Lan-čou

Lan-čou ; 兰州市
	Lan-čou
Poloha
Souřadnice	36°3′ s. š., 103°47′ v. d.
Nadmořská výška	1572 m n. m.
Časové pásmo	UTC+08:00
Stát	Čína
provincie	Kan-su
	Lan-čou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13 100 km²
Počet obyvatel	1 420 000 (2005)
Hustota zalidnění	252,7 obyv./km²
Etnické složení	Chanové, Chuejové, Tibeťané, Paoanové
Správa
Starosta	Čang Ťin-liang
Oficiální web	www.lz.gansu.gov.cn
Telefonní předvolba	931
PSČ	730000
Označení vozidel	甘A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lan-čou (čínsky: 兰州; pinyin: Lánzhōu) je městská prefektura a hlavní město provincie Kan-su Čínské lidové republiky.

Poloha a přírodní podmínky

Lan-čou leží v centrální části Číny podél horního toku Žluté řeky, což způsobilo jeho protáhlý tvar. Město je obklopené vysokými horami – Čchi-lien-šan, pokrytými lesy. Lan-čou má strategicky velmi významnou polohu na začátku tzv. Kansuského koridoru, pásu měst a oáz mezi centrální Čínou a střední Asií, kudy vedla Hedvábná stezka.

Městský strom je jerlín japonský a městská květina je růže svraskalá.

Doprava

Hlavním letiště pro Lan-čou je mezinárodní letiště Lan-čou Čung-čchuan. Od září 2015 je napojeno na železniční síť nově postavenou vysokorychlostní tratí Lan-čou – Čung-čchuan. Ze stanice Čung-čchuan letiště trvá cesta na Lančouské západní nádraží zhruba čtyřicet minut.

Historie

Na území dnešního města od starověku existovalo obchodní středisko. V r. 81 př. n. l., pod názvem „Zlaté město“, se Lan-čou stalo sídlem okresu (sien; 縣), a později dokonce komandérie (ťün; 郡). V roce 763 byla oblast dobyta Tibeťany, zpět pod správu čínské dynastie Tchang se dostala v r. 843. Později se město dostalo do rukou Tangutské říše, v Číně známé jako Západní Sia. Lan-čou bylo dobyto zpět Sungy r. 1041. Dále se město ocitlo pod nadvládou Džürčenů z dynastie Ťin (1127) a Mongolů (1235). Když se r. 1663 od provincie Šen-si odtrhla provincie Kan-su (název „Kan-su“ se ale začal používat až roku 1666), stalo se Lan-čou jejím hlavním městem. Za povstání kansuských muslimů v letech 1864 – 1875 bylo Lan-čou těžce poškozeno.

Ve 20. a 30. letech 20. století bylo město střediskem sovětského vlivu v severozápadní Číně. V roce 1935 bylo Lan-čou propojeno silnicí se Si-anem a během čínsko-japonské války zde končila 3200 km dlouhá čínsko-sovětská silnice, sloužící pro přepravu sovětského materiálu do oblasti v okolí Si-anu. Za čínsko-japonské války bylo město samotné těžce bombardováno japonským letectvem. Po roce 1949 však Lan-čou zaznamenalo bouřlivý rozvoj, území vlastního města se zvětšilo z 16 km² v r. 1953 až na dnešních více než 2000 km².

Administrativní členění

Městská prefektura Lan-čou se člení na devět celků okresní úrovně, a sice pět městských obvodů, tři okresy a jeden nový obvod.

Administrativní členění městské prefektury Lan-čou
Název		Počet obyvatel^[2] (2020)	Rozloha^[2] km² (2020)	Hustota zalidnění^[2] (obyv. na km²)

český přepis	znaky	Počet obyvatel^[2] (2020)	Rozloha^[2] km² (2020)	Hustota zalidnění^[2] (obyv. na km²)
Městské obvody
1. Čcheng-kuan	城关区	1 484 016	208	7 135
2. Čchi-li-che	七里河区	712 271	394	1 806
3. Si-ku	西固区	407 010	358	1 136
4. An-ning	安宁区	439 566	82	5 340
5. Chung-ku	红古区	143 795	529	272
Okresy
6. Jung-teng	永登县	285 549	5 298	54
7. Kao-lan	皋兰县	125 157	2 112	59
8. Jü-čung	榆中县	473 882	3 294	144
Nový obvod
9. Lan-čou	兰州新区	288 200	842	342

Celkem		4 359 446	13 120	332

Zajímavosti

Reklamní cesta firmy Motokov do Mongolska a Tibetu

Na podzim roku 1956 z města vystartovala expedice s cílem provést zatěžkávací zkoušku československých nákladních automobilů Tatra 111 a Praga V3S. Cesta s plně naloženými automobily úspěšně dosáhla Lhasy, cíle expedice.^[3] Tato cesta byla připomenuta i československou poštovní známkou z roku 1958.^[4]

Dinosaurus

V roce 2005 byl z provincie Kan-su popsán nový rod ornitopodního dinosaura, který byl na počest tohoto města pojmenován Lanzhousaurus („Ještěr z Lan-čou“).^[5]

Galerie

Satelitní snímek Lan-čou.
Lan-čou a Žlutá řeka od Bílé pagody.
Panorama Lan-čou.

Celkový pohled na město

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ Údaje o Lan-čou dle serveru Celýsvět.cz
↑ ^a ^b ^c BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau [online]. [cit. 2025-01-10]. Kapitola China: Gānsù. Dostupné online. (anglicky)
↑ VHÚ MOVIES. Velká zkouška (1956). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Poštovní známka (katalog Pofis č. 1031). www.cpslib.org [online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ You, H.-L.; et al. (2005). Lanzhousaurus magnidens from the Lower Cretaceous of Gansu province, China: The largest-toothed herbivorous dinosaur in the world. JVP, 26(3). Abstracts, pp. 142

Související články

Železniční trať Lan-čou - Sin-ťiang

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lan-čou na Wikimedia Commons
Galerie Lan-čou na Wikimedia Commons
O Lan-čou v reportáži Čínského rozhlasu pro zahraničí

[1] Údaje o Lan-čou dle serveru Celýsvět.cz

[brinkhoff-2] BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau [online]. [cit. 2025-01-10]. Kapitola China: Gānsù. Dostupné online. (anglicky)

[3] VHÚ MOVIES. Velká zkouška (1956). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[4] Poštovní známka (katalog Pofis č. 1031). www.cpslib.org [online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[5] You, H.-L.; et al. (2005). Lanzhousaurus magnidens from the Lower Cretaceous of Gansu province, China: The largest-toothed herbivorous dinosaur in the world. JVP, 26(3). Abstracts, pp. 142

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály