

Lanžhot je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tarifní zóna 585. Obsluhuje ho autobusová linka 572, provozovaná společnostmi ČSAD Břeclav (později zprivatizovaná a od r. 2001 přejmenovaná na BORS BUS s.r.o.) (do 31. 5. 2022), VYDOS BUS s.r.o. (2014–2021), Znojemská dopravní společnost - PSOTA s.r.o. (od 13. 12. 2021), ČSAD Kyjov Bus a.s. (od 1. 2. 2022) a BDS-BUS (od 1. 6. 2022).

Vlakové linky

Ve stanici Lanžhot vždy zastavovaly pouze regionální osobní vlaky linky S53 na trase Břeclav – Lanžhot (– Kúty), a to do 12. prosince 2021^[21]. Linku provozovala společnost České dráhy, a.s. Poté byla linka kvůli výluce (z důvodu oprav na železnici, konkrétně samotného mostu přes Moravu^[22]) dočasně zrušena, od 11. června 2023 byl pak zrušen její provoz v pracovní dny v případě obnovy provozu celé linky.

Společnost

Kultura

Lanžhot je významným střediskem slovácké folklórní oblasti Podluží a je také sídlem stejnojmenného mikroregionu. Je též znám svým svérázným nářečím a zvyky.

Ve městě se každoročně v půli září slaví tradiční krojované hody provázené ručním stavěním "máje" (většinou 3 masivní ostrouhané klády spojené v jednu vysokou, nahoře s několika větvemi a praporem), tanci a obecně lidovou zábavou. Nechybí zde množství atrakcí pro děti a také početně občerstvovacích či jiných stánků. Hody mají svůj jak kulturní, tak duchovní význam. Slaví se od soboty, resp. neděle do úterý po 14. září, kdy je slaveno tzv. patrocinium místního kostela, který je zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Následující víkend na Hody navazují tzv. "Hodky".

Pamětihodnosti

• Kostel Povýšení svatého Kříže – původně raně barokní jednolodní chrám z 10. a 20. let 17. století, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn v historicko-eklektickém stylu dle návrhu Karla Weinbrennera.
• usedlost čp. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857
• usedlost čp. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum.
• lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karl Weinbrenner
• pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy
• památkově chráněná socha rudoarmějce z roku 1953

Významné osobnosti

• Edmund von Krieghammer (1831–1906), rakousko-uherský generál a politik
• Josef "Jožulka" Uher (* 1. března 1933), fotbalový hráč a funkcionář, lidový hudební skladatel, někdejší kronikář^[23]
• Metoděj Prajka (1898–1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník
• Rozálie "Rózka" Horáková, roz. Uhrová (1912–1980), skladatelka lidových písní, zpěvačka
• Antonín Bartoš (1910–1998), voják československé zahraniční armády, poslanec Národního shromáždění
• Božena Šebetovská (1919–1982), zpěvačka lidových písní
• Milan Puzrla (18. dubna 1946 – 24. května 2021), cyklista, olympionik a vicemistr světa v časovce družstev na 100 km
• František Bartoš (1. ledna 1947 – 21. března 2014), atlet
• Marie Švirgová, roz. Svačinová (2. července 1936 – 15. prosince 2022), folkloristka a malérečka^[24]
• Břetislav Osička (* 8. listopadu 1963), zpěvák lidových písní, restauratér, manžel J. Osičkové^[25]
• Jitka Osičková (* 22. ledna 1965), zpěvačka lidových písní, restauratérka, manželka B. Osičky^[26][27]
• Emil Hrubý (* ?), kapelník DH Lanžhotčanka
• Marie Prajková (* 28. května 1950), zpěvačka lidových písní, vedoucí ženského pěveckého sboru
• Jiří Zonyga (* 7. září 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz soutěže X-Factor
• František "Franta" Uher (* ?), zpěvák a lidový vypravěč^[28]
• Jana Štvrtecká (* 19. září 1971), členka činohry Národního divadla Brno^[29], pedagožka JAMU^[30], televizní^[31] herečka, komentátorka a dabérka^[32]
• František Brantalík ml. (* ?), sólista opery Jihočeského divadla České Budějovice^[33]
• Oldřich Bělka (* 3. června 1993), divadelní^[34] a televizní^[35] herec, člen činohry Národního divadla Brno a host souboru Městského divadla Zlín^[36]

Partnerská města

• Rabensburg, Rakousko

Galerie

• 
  náměstí
• 
  ulice Masarykova
• 
  radnice
• 
  základní škola
• 
  dům s pečovatelskou službou
• 
  zámeček
• 
  zámecký park
• 
  usedlost s malovaným žudrem
• 
  kaplička v ulici Kout
• 
  nádraží
• 
  pomník padlým rudoarmějcům
• 
  socha T. G. Masaryka před školou

Odkazy

Reference

Související články

• Dyjský trojúhelník
• Cahnov – Soutok
• Ranšpurk
• Římskokatolická farnost Lanžhot
• TJ Sokol Lanžhot
• Hraniční přechod Lanžhot–Brodské
• Hraniční přechod Břeclav (D2) – Brodské (D2)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lanžhot na Wikimedia Commons
• Lanžhot v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Římskokatolická farnost Lanžhot