Langobardské království
| Království Langobardů Království celé Itálie Regnum Langobardorum Regnum totius Italiae Regno dei Longobardi
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
Langobardské království nebo Langobardská říše, také říše nebo království Langobardů (latinsky Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (latinsky Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století. Severní Itálie se začala ve středověku nazývat Lombardií, tj. zemí Langobardů (latinsky Langobardia).
Historie
Langobardi v Itálii
Po svém příchodu do Itálie roku 568 Langobardi brzy ovládli velkou část poloostrova (severní a střední část), který teprve nedávno dobyli na Ostrogótech Byzantinci. Langobardi byli zemědělci a jejich etnikum bylo mnohem početnější než Ostrogóti, což se brzy projevilo rozvojem zemědělství. Zakrátko začala být obdělávána všechna půda, která zpustla v posledních letech Západořímské říše. Důsledkem byl velký růst pozemkového majetku a uvádění dosud svobodných germánských rolníků do závislosti na majitelích pozemků.
Království Langobardů
Na dobytém území se konstituovala Langobardská říše v čele s králem, který sídlil v Pavii. Svoji moc však neuplatňoval důsledně, a tak se Langobardské království stalo konglomerátem 36 vévodství, z nichž si některá počínala velmi samostatně (Spoleto, Benevento).
Zbylé byzantské državy Řím a Benátky s okolím, Pentapolis, Apulie a Kalábrie byly roztroušené a vklíněné mezi langobarská území a některé postupem času začaly projevovat tendence k osamostatnění (Benátky, papežská kurie).
Langobardi se pokusili ovládané území dále rozšířit. Roku 751 dobyli Ravennu a začali ohrožovat papežský Řím. Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754 a 756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do Franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí Italské království.
Galerie
Lombardská koruna v katedrále v Monze
Rozsah království a držav Byzance v období skonu krále Liutpranda (744)
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
freska s královnou Theodelindou
Související články
- Ostrogótské království – předchozí Germány založené království v Itálii, existující v letech 493–553 n. l.
- Odoakerovo království – první germánské království po pádu Západořímské říše
Literatura
- Paulus Diaconus, Historia Langobardorum
- Bednaříková, Jarmila, Stěhování národů, Vyšehrad, Praha 2003
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Langobardské království na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor:
- Aistulf's Italy-it.svg: Castagna
- derivative work: InvaderCito
Map of Lombard Kingdom after Aistulf's conquests (751 AD) - Italian version - according to Paulus the Deacon's Historia Langobardorum, Lidia Capo ed., Mondadori, Milan 1992.
.png)
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The simple labarum of the Roman Empire (Byzantine Empire) according to the depictions of various ancient coins which display a labarum with only the Chi Rho.
.png){kind=spacer}
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The "Calvary cross potent" standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) mainly by the Lombard princes of Benevento, are similar or almost identical to the Byzantine (see here).
.png){kind=link}
.svg)
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
Iron crown of Monza, used as the royal crown of Italy in heraldry
_Italy.png)
Autor: Wario2, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Lombard Kingdom of Italy and its surroundings circa 740, showing its two main "parts" (Langobardia Maior and Menor) and its internal subidivisions.
.jpg)
Theodelinda, queen of the Lombards, marries Agilulf, duke of Turin (detail).
Autor: Castagna, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Lombard Kingdom in about 575 AD, after the death of Alboin (572) and the conquests of Faroaldo and Zottone in the center and south of the peninsula - Italian version.
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Lombardic Kingdom of Italy. Cunincpert. 688-700.
- AV Tremissis (1.41 gm). Pavia mint.
- DN CVNI-INCPE RX, diademed, draped and cuirassed bust right; in field to right, manus Dei
- SCS MI-HAHIL :., St. Michael standing left, holding long cross.
- Bernareggi, Il sistema economico e la monetazione dei Longobardi nell'Italia Superiore, pg. 138, 18; Gnecchi collection 3950; Arslan, Le monete dei Ostrogoti, Longobardi e Vandali, pg. 60, 43. Very rare. EF. ($3000)
- Ex Aufhäuser Auction 14, (1998), lot 566.
- In the early years of Lombardic settlement coinage seems to have been the product of local initiative, and only later in the 7th century was there an attempt to reestablish a royal monopoly. Cunincpert was the first Lombardic monarch to place his name and title explicitly on the coinage. The above specimen with the hand of God symbol recalls chapter 242 of Rothari's Edict of 643: " He who stamps gold or mints coin without the king's command shall have his hand cut off".
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Lombards: Liutprand. 712-744 AD.
- AV Tremissis (1.27 g). Pavia mint.
- DN LI TPRAN, crude bust right; P in right field
- SCS MIHHIL, St. Michael standing left, holding long cross and shield.
- Bernareggi 8; Arslan 48; cf. MEC 1, 322 (P mark); cf. BMC Vandals pg. 143, 1 (P mark).
- EF, a trace of strike-through on the thin flan.
- From the Garth R. Drewry Collection. Ex Sotheby's Zurich (27-28 October 1993) [Athena Fund Sale], lot 1832.
Chlothar II.
Autor: Castagna, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Lombard Kingdom under Liutprand at his death (744 AD) - Italian version - according to Paulus the Deacon's Historia Langobardorum, Lidia Capo ed., Mondadori, Milan 1992, map 4